Klienti a reference




Kurzy tvůrčího psaní v Národním muzeu
S Danou Emingerovou spolupracujeme v Národním muzeu již téměř dva roky. Obrátil jsem se na ni hlavně kvůli přípravám stálých expozic, kdy jsem od začátku věděl, že nejsložitější bude do nich napsat texty tak, aby byly co nejvíce čtivé a zaujaly širokou veřejnost.
Dana nám s tím neuvěřitelně pomohla. 
Bez ní si v zásadě nedovedu představit, že bychom dosáhli výsledku, kterého jsme dosáhli.
Ivo Macek, ředitel PM Národního muzea
Nejvíce se mi na ní líbilo, že ačkoliv není přírodovědkyně, tak se vždy statečně vrhala do samostudia témat, kterým nerozuměla, aby byla schopná je lépe pochopit a čitelněji přepsat. 
Ten elán byl až inspirativní. 
Proto pokud hledáte srdcařku do svého týmu, která vládne češtinou, má cit pro jazyk, elán a chuť pomáhat ostatním, tak mohu Danu upřímně doporučit. Je to skvělá a velmi erudovaná lektorka. Díky ní se mně i našim kurátorům, kteří absolvovali její dlouhodobý kurz, dostaly pod kůži (navíc velmi zábavnou formou) zákonitosti dobrého psaní a dokážeme teď mnohem účinněji popularizovat vědecká témata.

Ivo Macek, ředitel Přírodovědeckého muzea, Národní muzeum




Novinář a lektor Jiří Chrást, ředitel Akademie ČTK
Dana dostala do vínku hned několik darů. Především umí psát. Když čtete její knihu, cestopis, rozhovor, máte pocit, že psaní je snad ta nejjednodušší věc na světě. Tak snadno a dobře se to čte. Když dočtete její knihu Živel Lustig, chcete se vrátit na první stránku a znovu si počíst.  Dana ale umí nejenom psát, také vás dokáže pro psaní získat. Umí vám vysvětlit, co v psaní funguje, i to, co dokáže vaše dílo zabít. Dana je tělem i duší sportovkyně. Na jejích seminářích okamžitě zjistíte, že je kamarádská a hraje fair play. Není to rozhodčí věčně s píšťalkou v puse, je zkušená kapitánka týmu. Dana pracovala jako manažerka ve velkých společnostech. Díky tomu moc dobře ví, jaká je to úleva, když rigidní korporátní jazyk pustíte z hlavy a propadnete kouzlu hry se slovy. Povznášející. Dostala Dana do vínku ještě něco? Dostala. Je nabitá pozitivní energií, na svět se usmívá. Chcete to s ní zkusit? Nakazí vás.  

Jiří Chrást novinář, ředitel Akademie ČTK




Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Protože vidím jasné výsledky, rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat.
V květnu 2015 jsem se pak zúčastnila zasedání evropských úředníků a komisařů BCESA (Bankovní komise pro sociální dialog) při EBF (Evropská bankovní federace), tentokrát v Kodani. Na konferenci bylo 15 evropských zemí. Díky dlouhodobé průpravě, které se mi od Dany Emingerové dostává, se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem v Kodani byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. A byla jsem pověřena přednést pro EBF i výsledek naší společné týmové práce.
Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit. 

Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.




Pojišťovna UNIQA 2017-18
Kurz tvůrčího psaní jsem u Dany navštěvovala dva roky a byly to moc příjemné a užitečné hodiny. Dana není žádná škrobená školometka, ale prima dáma s citlivým lidským přístupem. A to jsem potřebovala. Důsledně, ale mile mě zbavovala korporátštiny zažité pod mojí kůží. Učila mě psát jednoduše, srozumitelně a tak, aby si člověk, který text čte, uměl situaci představit a současně byl zvědavý, jak to bude dál. Aby ho to zkrátka chytlo. Stále i dnes při psaní myslím na několik jednoduchých pouček, které je třeba dodržovat, aby výsledný útvar byl kompaktní, přehledný – a hlavně poutavý. Samozřejmě jako CFO nepíšu žádné zábavné nebo napínavé povídky či dokonce romány, ale i ve firemních textech, anebo na setkáních s podřízenými kolegy je třeba udržet pozornost a zájem. Díky Daně jsem se určitě zlepšila a plánuji, že si zase v budoucnu pár lekcí dopřeju! 

Lucie Urválková, místopředsedkyně UNIQA pojišťovny a CFO




Všichni umíme číst a psát. A dobře? Rozumíme si navzájem? Někteří z nás mohou mít pochybnosti, jiní vědí, že je to složitější. 
Vždy je možné posunout se dál a výš, prostě se rozvíjet, pracovat na sobě. 
Jste-li se mnou za jedno a chcete změnu ve svém nejen písemném vyjadřování, jste u Dany správně. Jděte do toho, nebudete litovat.
 

Roman Kasinec, manažer odboru Reklamace, ČEZ Prodej, a.s.




Kurzy Psaní cestopisů s National Geographic od roku 2019


























Jako dlouholetá editorka české edice časopisu National Geographic osvědčila Dana Emingerová nejen schopnost orientovat se v nejrůznějších oborech lidské činnosti, ale i mimořádný cit pro formu jazyka, který musel převádět často složité a obtížně srozumitelné jevy do podoby akceptovatelné pro běžného čtenáře. 
Právě tato schopnost, spolu s její souběžnou literární činností, stojí i za úspěšnou sérií „spisovatelských“ seminářů, v nichž vede účastníky k tvůrčímu uchopení mateřského jazyka a k lepšímu psanému projevu v nejrůznějších literárních žánrech.


Tomáš Tureček, šéfredaktor National Geographic





Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní u Dany Emingerové. Pro mě to bylo velmi přínosné. Čas strávený u Vás byl odměnou. Kurz byl skvělý a užitečný.

Tomáš Urban, Člověk v tísni





Může se to zdát jako banální, ale fígle jako akční představení hlavní postavy skrze příběh, pohled na popis vlaku z pohledu uklízeče a zapomenutá flinta na zdi jsou moc hezky pojmenované základy tvůrčího psaní, o kterých jsem třeba jen tak nějak matně něco tušil, ale rozhodně jsem nevěděl, jak důležité tyhle drobnosti ve výsledku jsou. 
Pochopil jsem, proč se mi něco čte dobře a proč mě naopak něco nebaví. 
Mám z toho strašnou radost a nemůžu se dočkat, až budu zase brzy něco mydlit do klávesnice a představovat si čtenáře, jak mě špatně pochopil a já mu k tomu nemůžu nic říct.
Moc děkuju za všechno! Takhle inspirativní víkend jsem teda dlouho nezažil!

Petr Jan Juračka, přírodovědec, horolezec a fotograf 



 
„Co to tam máte v tý zasedačce?“ zeptal se mě na chodbě kolega Petr.
„Kurz tvůrčího psaní.“
„Cože?“
„Kurz tvůrčího psaní.“
„A k čemu je ti to dobrý?“
Ta otázka zněla logicky. A tak jsem zavřel oči a zamyslel se nad tím, k čemu je mi to vlastně dobrý.
Když člověk dělá stále to stejné, tuhne. Stává se z něj želva, na které roste krunýř. Ten krunýř je stále silnější. Funguje dobře jako obrana před vnějším světem. 
Stačí zmizet v krunýři soudce, právníka, rodiče s neotřesitelnou autoritou nebo třeba učitele, který se nikdy nemýlí. V krunýři jste v bezpečí.
Ale má to i druhou stranu mince. Nemůžete z něj ven. Když krunýř opustíte, ztratíte bezpečí. Výměnou ale získáte volnost.
Je dobré vystoupit alespoň někdy ze svého krunýře. Proto jsem navštěvoval kurz kvantové terapie a jako právník se s vážnou tváří učil čarovat. Teď sedím na kurzu tvůrčího psaní. Proč? Protože si myslím, že kdo příliš dlouho tuhne, nedokáže už krunýř opustit. A zkamení pak navěky.
Tak to cítím já, ale těžko to tak může cítit Petr. V jeho věku mi byl nějaký krunýř šumafuk.
Otevřel jsem oči a odpověděl: „Chodí tam docela hezký holky!“

JUDr. Michal Žižlavský,  Praha




Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. 
Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Vašeho.

Honza Kovalčík, audit České spořitelny a.s.


Děkuji za pozvání na Dobešku na autorské čtení a křest knih, které jste napsali během kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA. Akce byla bohatá na podněty ze všech stran. Povedla se. Studenti byli nadšení. Dramaturgie se Ti, Dano, velmi podařila.
Lidi by se od Tebe mohli a měli učit nejen tvůrčí psaní.
Budu těšit na naše další setkání.

Eva Lustigová 


 
Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.

David Geč, kreativní studio GEČ



Kurzy tvůrčího psaní v Národním muzeu


















Pokud máte pocit, že jste v psaní tak dobří, jako třeba Hemingway či Chesterton, pak šetřte peníze a do kurzu tvůrčího psaní Dany Emingerové se rozhodně nehlaste. Nic by vám to nepřineslo. 
Pakliže ovšem nemáte hypertrofické ego a tvůrčí písemný projev je součástí vaší práce či psaní vás prostě baví, pak neváhejte. 
V prvním případě se zdokonalíte v psaní čtivou a srozumitelnou formou, a to i tehdy, když jde o věci odborné, na první pohled nezasvěcenému čtenáři těžko uchopitelné. 
V druhém případě stačí, když máte pestrý život či bujnou fantazii a o své zážitky či tvůrčí nápady se chcete s někým podělit. Každopádně jde o to, aby vaše snaha nevyzněla naprázdno a potenciálního čtenáře jste neodradili dříve, než by mohl zjistit, o čem vlastně píšete. Záhy zjistíte, jak někdy stačí přijmout pár doporučení a zdánlivě drobnými zásahy text získá zcela jinou podobu. 
S vašimi výtvory na zadané téma seznamujete i ostatní účastníky kurzu. Pak se dozvíte, jak na váš písemný projev nahlížejí ostatní. Pokud se nestydíte, snesete konstruktivní kritiku, pak je to škola k nezaplacení.

Vojtěch Turek, paleontolog Národního muzea



Dobeška 28.-29. ledna 2017

Milá Dano!
Moc děkuji za kurz. 
Byla to pro mně jakási "psychická lázeň". 
Teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do lékařských zpráv  z posledního ambulantního vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.


MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice




Díky moc za osvěžující lekci tvůrčího psaní. Dodala jste nám energii i motivaci, a to se v našem korporátním světě docela cení. Kromě toho jsem si vzala k srdci všechny užitečné připomínky, jak texty zatraktivnit. Domácí úkoly provedeme. Těšíme se na příště!

Eva Svobodová,  UNIQA pojišťovna



Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016






















Dosud jsem všechny své práce odevzdávala do rukou učitele, aniž by je někdo chtěl číst. O veškeré hodnocení se postaral červený inkoust. I když občas obsahoval vlídné slovo chvály Pěkné!, většinou se celá zpětná vazba schovala za stručnou číslici, která ocenila hlavně gramatiku. Červený inkoust nekomentoval kvalitu psaní a hlavně nikdy nepomohl a nedal tvůrci možnost text vylepšit! To se najednou úplně převrátilo. Červený inkoust nahradila slova motivace a konstruktivní kritiky. Na konci náročného semináře odcházím vyčerpaná, ale s dobrým pocitem... a hlavně pořádně natěšená na další hodiny.
Najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.

Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni



Náš společný projekt Stamichmanovy stezky a probuzení legendy o strážci Králického Sněžníku se úžasně vydařil. Děkujeme za vtipné příběhy, které jste u nás během kurzu vytvořili. Děti si je čtou a rodiče jsou nadšení.

Martin Palán, výkonný ředitel hotelu Vista v Dolní Moravě



Všechnopárty - 21:35 - ČT1 Dana Emingerová hostem Karla Šípa. Povídání o psaní a o kurzech.












Vážený pane Šípe, 
jmenuji se Martin Tomášek, jsem od narození na vozíku (dětská mozková obrna) a velmi rád sleduji Všechnopárty. Nejspíš o tom ani nevíte, ale jeden z dílů Vaší talkshow mi pomohl splnit velký životní sen – vydat vlastní knihu. Mám na mysli díl se spisovatelkou Danou Emingerovou. Po skončení pořadu jsem se s ní spojil. Během dvou let mě naučila základům tvůrčího psaní. Kurz Psaní podle Lustiga mi věnovala zdarma a absolvoval jsem ho přes maily. A nyní mi vyšla moje první a doufám, že ne poslední autorská kniha DUŠI NESPOUTÁŠ. Dana mi psala, že Vám její výtisk poslala. Tak doufám, že se Vám bude líbit. Ještě jednou moc děkuji za Váš pořad. 

S hlubokou úctou a obdivem Martin Tomášek



ROZMAZLENÍ... a jejich knížka JAK MĚ
PŘIPRAVIL O PANENSTVÍ DŘÍMAJÍCÍ HROM
Psaní s Danou rozhodně není procházka růžovou literární zahradou! Ale nechci strašit zájemce o kurz, naopak! A co vás vlastně čeká? Kromě teorie, samozřejmě i praxe. Před ostatními účastníky přečtete svou povídku. Například příběh o vašem dědečkovi. Příběh, který vás stál mnoho bezesných nocí, ale možná, že jste ho jen narychlo upletli během cesty vlakem. S bušícím srdcem čekáte na reakce spolužáků. Zasmějou se? 
Co na to řeknou?
Možná, že se i zasmějou, možná vás i pochválí, ale pak nastoupí Dana. Vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet. Ale když se prach usadí a slzy oschnou, něco v té suti se najednou zaleskne. A to je právě ten diamant, o kterém píše Arnošt Lustig, Stephen King a další velcí literáti a učitelé psaní. Diamant, nad kterým se posadíte, uklidníte se a začnete ho vybrušovat. A když si přečtete pátou, sedmou či desátou verzi, vidíte a slyšíte, že je to konečně to, co jste vlastně od začátku chtěli sdělit světu. Nebo je to naopak něco úplně jiného, protože to, co jste původně chtěli světu sdělit, byla pěkná ptákovina. Zkrátka, že Dana měla pravdu, když vyškrtala celou úvodní i závěrečnou pasáž a z dědečka udělala, kvůli větší věrohodnosti, babičku.
Ať tak, či onak, nakopne vás to k dalšímu psaní. A díky Daně začnete psát víc. Protože Dana samozřejmě nejen, že cupuje vaše díla, ale hlavně povzbuzuje k napsání dalších. A bude vás učit, jak na to, a vy si budete zase o kousíček víc věřit. Ale hlavně, bude vás to bavit!
...tak jako to od prvního setkání s Danou baví a naplňuje mě💖
Dano, děkuji!

Nataša Richterová, Viaplan s.r.o.



Dana je nejen výborná spisovatelka, ale umí efektivně a citlivě předat důležitá a přitom jednoduchá pravidla pro práci s textem. Doporučuji její kurzy každému, koho psaní těší a kdo se chce posunout o kousíček dál.




Odjeli jste, ale nezůstalo po vás prázdno.
Energií naplněný svět sálá.
Chodím parkem, přemýšlím, 
kdy budu mít jasno,
kdo mi vás poslal a proč vás mám tak ráda. 

Skládám slova, která sama plynou,
a nemůžu uvěřit, že se to vůbec stalo. 
Kdo tahá za nitky, že cesta nás sem všechny svedla?
Kdo vlastně ví, co se tady odehrálo? 

Kateřina Šrámková, zámecká paní z Loučně
 


Milá Dano,
děkuju za to, že mě vracíš na kurzech na začátek. Při prvním a druhém kurzu v ČTK to ještě bylo o čiré radosti, že se budu řídit pozitivní vazbou, podněty od ostatních, víc se soustředím na důležité… Ale závěr byl, že psát nějak člověk umí. V tom jsou tyhle jednorázové kurzy nebezpečné.:)
Při kurzech tady ve firmě už cítím čím dál víc, že musím staré způsoby zapomenout. Odhodit svou starou jistotu a jít od zase začátku a nabývat jistoty na pevných základech, u kterých budu vědět, že fungují a proč. Budu umět stavební kameny fungujícího psaní pojmenovat. A to je dobře.
Firemním psaním jsem si nechala vzít i kus pokory a prostor na myšlení. Teď se obojí snažím vracet. A je to prima.

Růžena Černínová, CETELEM



Kácov 12.6. 2016 
V průběhu minulého roku útvar Interního auditu České spořitelny absolvoval v počtu 70 účastníků „Kurz tvůrčího psaní“, který uspořádala známá spisovatelka a zkušená novinářka, paní Dana Emingerová. Cílem auditorů bylo zkvalitnit psaní auditorských zpráv, dosáhnout lepší srozumitelnosti auditních sdělení a výstižněji formulovat doporučení.
Kurzy probíhaly v šestitýdenních cyklech vždy po 3 hodinách. Dana nás postupně seznámila s úskalími psaného textu a s očekáváním čtenářů. Doporučila nám příslušnou literaturu, nechala nás nahlas předčítat své práce před ostatními kolegy, pak následoval společný rozbor. Prostřednictvím ukázek z filmů a čerpáním z publikací různých žánrů jsme se pozvolna prokousávali k tomu, jak účinně a cíleně oslovit klienta, jak sdělit to podstatné, co sdělit chceme.
Výsledky tohoto snažení na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy začaly být výstupy Interního auditu - prezentace do jednání představenstva banky - hodnoceny pozitivně jeho členy; rovněž mnozí vrcholoví manažeři si všimli, že naše zprávy jsou formulovány výstižněji, přesněji, stručněji, srozumitelně a atraktivněji pro všechny, kdo je čtou a chtějí z nich čerpat v praxi.

Ing. Bohuslav Poduška, ČIIA, ředitel auditu České spořitelny, a. s.



Kurz je úplně skvělý. Kolegyně Zuzka na jeho základě plánuje literární klub – už jsem se přihlásil. Inspiraci jsi tedy předala do Ostravy obrovskou. Bylo úžasné mít příležitost psát, vzájemně sdílet naše výtvory a konstruktivně je kritizovat. A taky naslouchat povídání "O psaní". Teď čtu tvoji knížku a pohrávám si i s myšlenkou, že začnu tvořit do šuplíku pro radost či Zuzčin "Tajemný literární klub". Děkuji moc za tvou práci, inspiraci, za otevřené dveře na Dobešku a za přátelský přístup k nám všem.

Ondřej Janek, Tieto



Foto: Jan Juračka

Děkuji. Když to vezmu s určitým nadhledem, tak na kurzu tvůrčího psaní jsem se naučil především se nebát. Jsem zoolog a během svého studia jsem prošel různými kurzy, jak správně psát to či ono. Nyní nepočítám základoškolské a středoškolské hodiny slohu, které mě – na rozdíl od hodin gramatiky – příliš nepoznamenaly.
Ano, naučil jsem se, jak psát odborné články, tak aby splňovaly všechny formální náležitosti. 
Na kurzu tvůrčího psaní jsem se ale naučil nebát se podívat se na své téma jinýma očima, třeba očima puberťáka na školní exkurzi. Nebo se nebát představit si, že můj text čte osmdesátiletá sousedka, která mě zná od útlého dětství. Zkrátka pokud chci své téma přiblížit ne svým kolegům, ale širší veřejnosti, nesmím se bát psát trochu odlehčeněji, experimentovat s jazykem, hrát si se slovy. 
Opravdu se nemusím bát, že by mě za popularizační text kolega z oboru pokáral (samozřejmě, nesmím se při „zlidšťování“ dopustit faktické chyby). 
A pokud člověk ví, jakým způsobem správně popularizovat, nemusí se bát ani toho, že se do něj na kurzu tvůrčího psaní „pustí“ jeho spolužáci. 
Ano, tak tyto hodiny probíhaly. 
Něco jsme napsali, museli jsme překonat obavy ze čtení svého textu nahlas a pak se hlavně naučit nebát se přijmout kritiku od ostatních přítomných. To možná bylo to nejtěžší. Ale když se člověk nebojí přijmout objektivní kritiku od svých blízkých, má skoro vyhráno. 
A to platí i v životě :-)

Petr Dolejš, kurátor Národního muzea




Stále ještě jsme oba (věřím, že píšu ze srdce i za Kamilu) plni nadšení z krásného víkendu, který jsi nám připravila. Já osobně mám pocit krásně vyčištěného harddisku od všech spamů, depel apod.,. Ten pocit čisté houby, která může nasávat všechno nové, jsem neměl od svých sladkých studentských let. Prostě bylo to super.
Už v neděli večer nám to ani jednomu nedalo, a zase jsme si k tomu sedli. Radost. Škoda, že musíme taky něco dělat. Ale určitě si budeme hledat každou skulinku pro nespoutanou mysl. Lapila jsi nás a všude o tom básním, takže si myslím, že přibudou adepti.

Martin Mašek