Reference

Reference zákazníků aneb co si odnesli účastníci z kurzů tvůrčího psaní


V průběhu minulého roku útvar Interního auditu České spořitelny absolvoval v počtu 70 účastníků „Kurz tvůrčího psaní“, který uspořádala známá spisovatelka a zkušená novinářka, paní Dana Emingerová. Cílem auditorů bylo zkvalitnit psaní auditorských zpráv, dosáhnout lepší srozumitelnosti auditních sdělení a výstižněji formulovat doporučení.
Kurzy probíhaly v šestitýdenních cyklech vždy po 3 hodinách. Dana nás postupně seznámila s úskalími psaného textu a s očekáváním čtenářů. Doporučila nám příslušnou literaturu, nechala nás nahlas předčítat své práce před ostatními kolegy, pak následoval společný rozbor. Prostřednictvím ukázek z filmů a čerpáním z publikací různých žánrů jsme se pozvolna prokousávali k tomu, jak účinně a cíleně oslovit klienta, jak sdělit to podstatné, co sdělit chceme.
Výsledky tohoto snažení na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy začaly být výstupy Interního auditu - prezentace do jednání představenstva banky - hodnoceny pozitivně jeho členy; rovněž mnozí vrcholoví manažeři si všimli, že naše zprávy jsou formulovány výstižněji, přesněji, stručněji, srozumitelně a atraktivněji pro všechny, kdo je čtou a chtějí z nich čerpat v praxi.

Ing. Bohuslav Poduška, CIA, ředitel auditu České spořitelny, a. s.




V květnu 2015 jsem se zúčastnila dalšího z pravidelných zasedání evropských úředníků a komisařů BCESA (Bankovní komise pro sociální dialog) při EBF (Evropská bankovní federace), tentokrát v Kodani. Na konferenci bylo 15 evropských zemí.

Zástupce každého státu měl prezentovat aktuální přehled o politické, ekonomické a sociální situaci ve své zemi. Další den jsme měli pracovat všichni dohromady na společném výstupu za bankovní sektor pro EBF. Díky dlouhodobé průpravě, které se mi od Dany Emingerové dostává, se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem v Kodani byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. A byla jsem pověřena přednést pro EBF i výsledek naší společné týmové práce.

Jitka Schmiedová, HR ředitelka, Česká spořitelna




Náš společný projekt Stamichmanovy stezky a probuzení legendy o strážci Králického Sněžníku se úžasně vydařil. Děkujeme za vtipné příběhy, které jste u nás během kurzu vytvořili. Děti si je čtou a rodiče jsou nadšení.

Martin Palán, výkonný ředitel hotelu Vista v Dolní Moravě





Milá Dano,
děkuju za to, že mě vracíš na kurzech na začátek. Při prvním a druhém kurzu v ČTK to ještě bylo o čiré radosti, že se budu řídit pozitivní vazbou, podněty od ostatních, víc se soustředím na důležité… Ale závěr byl, že psát nějak člověk umí. V tom jsou tyhle jednorázové kurzy nebezpečné.:)
Při kurzech tady ve firmě už cítím čím dál víc, že musím staré způsoby zapomenout. Odhodit svou starou jistotu a jít od zase začátku a nabývat jistoty na pevných základech, u kterých budu vědět, že fungují a proč. Budu umět stavební kameny fungujícího psaní pojmenovat. A to je dobře.
Firemním psaním jsem si nechala vzít i kus pokory a prostor na myšlení. Teď se obojí snažím vracet. A je to prima.
A vnímám i to, jak je důležité být vnitřně v pohodě a mít na psaní čas (vypadá to jako banalita, ale není).
Když si teď po sobě čtu článek nebo starší rozhovor, vidím v něm najednou chyby, prostor, kde by to mohlo být jinak, možná lepší.
Vnitřně se nemůžu dočkat, až si na mateřský sednu a budu psát bez termínů na odevzdání, bez honění a nutnosti splnit „firemní normu“ …
Myslím, že tam zúročím všechno, co si teď pečlivě snažím vtlouct do hlavy a ruky :)
P. S. A díky za ten krásný rozhovor v Magazínu DNES. Otevřený, jak jen může být. Nepamatuju, že bych si o stáří přečetla v podobném podání...

Růžena Č.




Od kurzu jsem toho moc nečekal, neměl jsem ani moc času nad ním přemýšlet, protože jsem do něj spadl rovnýma nohama. Zkrátka mi v práci jen takřka pár dnů před konáním oznámili, že na něj půjdu.
Nu a když člověk nic neočekává, nemůže být pak přece ani zklamán. Ovšem ty dva nakonec předčily naprosto všechno, co jsem si kdy o kurzech tvůrčího psaní myslel. Neuvěřitelně oceňuji svobodu, se kterou kurzy vedeš. Naprosto jsem se zamiloval do jejich nedogmatičnosti.
Vyvyšuji především diskuzi po přečtení každého textu. Líbí s mi i pokora, se kterou právě "cupovaný" psavec musí mlčet a vyslechnout všechny názory od ostatních. Člověku to rozhodně otevírá nové pohledy na jeho vlastní text.
Korunku tomu všemu ovšem dodává Arnoštova přítomnost. Člověk ho téměř hmatatelně může cítit ve všem. Stejně tak Tvoji lásku a úctu k tomuto velikánovi. Budu-li upřímný, ze začátku jsem se bál, že se na jeho jméně jen přiživuješ, ale nemohl jsem se mýlit více! Omlouvám se Ti tedy i za tyto své podezřívavé myšlenky.
Pokud mohu být tak drzý a odvážný, troufám si tvrdit, že jsi dobrou žačkou svého učitele. Umíš z něj mnoho předat, ale zároveň přinášíš i sama sebe. A to velice oceňuji. Za ty dva dny jsi mi vrátila chuť i touhu psát. Dodala tolik potřebné sebevědomí. Musím říct, že jsem si to totálně užil!

Karel Frnka




Z kurzu jsem nadšená. Byly to inspirující a velmi příjemné dva dny, ze kterých jsem si mnohé odnesla. Kurz předčil má očekávání. Super bylo slyšet názory ostatních. To se člověku jen tak nepoštěstí. Podařilo se ti vytvořit velmi příjemnou atmosféru.
Tvou knihu o Arnoštovi a kurzech hltám, už jsem v půlce. Je vtipná. Moc se mi líbí, jak nenásilnou formou učíš. Jak na kurzech tak v knize. Škoda, že kurz nebyl třeba týdenní...:)


Karolína Stuchlá




Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem. Jsem opravdu rád, že jsem mohl být jeho účastníkem.

Školení rovněž přineslo zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Myslím, že to bylo jenom prospěšné a přineslo to velký prostor pro práci. I když někdy těžko ohraničitelný. Až všechno dozraje, tak se určitě dostaví to žádané ovoce.

Nejlepší měřítko úspěšnosti byla S. Dnes se smějící, v průběhu školení stále aktivnější. To se Ti s Klárou povedlo!

Myslím, že mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého....

Díky za příjemné oživení! Tobě i Kláře.

Jan K.




Dano a Kláro, tohle byl ten nejlepší teambuilding, jaký jsme ve firmě kdy měli;). Děkujeme a těšíme se na pokračování!
Eva D.




...Stále ještě jsme oba (věřím, že píšu ze srdce i za Kamilu) plni nadšení z krásného víkendu, který jsi nám připravila. Já osobně mám pocit krásně vyčištěného harddisku od všech spamů, depel apod.,. Ten pocit čisté houby, která může nasávat všechno nové, jsem neměl od svých sladkých studentských let (navíc dnes umocněný tím nádherným ránem). Prostě bylo to super.
Už v neděli večer nám to ani jednomu nedalo, a zase jsme si k tomu sedli. Radost. Škoda, že musíme taky něco dělat. Ale určitě si budeme hledat každou skulinku pro nespoutanou mysl. Lapila jsi nás a všude o tom básním, takže si myslím, že přibudou adepti.

Martin Mašek




Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Pod vedením paní Dany Emingerové jsem si osvojila nejen zásady dobrého psaní orientovaného především na čtenáře a jeho správné proporce, ale daleko lépe jsem také poznala osobnosti mých kolegů v týmu vedení banky. Během našich společných setkání nad našimi literárními prvotinami jsme navzájem objevili lidské dimenze, které jsme o sobě v "board roomu" dosud netušili. Stali jsme se tak mimoděk i lepšími kolegy a naše vzájemná profesní spolupráce se zlepšila. Protože vidím výsledky nejen na domácím českém poli, ale i při mých zahraničních cestách, rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat, přestože dobře psát vyžaduje dlouhodobou píli. Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit.

Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny





Při první informaci o tomto "semináři" mne napadlo, že si zase budeme povídat o správném rozložení informací do jednotlivých částí auditorské zprávy. Po upřesnění, že jde o psaní obecně, jsem se, na rozdíl od některých kolegů, začala těšit. A těším se pořád, a to už mám půlku kurzu za sebou.
Připadá mi prostě fajn, nejet chvíli v kolejích auditorských výplodů, zkusit něco úplně jiného a vyčistit si hlavu. S kolegyní jsme se shodly, že si ty tři hodiny v pátek užíváme. Nezvoní telefony, nechodí e-maily a hezky si povídáme. Navíc mě opravdu příjemně překvapili kolegové, které znám několik let. Píší teď moc hezky.
Já se ráda učím nové věci a tohle je pro mě další příležitost. Někdy je náročné skloubit všechna zadání a úkoly s pracovními povinnostmi, ale zatím to vždycky vyšlo.

Jana S.



Za semestr jsem se určitě naučila psát plynuleji - méně se zamýšlet a rychleji se orientovat ve vlastních nápadech. Určitě jsem se zlepšila v odhadu délky jednotlivých částí psaného textu. Vnímám, když je příliš protáhlý úvod či useknutý závěr. Při hodnocení cizích prací jsem se naučila posuzovat i sebe mnohem objektivněji. Důležitá je regulace množství detailů. Zároveň se musíme vyhnout přílišnému zobecňování - to jsem dřív ve vlastním psaní vůbec nevnímala a teď si dávám pozor. Psaní se podobá výtvarnému umění - čím víc tvůrčích zákonů člověk zná, tím víc si je může dovolit porušovat, protože to dělá vědomě. Pravid-la o vnitřní logice příběhu, o provázanosti postav, o počtu a typech zvratů - kdybych je někdy porušila, už o tom budu vědět a vše budu moci obhajovat.
Alžběta Ježková, Fakulta designu a umění, Plzeň



Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní u Dany Emingerové. Pro mě to bylo velmi přínosné. Čas strávený u Vás byl odměnou. Kurz byl skvělý a užitečný.

Tomáš Urban, Člověk v tísni




Bylo to milé a obohacující setkaní. Srdečně děkuji a těším se velmi na pokračování. Tento příspěvek dávám na facebook: Neohrabaný text reportáže se za pár hodin promění vaším vlastním přičiněním ve svižný a čtivý text. Nevěříte? Navštivte kurz tvůrčího psaní s Danou Emingerovou.

Irena Fenová




Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.

Karel H.




Moc se mi líbil Tvůj kurz tvůrčího psaní. Bylo to parádní. Líbila se mi naše parta, tak trochu zatoulaná učebna. Líbily se mi tvé rady i přirozená, přátelská a přitom velmi tvůrčí atmosféra. Líbil se mi Arnošt Lustig, který tam byl s námi a který byl přesně takový, jakého jsem si ho vždycky představovala. Byla jsem ráda, že jsem na chvilku utekla před každodenními úkoly a věnovala se tomu, co mě odjakživa bavilo, i když jsem na to posledních pár let skoro zapomněla. Znovu jsem v sobě objevila lásku k psaní. Hrozně mě to nabilo a otevřelo. Už jsem si vymyslela projekt založený na psaní, který chci v roce 2016 uskutečnit. To, že mě vůbec napadnul a že jsem se jej rozhodla realizovat s takovou vervou, je do velké míry i díky tvému kurzu. Vždyť přece můžeme vytvořit z ničeho něco, ne?

Zuzana Manková, Tieto




Tvůj kurz je úplně skvělý. Kolegyně Zuzka na jeho základě plánuje literární klub – už jsem se přihlásil. Inspiraci jsi tedy předala do Ostravy obrovskou. Bylo úžasné mít příležitost psát, vzájemně sdílet naše výtvory a konstruktivně je kritizovat. A taky naslouchat povídání "O psaní". Teď čtu tvoji knížku a pohrávám si i s myšlenkou, že začnu tvořit do šuplíku pro radost či Zuzčin "Tajemný literární klub". Děkuji moc za tvou práci, inspiraci, za otevřené dveře na Dobešku a za přátelský přístup k nám všem.

Ondřej Janek, Tieto




Zaujalo mě a velmi obohatilo psaní s podtextem. Osobně jsem podtext vůbec neuměl vnímat a díky kurzu jsem si uvědomil, kolika lidem jsem nevědomě ublížil, a konečně jsem pochopil čím. Také jsem zjistil, jak je důležité vážit slova. Je opravdu náročné umět se vyjadřovat tak, aby posluchač pochopil, co chci sdělit přesně tak, jak to chci sdělit a ne jinak. Pokud ale člověk práci s podtextem zvládne, dokáže s minimem vyjádřit maximum.

Filip B., ČS




Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.

David G., kreativní studio




Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého.

Honza K.




Autor článku musí zaujmout první větou. Často se nám stává, že píšeme zbytečně dlouhý nezajímavý úvod, abychom měli požadovaný počet slov. Každé dílo mělo mít tři části: úvod, akci a následek (pointu). Také by mělo obsahovat popis, akci a dialogy , aby mělo rychlejší spád. Musím se vyjadřovat přesněji, aby se nestávalo, že jen málokdo pochopí, jak jsem to přesně myslela.

Eliška L., studentka gymnázia




Právě dokončuji semestrální knížku s bajkou a chtěl bych Tě dát jako pedagogický dozor do tiráže, když jsme ty bajky psali při seminářích s Tebou. Moc se mi líbilo povídání o postavách, jejich reakcích a jak ovlivňují příběh. Taky jsme se naučili spousta pravidel. Třeba nepoužívat: "pták seděl na stromě", ale psát konkrétně "kos zpíval na jabloni". Když se na jevišti objeví pistole, mělo by se z ní vystřelit. To je asi moje nejoblíbenější. Na druhou stranu jsem si říkal, že při zadávání témat, která nemusí být někomu příjemná (erotické bajky), by v rámci výuky komiksu nebylo na škodu nabídnout i něco odlišného. Já vím, že jde o to naučit se psát všechno. Ale to platí spíš pro budoucí spisovatele. Líbilo se mi, když jsme během semestru chodili ven a pouštěli jsme si různé filmové ukázky.

Lukáš K., student 1. ročníku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU




Při psaní si musíme neustále připomínat, kdo mé dílo bude číst, a text podle toho přizpůsobit mentalitě čtenáře. Psát raději kratší věty - nic složitého, pak víc hrozí, že se čtenář ztratí. Soustředit se na podání srozumitelné, stručné a jasné informace - kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Používat činný slovenský rod, trpný rod omezit na minimum či úplně vynechat. Skládat věty tak, aby vše na sebe navazovalo. Nepřeskakovat z jednoho tématu k druhému.
V rétorice jsem pochopil, že vnímáme nejdřív srdcem, pak rozumem. Při frázování musím rozdělit čtený text do významových celků. Nemluvit monotónně, ale střídat napětí s uvolněním. Vypustit plevelná slova – jakoby, prostě atp. Pauza je dramatická, nebát se jí (vhodně) použít.

Leoš S.




Během cvičení, kdy opakujeme, co jsme slyšeli, mi došlo, jaká je rozdílnost chápání/vnímání různých jedinců - třeba rozdíl muži/ženy - co ti chlapi dokázali sesmolit za analytickou svodku z poetického příběhu bylo neuvěřitelné. A protože v našem vedení jsou chlapi, znamená to pro mě zaměřit se jen na fakta. Také se mi líbilo heslo: "kdo se brání neposlouchá" - myslím, že je dobré i do života, např. v případě partnerské hádky...

Ivana Š.




Všichni moji kolegové mne mile překvapili svými vynikajícími schopnostmi vyjádřit se v písemné podobě . Nesmírně mne zaujali svými příběhy, ale i pojetím, jak je napsali. Ocenila jsem jejich nápady, které čerpali převážně z osobních zážitků nebo se odvážně pustili do metafor či emočních popisů. Zároveň jsem si uvědomila, že je důležité neztrácet dynamičnost příběhu a napětí čtenáře, některé popisy situací mohou být zbytečně zdlouhavé a můžeme je jednoduše vyškrtnout. Důležité je, aby se nám podařilo čtenáře upoutat od začátku až do konce.

Marie K.




Na kurzu je ideálně rozložená teorie a praxe v poměru 1:3. Návštěvníci nejsou jen posluchači teoretických pouček, ale i sami trénují tvůrčí psaní. Největším přínosem jsou postřehy lektorky Dany Emingerové, ale také celé skupiny. Při čtení nahlas mají ostatní možnost reagovat, a tak se autor dozvídá o svých slabinách i kvalitách. Navíc se autor čtené povídky dozví, jestli dokáže svým dílem udržet si pozornost ostatních, ověří si uvěřitelnost a živost postav i celé zápletky. Velmi doporučuji všem, kteří se chtějí posunout o úroveň výš.

N. K.





Zpráva je šíp a autor je luk. To je to, co může každý z nás vědomě ovlivňovat, upravovat, brousit, ohýbat, napínat, barvit... A ať se bráníme, jak chceme, každý z nás vystřeluje svoje šípy.

Luboš Trojan




Od kurzu jsem toho moc nečekal, neměl jsem ani moc času nad ním přemýšlet, protože jsem do něj spadl rovnýma nohama. Zkrátka mi v práci jen takřka pár dnů před konáním oznámili, že na něj půjdu.
Nu a když člověk nic neočekává, nemůže být pak přece ani zklamán. Ovšem ty dva nakonec předčily naprosto všechno, co jsem si kdy o kurzech tvůrčího psaní myslel. Neuvěřitelně oceňuji svobodu, se kterou kurzy vedeš. Naprosto jsem se zamiloval do jejich nedogmatičnosti.
Vyvyšuji především diskuzi po přečtení každého textu. Líbí s mi i pokora, se kterou právě "cupovaný" psavec musí mlčet a vyslechnout všechny názory od ostatních. Člověku to rozhodně otevírá nové pohledy na jeho vlastní text.
Korunku tomu všemu ovšem dodává Arnoštova přítomnost. Člověk ho téměř hmatatelně může cítit ve všem. Stejně tak Tvoji lásku a úctu k tomuto velikánovi. Budu-li upřímný, ze začátku jsem se bál, že se na jeho jméně jen přiživuješ, ale nemohl jsem se mýlit více! Omlouvám se Ti tedy i za tyto své podezřívavé myšlenky.
Pokud mohu být tak drzý a odvážný, troufám si tvrdit, že jsi dobrou žačkou svého učitele. Umíš z něj mnoho předat, ale zároveň přinášíš i sama sebe. A to velice oceňuji. Za ty dva dny jsi mi vrátila chuť i touhu psát. Dodala tolik potřebné sebevědomí. Musím říct, že jsem si to totálně užil!

Karel F.




Moc děkuji za kurzy.Věci, které jsem se dozvěděla o psaní, jsem možná ve svém podvědomí tušila, ale bylo dobré je oživit a vyzkoušet v praxi na nepracovních věcech. Zkracování a zjednodušování, psaní toho, co je důležité, a mít vždy na mysli, pro koho píšu - to je pro mě to hlavní, co si odnáším. (Kromě toho, že jsem poznala nové lidi - myslím Vás a Kláru, a dále jsem poznala své kolegy z jiné stránky). Na psaní bylo pro mě nejtěžší - vymyslet o čem, a pak se dokopat něco napsat.

Monika M.




Ahoj Dano,
moc a moc děkuji za možnost poznat paní rétorku :). Z konkrétních poznatků z minulého pátku pak nejvíce využiji:

  • jedna věta rovná se jedné myšlence

  • nepoužívat zkratky v manažerském shrnutí

  • před veřejným vystupováním se správně prodýchat :)

  • v mluveném projevu nepolykat znělé souhlásky

  • nepoužívat plevelná slova (jako, jakoby, hm...)

  • provést posluchače celým domem a všemi patry (nepospíchat, zvýším tím napětí a očekávání - to se mi moc líbilo! )


Těším se na zítra, i když všechny úkoly asi nestíhám, ale nevzdávám se...
Prima den, zdraví Jitka A.




Naučil jsem se:

  • používat krátké věty

  • omezit používání přídavných jmen a trpného rodu

  • nepoužívat komplikovaná souvětí

  • pro psaní jsou pravidla

  • pravidla je možno porušovat


Josef Č.




Naučil jsem se:

  • Piš srozumitelně - lépe je psát v kratších větách.

  • Nepoužívej zkratky - čtenář je nemusí pochopit.

  • Používej raději slovesa místo spousty přídavných jmen.

  • Snaž se nepoužívat cizí slova a příliš odborné výrazy. Napiš to česky.

  • Psaní má svá pravidla (či řád?) , která ovšem lze výjimečně porušit.

  • Dávat si pozor i na gramatiku, i když se to nezdá na první pohled až tak podstatné.


Milan




· nedělat zbytečné odbočky

· nesnažit se udržovat čtenáře v nejistotě až do konce, protože místo napětí může přijít nuda

· nenavnadit čtenáře na něco, co už dále nerozvinu

· je třeba brát v potaz, že čtenář nemá stejné prožitky a zkušenosti jako já, takže to co mně připadá zcela evidentní a jasné může vnímat úplně jinak.

Lena




Naučil jsem se:
- pozor na některá opakující se slova
- používat při psaní obecně kratší věty - ne dlouhým souvětím
- důležitý je název díla
- že štěstí přeje připraveným

Roman K.




Dobrý den, Dano,

co jsem si odnesl z minulé lekce:
1/ Tempo textu může být umocněno střídáním krátkých a dlouhých vět.
2/ Myšlenka, kterou chci sdělit, může nedostatečným popisem vyznít opačně.
3/ Co čtenář, to jiná interpretace textu, každý zpracovává přijatou informaci v kontextu svých zkušeností.
4/ Vyprávěním bychom měli čtenáře strhnout tak, aby opustil realitu a začal s autorem prožívat příběh resp. sen, který mu sdělujeme.
5/ Pokud chceme převyprávět i reálný příběh do fikce, který má čtenáře zaujmout, musíme vynechat nudné pasáže reálného příběhu a dostatečně zdůraznit ty zajímavé akce, které vytváří pointu příběhu.

Zdraví Luděk




Co jsem si odnesl z druhé hodiny kurzu:

- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.

Petr K.




Na posledním kurzu kreativního psaní jsem se naučila:

- že musím šetřit s hodnotícími výrazy.
- Velmi mě zaujal popis domu očima dítěte, inspirovalo mě to a teď přemýšlím, jak splnit domácí úkol očima někoho jiného. Protože s dětmi zrovna čteme Malostranské povídky, je zajímavé všímat si, jak se vnímání dobrého popisu za ten čas posunul.

Adéla B.




1) Článek by měl mít svůj začátek, prostředek a konec.
2) Autor by měl v článcích používat přímou řeč (pokud lze).
3) Bajka může být krátká i dlouhá, ale musí mít na závěr ponaučení.
4) Umění autora je v tom, aby si čtenář dokázal představit situaci, věc, osobnost ....V článcích tedy nepoužívat např.nepořádek jaký svět neviděl, krása, kterou nelze popsat, atd.
5) Zaměřit se na formu čtení článku (dynamické, srozumitelně, ne rychle, ne monotonní, nebát se zastavit).

Jarek M.




1. Ujasnili jsme si pravidla popisu události, potřeby zaujmout čtenáře nejlépe v prvním odstavci.
2. Nepoužívat nadbytečná slova jako příslovce (Stephen King, Ernest Hemingway).
3. Nestřídat osoby, tedy buď 1. osoba singuláru nebo 3. osoba
singuláru nebo 1. osoba plurálu

4. Držet se zadání.
5. Pečlivě si promyslet, o čem budeme psát.




Romana G.

1) přečetli jsme si referát na téma “popis“
2) přečetli jsme si několik ukázek prací našich kolegů
3) rozebrali jsme tyto ukázky a každý mohl říci svůj názor na její obsah a formu
4) přečetli jsme si ukázku erotické bajky
5) učili jsme se poslouchat názory druhých na přečtené texty
6) podívali jsme se na ukázku z filmu “Králova řeč“ – k tématu popisu

Jan J.




Naučil jsem se:

  • V auditorských zprávách nepoužívej trpný rod (pasivum).

  • Dávej pozor na opakující se slova - hledej synonyma nebo způsob, jak danou věc vyjádřit jinak.

  • Piš tak, aby ti rozuměli.

  • Vynechat "omáčku" v textu tam, kde je zbytečná.

  • Někdy je v psaní dovoleno porušovat pravidla - ale musí se to umět.


Príma den,
David P.




Ahoj Dano,
posílám pár vět, co jsem si odnesl z minulého sezení:

  • Na internetu funguje zaujetí titulkem a obrázkem, to rozhoduje o přečtení obsahu.

  • V titulku musí být pravda, zároveň má být stručný a musí zaujmout (napnout, nová informace, potvrzení starší informace), titulkem řeknu významnou část sdělení.

  • Perex je úvodních pár vět článku, kterým čtenáře napnu a zaujmu ho k dalšímu čtení.

  • Zpráva má obsahovat - Kdo? Co? Kde? Kdy? + pro rozšířenou zprávu Jak? Proč?

  • U bajky je nutné nepoužít zobecnění postavy, když tam dám zvíře, musím uvést jaké, pak čtenář tápe jaké zvíře to může být a když nedostane odpověď, není spokojen.

  • První a poslední věta má být dobrá a zapamatovatelná.

  • Úhel pohledu - Pokud použiji “Ich” formu - dramatická, osobní, ale svazující, nemohu se kouknout na třetí osobu, pouze zprostředkovaně, měl bych u “Ich” formy zůstat. To samé pro třetí osobu, pokud v ní píši, měl bych u ní zůstat.

  • Příslovce používat v malé míře. Zdržují, svádějí z děje.

  • Stephan King píše v angličtině a odsuzuje psát v trpném rodě.

  • V dialogu by měl být vidět podtext.


Martin B.




Milá Dano,

posílám 5 vět, co jsem se naučila na dnešním kurzu:


  • Líbilo se mi přirovnání od A.Lustiga (z poslechu), že jako spisovatelé jsme my ti soudci, co děj v textu rozhodneme.

  • A. Lustig říkal, jak je důležité s tím soudem nespěchat (s čímž se osobně plně ztotožňuji, protože já sama, když znám nějaký konkrétní závěr, který chci uvést, tak ho mám často tendenci "vychrlit" co nejdřív).

  • Líbilo se mi i A. Lustigovo přirovnání psaní textu a jeho rozvržení jako tezi, antitezi a syntezi, a že ta synteze je vlastně to, co to všechno rozčísne.

  • Při používání odborných výrazů (viz Davidova definice lásky) si dát pozor na to, abychom je používali spíše zřídka.

  • Je dobré na začátku bajky spíše rozvíjet děj pomalu, než hned čtenáře překvapit, ať neztratíme jeho pozornost.


Dneska to bylo moc fajn a těším se příště!
Renáta Ď.





  • Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.

  • Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).

  • Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři

  • Příjemná atmosféra, jako vždy


Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš M.




Co jsme se naučili:

  • Dobré začít akci dialogem (živější),

  • Dobré používat méně pasiv, nabourávají tok textu,

  • Dodržovat temporytmus - na začátku úvod, základní obraz, neuspěchat gradaci děje,

  • Na začátku dobré dělat krátké věty,

  • Během vyprávění nešetřit tečkami,

  • Nezačínat řeč slovy tak a hmmm., není důvod ozvučovat prostor, pauza má svůj význam,

  • Omezit plevelná slova typu jakoby, vlastně, prostě, v podstatě,

  • Není špatné zkusit vytvářet iluzi snu,

  • Čtenář by měl vědět kam pluje - dílo by mělo mít svůj cíl,

  • Autor by měl vědět o své postavě více, než napíše do textu,

  • Dobré rozdělovat dlouhý odstavec mezititulky, celkově nutný vhodný vizuální doprovod,

  • Žargonu obecně dobré používat jako šafránu, ale existují výjimky, kdy jej lze použít v celém textu, např. s cílem zvýšit autenticitu vyprávění.

  • Například v časopisovém vydání textu hrají důležitou roli vložené obrázky, které by měly čtenáře zaujmout.


Jan Š.




Ahoj Dani,

posílám 5 vět, co jsem se naučila na minulém kurzu:


  • Při psaní textu je lepší se vyhnout pasivům a používat spíše aktivní slovesa.

  • V každé větě je sloveso velmi důležité - je dobré klást na něj důraz při intonaci.

  • V intonaci je důležité nechat vyznít tečku na konci věty.

  • Při intonaci je dobré dát si pozor na temporytmus - na začátku věty, kdy sdělujeme nové info, je dobré mluvit pomalu, dále můžeme lehce zrychlit

  • Dávat si pozor na plevelná slovesa v běžné mluvě - např. jakoby, vlastně, prostě, v podstatě, tak, takže, hmm, atd.


Odpoledne na viděnou!
Renáta Ď.



Dobrý den,

zasílám pět vět, co jsem se dnes naučil:

  • Pro autora není nic svaté.

  • Kulomet vzor 26 není kalašnikov;).

  • Co všechno má obsahovat zpráva.

  • Jak by měl vypadat titulek.

  • Jak by měl vypadat perex.


Setkání s Vaším manželem považuji za příjemné obohacení našeho školení. Nahlédnout na svět novinařiny zevnitř bylo zajímavé.

Ondřej N.



Naučil jsem se:

  • při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč

  • zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není

  • ve stručnosti je síla

  • to nejdůležitější patří na začátek

  • důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál

  • Zařazení novináře do školení bylo príma.


Děkuji.
Příjemný den,
David P.




5 vět, co jsem se naučil a zároveň vyčetl od J.Gardnera:

  • jsi-li začátečník, neporušuj pravidla,

  • nutno znát gramatiku, syntaxi, sloh

  • psát o známých věcech omezuje fantazii a je to velice limitující,

  • novoty obecně vznikají kombinací žánrů - stejně tak se i já snažím ve své profesi o kombinaci znalostí a dovedností z jiných odvětví napomoci rozvoji profese - ne moc úspěšně,

  • i v bajce je nutné používat zažité stereotypy - vládce lesa vs. král zvířat vs. lev


Hezký den,
Vláďa B.





  • hrdinové by měli být do určité míry extrémní, ale polidštění

  • básnických metafor dobré používat jako šafránu, jinak se čtenář ztratí

  • bajka by měla mít 4 základní dimenze, měli bychom vědět, proč jsme ji psali

  • při přednesu dobré nespěchat a číst postupně

  • nezapomínat, že dílo by mělo mít řád (začátek, prostředek, konec)

  • spousta dobrých věcí vzniká z konfliktu

  • při psaní lze použít tzv. rezonanci, tj. něco, co s příběhem přímo nesouvisí a dává autorovi vydechnout

  • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,

  • první věta by měla být jednoduchá,

  • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,

  • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,

  • některé věci by něměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,

  • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,

  • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,

  • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,

  • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,

  • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi,


Zdraví, Honza Š.




Ahoj Dano,

píšu mých 5 postřehů z minulého pátku:


  • dodržovat pravidla (úvod, zápletka, závěr + poučení)

  • konkretizovat a pojmenovávat (vládce lesa x medvěd)

  • cokoliv píšu, musím vědět, CO chci sdělit

  • naučit se škrtat a přepisovat (zejména úvody)

  • pravidlo podle Lustiga - neustále střídání akce, popisu, dialogů


Prima den,
zdraví Jitka A.




Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:

  • Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů ať už formou či obsahem psaného textu.

  • Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.

  • Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).

  • Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi

  • Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.


Hezký den
Luboš T.




5 vět, co jsem se na první hodině naučil:


  • Puška na zdi - když v úvodu uvedu Podolí, musí se pak ještě jednou v dílku objevit - ideálně na konci.

  • Nepoužívat hovorovou podobu jazyka v dílku.

  • Nerozhňácávat se s úvodem.

  • Pokoušet se při psaní myslet na čtenáře a systematicky rozšiřovat cílovou čtenářskou skupinu.

  • Popisovat osobu lze šikovně i nepřímo, tím co činí v dílku.


Ondřej N.




Posílám 5 věcí, které jsem se naučil:


  • kritizovat se dá naprosto všechno,

  • každý text si najde svého čtenáře, jde o to kolik,

  • škrtání zbytečností v textu,

  • nač věšet pušku na zeď, když se s ní nebude střílet,

  • nespisovná mluva v psaném textu se má používat pouze když je k tomu závažný důvod.


Hezké odpoledne a uvidíme se v pátek
Honza Ch.




Zasílám 5 věcí, co jsem se včera naučila:


  • název mnohdy čtenářům pomůže v pochopení příběhu

  • múza nesnáší spěchu

  • autor si musí za svým výtvorem stát

  • detaily vtáhnou čtenáře do děje

  • příběh musí být uvěřitelný


Přeji Ti příjemný den,

Helena K.





  • Jako vždy příjemná a konstruktivní atmosféra

  • ukázky z filmů pro mě inspirativní

  • mohlo být víc diskuse jak k našim bajkám tak k ukázkám

  • možná víc doplňovat a rozvíjet konkrétní příklady k výkladu o struktuře textu

  • těším se na zítra:)


Hezký den
Luboš M.




Dobré dopoledne Dano,
píšu mých 5 postřehů, které mne oslovily při minulém setkání:

  • vždy vymyslet poutavý titulek

  • čtenář musí vždy příběhu věřit (i když není pravdivý)

  • autor má mít při psaní na zřeteli PROČ to píše

  • popis dostává dynamiku přímou řečí, dialogy

  • zaujala mne nabídka rétorky na našem setkání - za mne: já bych tuto možnost uvítala.


Jitka




Poznámky ze 3. hodiny:

  • Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.

  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.

  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.

  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.

  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.


Martin B.





  • Když je scéně flinta, tak se z ní musí vystřelit. Nepsat o věcech, které nemají s popisovaným tématem nějakou vazbu.

  • Po větší autentičnost a čtivost, pokud je to možné, používat přímou řeč.

  • Je-li to únosné a pro děj osvěžující, je možno použít i vulgarismy.

  • K literární tvorbě je nutné nadání. To se ale to se musí cizelovat neustálým tréningem. Ten spočívá v čtení ostatních autorů a vlastní tvorbě.

  • Na každém textu je co zlepšovat


Václav H.




Moje poznatky:

  • jako důležité vidím ujasnit si co vlastně píšeme - příběh, bajku román

  • pravidla - porušovat ano a bez problémů. Ale musí to fungovat, makat, běžet, musí to celkově ladit

  • jakému čtenáři je dílo určeno. Je-li to něco specifického, např. trpný rod ve zprávách nebo pojem UAZ, nemusí tomu všichni rozumět. Pro zainteresovaného to je ale velice vtipné a trefné

  • pravidlo „puška na jevišti“


Pavel P.




Pět věcí, co jsem se na kurzu včera naučila:

  • akce - hrdinu přestavit v akci, dle chování sami čtenáři poznají jeho charakter

  • rozpoznání - logické vyústění situace, které není třeba doříct

  • vzpomínka - poznání postavy dle dojímavé vzpomínky z minulosti

  • umělé řešení - např. nalezený poklad jako východisko ze zlé situace, ...

  • popis - poznání postavy dle znamení, jizvy, nebo charakteristický vzhled


Přeji pěkný den a těším se na příští lekci! :-)
Helena





  • zpětná vazba k vlastním textům - když člověk překousne touhu se obhajovat, je to dobrá věc, jak se posunout dopředu

  • filmy dobrá pomůcka pro dokreslení probíraných poznatků

  • připadá mi, že těch šest lekcí nebude stačit


Děkuji
Luboš T.





  • Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.

  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.

  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.

  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.

  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.


Martin B.





  • Psaní nesmí být nuda

  • Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit

  • Bajky jsou stále v kurzu

  • Zjistil jsem, co je to vratidlo.

  • Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.

  • Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.

  • Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).

  • Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.

  • Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem


Na kurzu mě bavilo:

  • Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.

  • Také kniha Živel Lustig.

  • Filmy.

  • Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).

  • „Kritizování“ prací ostatních.


 Vítek K.




5 věcí, které jsem se naučil:


  • Kritizovat se dá naprosto všechno,

  • každý text si najde svého čtenáře, jde o to kolik,

  • škrtání zbytečností v textu,

  • nač věšet pušku na zeď, když se s ní nebude střílet,

  • nespisovná mluva v psaném textu se má používat pouze když je k tomu závažný důvod.


Honza Ch.




Pět věcí z lekce:

  • Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat,

  • název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu,

  • u bajky název by neměl být zavádějící,

  • spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních,

  • Puškin: múza nesní spěchat.


David N.





  • Přínosný pro mne byl rozbor mého textu – zjistila jsem, že občas používám příliš zbytečných přídavných jmen typu zelený les, oranžové paprsky atd., což mně osobně nějak nedošlo, jak zbytečně zní

  • Dále co se mého textu týče – spíš než psát explicitně jak je někdo nadšený, radostný, plný očekávání atd., měl by tyto pocity vycítit čtenář z textu sám

  • Zaujalo mne, že je lepší rozvíjet příběh spíše slovesy než přídavnými jmény

  • V příběhu je dobré použít slangovou mluvu pro zpestření, ale měl by se dát pozor na to, ať se používá spíše střídmě

  • Stejně tak dialog, jak ukázala Danča i Honza, slouží velmi dobře k oživení děje, zvláště v rámci delšího popisu


Renáta Ď.





  • Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.

  • V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.

  • Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.


Bětka J.





  • Nálepky a krátké charakteristiky jsou v bajce povolené a žádoucí

  • Detaily by měly v textu plnit účel. pokud jsou nadbytečné, čtenáře zatěžují

  • Přídavná jména zbržďují děj.

  • Pozor na opakování slov

  • Emoce nepopisovat explicitně (já mám radost, myslím si). musí být možno z textu vycítit, čtenář chce poznat sám.


Dana H.





  • Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.

  • Číst a psát to, co člověka baví.

  • Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.

  • Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.


Lukáš K.




Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.

Oldřich H.





  • Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"

  • Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda,

  • narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))

  • Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon

  • Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta,

  • aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))

  • Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000

  • Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt

  • Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos

  • Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.

  • Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881

  • Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner

  • Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!


Lucie Š.





  • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,

  • první věta by měla být jednoduchá,

  • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,

  • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,

  • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,

  • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,

  • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,

  • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,

  • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,

  • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi...


Jan Š.





  • Události, postavy, věci musí mít v příběhu účel

  • Nebát si přikrášlovat, nepsat jen reálné věci, tak jak skutečně byly. Skutečnost je příliš limitující.

  • Pozor na přídavné jména, která zbrzďují děj: např. oranžové paprsky slunce, voňavá květina

  • Nevnucovat pořád emoce, to by měla vyplynout jinak. Ze zamilovaného dialogu to chceš cítit, ne tam mít napsané "Miluji Tě".

  • Slangu používat jako šafránu, ale bez něj je text suchý


David N.




Reference

co si odnesli z kurzu jeho účastníci

Dobeška 26.-27. ledna 2019




















Ahoj Dano,
děkuji za prima podnětný víkend. Před začátkem se ve mně mísila zvědavost s mírným strachem, co mě bude čekat. Ten se rozplynul, když jsi mi napsala, že „jsi strašná úča a koušeš“, hned jsem se začala těšit ještě víc:-).
Celý víkend má očekávání nejen naplnil, ale o dost předčil. Nevím, do jaké míry to bylo dáno složením naší skupiny, ale poskytování zpětné vazby sobě navzájem mi přišlo opravdu „na úrovni“ a velice podnětné.
Ačkoli to bylo svým způsobem náročné, protože jsem chtěla být plně přítomna nejen fyzicky, ale i duchem, vlilo mi to energii do dalších tvůrčích počinů. Ještě včera jsem tedy přepracovala „Nejzajímavější zážitek mého života“ dle sdělených zpětných vazeb. Když jsem to po sobě četla – samozřejmě nahlas – byla jsem opravdu o dost spokojenější než s původním dílem...
Děkuji ještě jednou a těším se v květnu na pokračování - právě jsem se přihlásila:-).
Anna Vocelová



Divadlo Dobeška 16. března 2019
Děkuji za pozvání na Dobešku na autorské čtení a křest.
Akce byla bohatá na podněty ze všech stran.
Povedla se.
Studenti byli nadšení.
Dramaturgie se Ti, Dano, velmi podařila.
Lidi by se od Tebe mohli a měli učit nejen tvůrčí psaní.
Vaše děti jsou moc sympatické.
Budu těšit na naše další setkání.

Eva Lustigová 



Odjakživa jsem byla knihomol a lákala mě i druhá strana - umět psát dobré texty. Tak jsem nedávno začala chodit na kurz Dany Emingerové, která učí podle Lustiga. Po první lekci jsem odešla s frustrací, že na tvůrčí psaní nemám. Na kusy byla rozbita moje iluze holky jedničkářky, že umím psát dobré slohy. 
Dobeška 1.2.2019 páteční dlouhodobý kurz
Dozvěděla jsem se, že dobrý text nenapíšu napoprvé, že se vyloupne až po napínavém přemýšlení, napsání a mnoha hodin opětovného kritického přečtení. Ale už jen ten nutkavý pocit, který mě nenechá v klidu, kdy se rodí příběh. Pak ho osvobodím přes ťukání do kláves, a pak ho začnu obrušovat jako barevné kamínky slov do mozaiky. Celkový obraz se rodí sám, bezúsilně. A nese v sobě i zvuk, protože slova jsou hudba. Takže spisovatel je i hudebník. Dobrý text musí být zároveň i dobrou melodií, kdy se střídají ve správném poměru tvrdé a měkké tóny.
Po počáteční skepsi jsem zjistila, že i když je psaní dřina, kdy si vysedíte u něj zadek, vykoukáte oči, tak to může být i čistá meditace. Ta radost z promýšlení detailů, z lezení do hlav různým osobám, z odvíjení příběhu jako vícebarevného klubka mnoha možností děje. Pro mě je to meditace proto, že se mohu stát různými osobami a zapomenu na svůj vlastní život. Odpoutám se od sebe.
Příběh se na obrazovce začne vyprávět sám a moje práce je jemné ho polapit jako motýla a nechat ho žít a dělat radost ostatním. Dát mu jenom vyváženou strukturu jednotlivých částí, osvěžit ho dialogem, zajistit dynamiku skrze postavy v akci a zvážit, zda je příběh uvěřitelný. Objevuji krásu motýlů, raduji se, jak umí létat...
Alexandra Safi Narwa



Akademie ČTK 4. září 2018




















Ještě jednou moc děkuju za víkend. Byl jak z jinýho světa. Určitě budu sledovat stránky a kurzy. A když pro tuhle naší skupinu uděláš pokračování, tak se 100% rád zúčastním. Taky potvrzuji, že chci tu tvou učebnici a Art of Fiction od Gardnera. A jinak jsem prostě nastartovanej, a dokud mě nesemele práce a životní povinnosti, tak si budu psát a hlavně číst. :-)
Matyáš Staněk


























Od včerejšího dne musím stále myslet na Váš zajímavý kurz. Moc se mi líbil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat. Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si také, že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová



Dobeška, páteční dlouhodobý kurz podzim 2018
Chtěla jsem moc poděkovat za zážitek, který jsem si odnesla z Tvého kurzu. Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, tudíž jsem ani nic neočekávala. Ovšem to, čeho se mi dostalo! Odjížděla jsem v neděli z Dobešky s krásným pocitem uvnitř sebe, naplněna setkáním s příjemnými lidmi, které spojuje krásné řemeslo (teď už vím, jak "psaní" nazvat:-)).
Šarlota Šetinová



Poslední půlrok ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Díky za to chvění!
Přeji i tobě krásné dny. A zdraví a štěstí! Zdraví proto, aby si tu dlouho byla a dělala nám radost, a štěstí proto, aby život dělal radost tobě!
Jarka Kainová



Sestry Emingerovy při křtu Kravaťáků v roce 2012
























Děvčata Emingerova, kde se ve vás bere tolik talentu!? Existuje některá Můza, která vás nepolíbila?
Danko, děkuji za krásný večer. Odnáším si nezapomenutelný zážitek. :-) 
Srdečně Tě zdraví Týna Schillerová
 


Dnes jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig. Už je to opravdu hodně dlouho, kdy jsem si u nějaké knížky tak poplakala a zároveň se i zasmála. Možná to bude znít jako fráze, ale hluboce mě to zasáhlo a obohatilo, nejen po stránce "spisovatelské", :-) ale i lidské.
Takže díky za krásné i poučné čtení, určitě se poohlédnu i po dalších tvých knihách!


Přijmi mé velké poděkování a obdiv a také omluvu.
Věřila bys, že jsem až do soboty netušil jak vypadal pan Lustig? Musím se Ti totiž přiznat, že ráno před prvním dnem jsem měl velké nutkání na kurz nechodit.
,Proboha co mne ta bába bude učit? Mne, takového tupouna.” říkal jsem si. ,,Snad mne dokonce nebude nutit ke slovnímu exhibicionismu před ostatními? Proboha vždyť neumím mluvit! Mám vrozenou koktavost a jsem autista! To bude katastrofální přehlídka trapnosti a marnosti zároveň” Nenápadně jsem ráno v kuchyni utrousil, že se dnes necítím zcela ve své kůži.
,,Jenom padej a socializuj se. Ber to jako dobrodružství!” odvětila manželka, která tušila co se ve mně děje. A tak jsem to hodil za hlavu a připraven na nejhorší vyrazil sem vstříc tomu ,,dobrodružství”.
 Byl jsem zcela v šoku, když jsem na místě zjistil, že Dana Emingerová je příjemná a půvabná dáma v nejlepších letech a stará bába Emingerová na obrázku mého dárkového certifikátu je Arnošt Lustig. Přeji Ti krásný večer pěkné ráno, celý krásný týden a vůbec hodně radosti do života. A taky trochu té srandy. Bez ní by to byla fakt nuda.
František  Prokop





Brno 12.-13. ledna 2019


















Chtěla bych vám moc poděkovat za možnost se zúčastnit kurzu tvůrčího psaní v Brně. Hodně mi pomohl a získala jsem spoustu zkušeností. Ze začátku jsem měla strach, jestli mi to psaní vůbec půjde. První den jsem se cítila nesvá kvůli své trémě, protože jsem byla nejmladší a nikoho neznala.
Druhý den už jsem se cítila mnohem líp. Poučila jsem se ze včerejšího kurzu a napsala úkol tak, jak jsem dovedla. Sice nebyl zrovna bez chyby, ale i přesto jsem ráda, že se vám moje práce líbily.
Naučila jsem se toho dost, jako např. vymyslet zajímavý úvod tak, aby zaujal i nečtenáře, zkrátit zbytečně dlouhé věty nebo některé věty i vyškrtat.
Ze všeho nejvíc jsem ale vděčná za to, že mi to vrátilo naději pokračovat v psaní svého příběhu.
Kateřina Rozmarýnová, 14 let



Braník 17. února 2019
Milá Dano, děkuji:
za nastavené zrcadlo, abychom se lépe viděli,
za bobříka mlčení, abychom lépe slyšeli
a jasnou a vlídnou řeč, abychom se naučili mluvit k věci.
Děkuji Tobě a všem účastníkům kurzu za výbornou atmosféru, ve které jsme se učili i pobavili.



Co jsem se naučila:
1/ Stavba psaného výtvoru. Měj na mysli: Co chceš sdělit a jak toho účelně a srozumitelně dosáhneš.
2/ Přitáhni čtenářovu pozornost a dbej, aby neochabla.
3/ Skládej dílo z literárních cihel.
4/ Musíš sledovat důvěryhodnost, uvěřitelnost sdělení.
5/ Střídej rytmus. Střídej nálady.
6/ Používej často přímou řeč, dialogy, živá sdělení.
7/ Nejpůsobivější je psaní s podtextem – přenáší emoce.
8/ Všechna pravidla lze porušit tehdy, když je příběh pro čtenáře uvěřitelný a zajímavý.
Přeji mnoho nadaných zájemců o psaní.
Hanka Havlíčková


Dobeška 2017




















Milá a vzácná Danuško. Uběhlo trošku více než 24 hodin od odchodu z Dobešky. Teď je pondělní večer a mně zůstává čas, myšlenky a radost. Měli jsme napsat pět věcí, které nám dal víkendový kurz. Jsem pocitový člověk a musím nechat chvíli vyšumět v sobě sílu i radost i překvapení i smích i pláč. Protože tohle všechno mi dal ten nádherný "Tvůj" víkendový kurz. V hlavě mám takového malého "krtka" úžasné slečny Michaely. Když je mi chladno, imaginárně přikládám do neexistujícího krbu Liborovy polínka-dřívka. V koupelně "omlouvám se svému tělu" a když je mi zima ... jdu se prostě ohřát k Dájimu a Renímu "egyptskému slunci". S úsměvem vzpomínám na Míšové italsko-rakousko-uherské pevnosti a jeho boží palcové boty mezi jednotlivými nohy spjatých stolů. Vylučují radost i smutek a taky reálné věci a před sebou mám úžasného cestovatele Yakeena, který jako Don Qichot bojuje se svými mongolskými vlnami a v mezičase hladí nejen psí úsměv. Hledám slova a učím se. Proto vím, že někdy méně je více. Takže... děkuji.
Hanlen Kavalová


Ahoj Dano,
právě jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig a zamáčkla poslední slzu. Je tam skvělý návod jak napsat povídku, ale taky jak lidem přiblížit literaturu. Kdyby se takhle učilo na školách... Díky škole jsem nikdy od Arnošta Lustiga nic nečetla. Ani  od Hemingwaye. Taková škoda. Už mám seznam, co prostě musím přečíst. Ty jo, dokonce mě zajímá Poetika od Aristotela, ač ji vůbec nerozumím, 😀 ale musím do ní alespoň nakouknout. No a samozřejmě ty tvoje věci jsou taky báječný... Těším se na příští kurz!


Knížka Živel Lustig je opravdu skvělá!!
Přečetl jsem ji na přelomu roku během pár dní a udělal si do ní spoustu poznámek a zdůraznění.
Popravdě řečeno jsem vůbec nečekal, jaké poklady se v ní skrývají a kolik mouder a vynikajících doporučení se tam dočtu. Jsem vůl, že jsem si ji nepřečetl už před nástupem do kurzu, případně hned po jeho začátku. A jsem asi úplně natvrdlej, protože po celou tu dobu jsme nepochopil (přes všechny indicie), že ta knížka skrývá tolik informací a mouder týkajících se přímo psaní knih.
Myslel jsem si, že je především o Arnoštovi Lustigovi a jeho veselých vzpomínkách na něj a že si ji přečtu až časem. Přitom je to mimo jiné také učebnice jak psát a filosofická příručka pro začínající i pokročilé spisovatele…
Podle mě je ta knížka dokonale poskládaná a prolíná se v ní několik žánrů a smyslů, z nichž každý sám o sobě by byl dostatečným důvodem proto, aby ta kniha vznikla a mělo smysl ji číst.
Takže děkuji za inspiraci a skláním se před tím nápadem i schopností napsat a poskládat ji právě takhle! 
PS. Dano, když uznáš za vhodné, můžeš klidně to, co jsem Ti o knížce napsal, kdykoli citovat, protože pokud to někomu pomůže pochopit lépe a dříve než mně, co se v ní skrývá, bude to jedině dobře…
Bořivoj Beránek




Braník, 16.-17. března 2019
Milá Dano,
moc děkuji za úžasný kurz, bavil mě. Byla jsem v sobotu ráno dost nervózní, jestli dokážu něco "na povel" vyplodit, nevěřila jsem si. Díky báječné uvolněné atmosféře a Tvému přístupu jsem to zvládla. A jak jsem pozorovala na ostatních, tak i oni.
Jednou z věcí, které jsem si odnesla, je to, že se člověk nemá dopředu podceňovat.
Také si budu pamatovat, že se mám po pár dnech k napsanému vrátit a nebát se škrtat (hlavně v úvodu). A že přímá řeč text rozsvítí.
A ještě jeden velikánský dík!
Alice Pohořelá


Ahoj Danuško,
moc Tě zdravím po čase ze Zlína.
Četla jsem s Tebou rozhovor ve víkendovém Deníku a jsem ráda, že konečně se někdo vyjádří k Me too - pěkně jsi to napsala, že by si také mohly ženy někdy sáhnout do svědomí.
Opravdu si myslím,že je to hodně o ženách, co chtějí své kariéře "obětovat" a neměly by to pak svádět na muže.
Jinak psaní jsem nevzdala, a věřím, že někdy dojedu. Posílám jednu povídku.
Měj se moc pěkně, stále sleduji, jak se Ti daří s kurzy a jaké máš pozitivní ohlasy.
Fandím Ti.
Na viděnou.
Irena Orságová



 
Milá Dano,
děkuji za krásně prožitý večer.
S manželem a synem jsme odcházeli s velice příjemnými pocity.
Ty jsi ŽIVEL, o tom není pochyby!!!
Moc hezký hudební doprovod Tvé sestry Evy s dcerou Madlenkou - pastva pro uši!!!
Autorské čtení všech interpretů- pohlazení na duši!!!
Už teď se těšíme na příští setkání.
Krista Schillerová



Tři základní cihly příběhu - dialog, akce a popis - jsou to, co si odnáším ve svém batohu z dnešního dne.
Jsem moc ráda, že je naše skupina věkově velmi rozmanitá, neboť mi to nabízí pohledy jinýma očima, jak na motivy příběhů, tak na hodnocení. Takže si odnáším vděčnost.
A v neposlední řadě je to také obrovská inspirace. Konečně vím, jak přivést například literární postavu k životu.
Sára Vokuličová
 


Dobeška 26.-27.1.19
Naučila jsem se dílčí principy a konkrétní rady k psaní, co funguje a nefunguje. Výuka formou cvičení mysli, rozpohybování mozkových závitů.
Zpětná vazba.
Utužování poznatků, opakování podstatných principů (motiv, akce, následek).
Moc vhodné střídání dynamiky, tempa výuky - tedy prokládání 'velkých' a 'malých' úkolů teorií a předčítáním autorských prací.
Alexandra Petříková



Danuško, nazdar.
Především přijmi ještě jednou poděkování za Tvé vedení kurzu, za nádhernou atmosféru, kterou jsme všichni během těchto dvou dnů mohli vstřebávat a současně se poučit, jak „se naučit uspořádat své myšlenky tak, abychom si získali takový okruh čtenářů, kteří budou ochotni naše rádoby vypiplané texty si přečíst“.
Vše bylo moc zajímavé, krásně jsi nás vedla tím „spisovatelským“ úskalím. Mám hlavu jako škopek, večer usínám se spoustou myšlenek, co a jak napsat, vypsat, sesmolit etc.
DÍKY !!!!!!
Milada Trojanová
 

Sestry Emingerovy při křtu Doby obalové v roce 2017
























Těšila jsem se hlavně na Tvůj zpěv! :-)
Byl to skvělý večer a máš naprosto úžasnou rodinu.
Těším se, až začnu chodit na kurz s nejpokročilejšími.
Jupííí! Měla jsi vidět ten indiánský tanec radosti, jak jsem tu křepčila po obýváku! ❤️
Jitka Sova


Dobeška 16. března 2019


























Milá Dano,
sobotní čtení se nám moc líbilo. Vymyslela jsi bezvadný program, takže to nebylo vůbec zdlouhavé, celý večer měl spád a byl vtipný.
Také mě potěšilo, že jsem se zase setkala s několika lidmi z Tvých kurzů. Věrka mi říkala, že možná budou kurzy i v Brně, tak jsem se zaradovala, že bych se pro změnu mohla připojit tam. Od září budu bydlet blízko Třebíče v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde jsme tam koupili domek. Tak mě napadlo, že bychom mohli udělat nějaký projekt v Třebíči - židovské město, návaznost na Arnošta. 
Budu sledovat stránky a věřím, že se zase někdy potkáme.
Dano, přeji Ti úspěchy ve psaní a radost z Tvé báječné velké rodiny. Opravdu jste neuvěřitelně všestranní a moc fajn.
Lenka Štraubová



Autorské čtení 16. března 2019
Večer autorského čtení.

Dobeška.
Divadlo Dobeška.
Lustig.
Ano, ten Arnošt Lustig. Spisovatel.
Jeho duch nplnil Dobešku příběhy ze života.
16. března 2019 byl v divadle již podruhé Večer autorského čtení.
Lektorka Dana Emingerová a její žáci zde četli své povídky, příběhy a bajky.
Večer byl proložen písněmi, příjemným povídáním s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, a jejím manželem.
A nejlepší z žáků-spisovatelů zde pokřtili své knihy.
Na každého dýchl kouzelný svět fantazie.
Ani se nechtělo věřit, že jsme se rozloučili laskavou Písní o životě.
Jarka Kainová



Ahoj všem!
Stále ještě vstřebávám ten krásný sobotní večer.
Děkuji, že jsem mohla být součástkou v soukolí!
Nataša Richterová
 



























Ahoj z Dobešky, bylo to hustý. Díky všem a těším se pokračování týhle jízdy. Míra



Moje drahé buchtopečky
Milá Dano, chtěla bych Ti moc poděkovat za prima sobotní večer s autorským čtením. Byla jsem na podobné akci poprvé, tedy jsem nevěděla, co od toho mám očekávat. Čekala jsem tedy ledacos, ale tak prima "rodinnou akci" jsem si nedokázala představit.
Líbilo se mi nejen organizační zajištění, ale především koncept celé akce - propojení čtení, rozhovorů a hudby. Já jsem to měla navíc zpestřené glosami Tvých rodičů, kteří seděli přede mnou:-).
Ke všemu jsem se tam potkala se "spolužačkou" Jaruškou, což bylo další z řady milých setkání. Děkuji ještě jednou za nabití energií a těším se v květnu na viděnou.
Anna Vocelová


Druhá část večera byla opravdu s hvězdičkou 😊, nicméně myslím, že Jasmínku to nijak nepoznamenalo. Večer se jí moc líbil. Bavilo nás to. Děkujeme!
Vanda Carmel



Jsem moc ráda, že se vám večer autorského čtení na Dobešce vydařil a trochu závidím všem, kteří na křtu všech těch knih mohli být. Příště to nesmím promeškat.
Zuzana Fajmonová



Díky, díky, díky Daničko!
Díky za to, jak píšete, díky za věnování v knize Živel Lustig, díky za syna Karla, který mě na kurzu zastupoval. Přivezl mi knížku a nadšeně vyprávěl. Večer jsem se vrhla na čtení, a četla a četla a četla až do rána. Při čtení jsem se smála, plakala, a zamýšlela nad osudy lidí. Myšlenky mi chvilkami letěly kosmickou rychlostí... a najednou konec. Chtěla bych číst dál, ale už není co. To se mi už moc dlouho nestalo. Těším se, až se budu moci zúčastnit Vašeho kurzu. Zatím mi to zdravotní stav nedovoluje, ale bude lépe. Srdečně Vás zdravím.

Krista Schillerová



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 

















Pět poznatků, co jsem si odnesla z první hodiny:
1. Začátek každého vypravování musí čtenáře zaujmout. Stěžejní je první věta, podle ní se čtenář rozhodne, zda chce dále pokračovat ve čtení.
2. Při psaní se snažím držet hlavního tématu a myšlenky příběhu, snažím se eliminovat nepodstatné skutečnosti, které vypravování nějakým způsobem narušují nebo ho činí zbytečně zdlouhavým.
3. Když píšu, nemám se bát psát tak, jak to cítím, nesnažím se být za každou cenu korektní.
4. Je dobré slyšet zpětnou reakci na texty, které píšeme. Pohledy druhých nám mohou pomoci vnímat text z jiné perspektivy. Můžeme vidět, jak ho vnímají oni, a jak moc se to liší od naší představy.
5. Psaní nás musí bavit, aby nám dávalo smysl. Nesmíme se jen bát.
Tereza Přibilíková
 


Páteční dlouhodobé kurzy, podzim 2018
Už skoro tři měsíce slyším každý den něco o Daně. Takže se stáváte pomalu součástí mého života. Nejdříve Vám chci poděkovat za milé věnování ve vaší knize, kterou mi Eliška dala, ale hlavně Vám děkuji za to, co jste Elišku naučila. Vidím velký posun od prvního počinu, který napsala na první setkání na Dobešce a to co píše již po několika týdnech. Je to opravdu velký posun. Jsem za to velmi rád a vidím že to byla moje dobrá investice. 
Pepa Schovánek



Ráda na náš kurz vzpomínám. Sešla se prima parta nadšenců, vůbec  jsem si nepřipadala nejstarší.  To až doma v neděli večer, kdy jsem byla vycucnutá fyzicky i duševně. Na druhé straně mne kurz hodně bavil a  nakopl, že “ještě nějaký  nápor  vydržím“. Také jsem si splnila jeden sen, být mezi literárními tvůrci. A za to moc děkuji.
Pozdravuji i lektorku Kláru a těším se někdy na shledanou 




2015
Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Pod vedením paní Dany Emingerové jsem si osvojila nejen zásady dobrého psaní orientovaného především na čtenáře, ale daleko lépe jsem také poznala osobnosti kolegů v týmu vedení banky. Během našich společných setkání nad našimi literárními prvotinami jsme navzájem objevili lidské dimenze, které jsme o sobě v "board roomu" dosud netušili. Stali jsme se tak mimoděk i lepšími kolegy a naše vzájemná profesní spolupráce se zlepšila. Výsledky vidím i v zahraničí, když jezdím na pravidelná zasedání evropských úředníků a komisařů Bankovní komise pro sociální dialog při Evropské bankovní federaci. Na poslední konferenci v Kodani měl zástupce každého z patnácti zúčastněných států prezentovat aktuální přehled o politické, ekonomické a sociální situaci ve své zemi. Díky dlouhodobé průpravě s Danou Emingerovou se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. Protože vidím jasné výsledky rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat, přestože dobře psát vyžaduje dlouhodobou píli. Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit.
Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.



Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová



Akademie ČTK 4. září 2018
Zlato, nemáš zdání,
jak úžasný byl kurz tvůrčího psaní!
V České tiskové kanceláři,
sešlo se 13 vlídných tváří.

Nejprve se pan Chrást chopil slova
a představil nám, kdo je Dana Emingerová.
Se zájmem jsem poslouchala jeho veselý úvod.
Taková pozvánka spoluobčanů
na Májový průvod.
S příchutí rákosky Igora Hnízda.
Tušila jsem, že to bude veselá jízda!

Akademie ČTK 6. ledna  2019
Slovo převzala paní Dana.

Do světa psaní otvírá se brána.
Hltali jsme její věty,
čím si prošla všemi léty.
Ukázala nám jiné světy.
Plné hrátek se slovy.
Trestní zákon osnovy.
Zločiny psance,
spáchané na jedné stránce.

Opouštěli jsme městský ruch.
Akademie ČTK 4. září 2018

Oheň, voda, Lustig, země, vzduch.
Po výstupu z živlů jsme začali
hodnotit domácí úkoly.
S věkovým průměrem 45
jsme se všichni vrátili do školy.
Předčítali jsme postupně naše díla.
Hodnocení ostatních byla vesměs milá.
Ve všech příbězích byla síla!
Někdy viditelná, jindy skrytá.
Kritika se jenom vítá!


Akademie ČTK 28. září 2018
V hloubi děl, vidíme to,
co druhý neviděl.
Přes chyby se posouváme dál!
Lustig v nás vzplál!
Hlavně nedopustit, aby se člověk nezasmál! 
P.S. Upřímně, tak fantastickou jízdu jsem nečekala.
Paní Emingerová je prostě skvělá!
Velké díky všem umělcům,
co dávají spatřit světlo světa příběhům!

Martina Seifrtová




Moc děkuji za super víkend. Opravdu moc mě to bavilo a myslím že je to bezva kurz. Promyslím realistický formát pro firemní kurz a proberu s kolegy a ozvu se během jara. V příloze taky posílám naše prostory, abys viděla, že by se to u nás asi snadno dalo dělat...
Moc díky a hezký den, ty bejku ,
Vlado



Dano,
děkuji z celého srdce za podporu a partnerství v soutěži Asistentka roku.
Nesmírně si toho vážím, že jste nám darovala pro vítězku dárkový certifikát v hodnotě 15 000 korun.
Vítězka Katka má diagnózu asistentka, je jí tělem i duší.
Už teď si napište do diáře – středu 11. února 2020 – galavečer 3. ročníku.
Rosteme a je to super.
Mým velkým přáním je, aby s námi všichni partneři příští rok zase pokračovali.
Půjdete do toho s námi, Dano, i za rok, prosím?
Kristýna Stoklásková


























Dobrý den paní Emingerová,
obracím se na Vás s poděkováním za podporu soutěže Asistentka roku 2018. Mám tu čest být vítězkou letošního ročníku a díky tomu jsem získala krásné výhry, mezi které patří i dárkový certifikát na kurz tvůrčího psaní s Vámi.
Zajímá mě osobní rozvoj a ráda se účastním různých kurzů a seminářů, proto se těším i na kurz s Vámi.
Často se trápím nad psaním e-mailů a hledám tu správnou a zajímavou formu vět. Váš kurz mám v hledáčku již delší dobu a s přihláškou jsem čekala na to, jak dopadne soutěž. I kdybych nevyhrála, dříve nebo později bych se k vám přihlásila, protože když jsem byla v r. 2017 na kurzu u Kristýny, vychválila vás natolik, že jsem byla rozhodnutá váš kurz absolvovat.
Děkuji Vám, že podporujete tuto soutěž, díky které se do povědomí lidí dostává více informací o tom, co jako asistentky máme na starosti a že se spoustu z nás snaží svou práci dělat nejlépe jak umíme.
S přátelským pozdravem
Kateřina Hovadíková, asistentka


 
 
Podporuji Ježíškova vnoučata a jejich aktuální charitativní akci Dáme výtah a darovala jsem tři víkendové kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga. Lidé si na Slevomatu za pouhé dva dny koupili zážitky za 180 tisíc korun.👍 Senioři v Krucemburku se pomalu začínají těšit na nový výtah. Jen to nezakřiknout.



I když jsou téměř všechna školení přijímána rozpačitě, tady jsem hned v první lekci pochopila, že toto školení využiju i ve svém osobním životě. Ne že bych se chtěla stát spisovatelkou, ale můj e-mail kamarádce bude příště vypadat lépe.
Zjistila jsem, proč jsou názvy článků na internetu takové, jaké jsou. Na můj vkus příliš agresivní, tvrdé, osočující, napadající…na můj vkus prostě příliš všeho. Ale na druhou stranu to funguje. Dítě vypadlo ze 6. patra – to si určitě přečtu. Nepozornost rodičů – to neotevřu.
Potvrdila se mi teorie, že spousta knih je napsána jen pro to, aby byla napsána. Proto je jich v regálech knihkupectví tolik a marně čekají na kupce.
Hodně jsem se dozvěděla, hodně mě to bavilo, hodně rychle to uteklo, ale abych se už něco naučila, na to je ještě brzy anebo o tom zatím nevím.
Je důležité přijít včas. Pozdní příchod ruší všechny zúčastněné.
Už se těším na další lekci.
O. Hánová


Braník, 17. února 2019
Pět vět, co jsem si odnesla z kurzu za nové znalosti:
Naučila jsem se psát stručně.
Už umím dávat zpětnou vazbu a spolupracovat s ostatními.
Pochopila jsem, jak psát bez opakování slov.
Dozvěděla jsem se díky své bajce o lesním soudu, že soudců je vždy lichý počet.
Jasmin Carmel (12 let)





Seminář byl super!!! Už dlouho jsem se takhle nenasmála, paráda. Samozřejmě jsem se i hodně naučila, ale ta atmoška, to já si užívám velice! Asi to je tím, že jsem hodně doma a ta parta, to mě pak moc baví. :-) Takže vážně DĚKUJU. :-)
Markéta Strnadová



Braník 2019


























Cestopisy předčítejte jako detektivku! Musí to být napínavé.
V cestopise se fakta nejlépe vstřebávají jako součást příběhu. 
Důležitý je Váš úhel pohledu, musí čtenáře zaujmout. 
Jitka Zahradníková

Dobeška 26.-27. ledna 2019

Bylo mi na Dobešce fajn. Odpočinula jsem si, vyčistila hlavu natolik, že na zpáteční cestě jsem nespala ani minutu. To se mi opravdu nestává. Tím, jak trpím chronickým nedostatkem spánku, kde sednu, tam spím (proto se ani nemaluji, byla bych pořád rozmazaná :-)).
Renata Czaderová



Budu na víkend dlouho vzpomínat, byl to pro mne velmi zajímavě strávený čas s milými a tolik zajímavými lidmi.
Oběma vám s Klárou děkuji, byly jste úžasné! 
Lenka Doleželová




Braník 17. února 2019
Díky za nové obzory a objevené světy, přestože jsem se nepřipravoval.
Bavila mě navigace a vhled do galaxie psaní a najuknutí pod sukni spisovatelům.
S větší pílí, jež se moc neslučuje s mou přirozenou leností, bych si chtěl troufnout i více.
Srdečné díky.
Franta Martínek


Ahoj Dano,
děkuji za dnešní kurz psaní... cítím se tam vždycky moc hezky, uvolněně, svobodně a prostě zapomenu na běžné starosti a trápení všedních dní. Po tom, co jsi nás naučila, jsem získala alespoň nějakou sebedůvěru a vím, že budu psát alespoň do šuplíku.  Nevím, jestli u mě dojde k nějakému výraznému posunu v kvalitě psaní.  Přesto jsem ráda, že mohu tvé kurzy navštěvovat. Těším se na příště. Moc děkuji, jsem Ti vděčná!!!
Eliška Schovánková

Branický pivovar - první seminář 7. února 2019


















Co mi dnešek dal?
Dal mi odvahu opravdu upustit uzdu své fantazii. Že vše je možné. Že i literární svět začátečníků nemá meze a je jen na mne, jak to Vše uchopím. Jen neplýtvat zbytečně slovy a dát příběhu tu správnou dynamiku. A taky, co čtenář, to jiný náhled na pár popsaných řádků.
Michaela Čápová




Branický pivovar  17. února 2019
Ahoj, posílám pět vět a připojuji velké díky za skvělý kurz, který jsem si fakt moc užil. Cítím, že si odnáším kromě zážitku i spoustu nových informací.
Pět vět, co jsme si zapamatovali:
1. Všechna pravidla, která jsme se naučili, se mohou porušit, když to funguje.
2. Důležitý je „háček“ – první věta, odstavec, který navnadí na příběh a zaujme natolik, aby čtenář pokračoval ve čtení.
3. Literární dílo se skládá z cihel.
4. Příběh musí zaujmout hlavně čtenáře. Ne vždy je pro ně zajímavé to, co je zajímavé pro nás.
5. Vyhnout se přehnanému používání přídavných jmen a zbytečnému textu typu „Jak jsme tam jeli“.
Michal Bareš, 17. února 2019



Začátek musí být úderný a poutavý. Moc se mi líbí různorodost kurzu. Vždy se najde minimálně jeden člověk, který se mě zastane a ochrání mě před kritikou. Konečně se nebojím dialogů, tedy aspoň psaných.
Julie, 17. února 2019




17. února 2019
Ahoj Dano, posílám Ti pět věcí, které jsem si z kurzu odnesla. Chtěla jsi je po nás už v neděli, ale já si to chtěla trochu promyslet, takže je s další omluvou dodávám až teď. V podstatě, odnesla jsem si toho tolik, že se mi to těžko dává do několika bodů. Celkově to pro mě byla strašně zajímavá a přínosná zkušenost a myslím, že mě to obohatilo v různých směrech.
1. Odnesla jsem si plno různých poznatků o psaní - co jsou háčky, jak na vkládání dialogů spolu s popisy, vyvarování se flinty na zdi a jak neunudit potencionálního čtenáře svými sáhodlouhými texty. Například.
2. Zároveň jsem poznala dost věcí o sobě, na které bych bez kurzu asi jen tak nepřišla. Objevila jsem své jisté bariéry (komplexy?), se kterými jsem se ten víkend musela poprat, některé jsem přeprala, některé, jako že třeba prostě fakt neumím psát, ještě ne.
3. Třetí věc, kterou jsem si odnesla, byl zážitek diskuse nad texty a zpětná vazba od všech - různé úhly pohledu, názory, nápady... a taky to, že každý má minimálně jednoho čtenáře. Sebe :D
4. Zážitkem, který se asi jen tak opakovat nebude, bylo pro mě strávení času ve společnosti tak moc různých lidí - ať už věkem nebo profesí anebo prostě rozdílností jako takovou. Krásný na tom ale bylo, jak jsme si přes to všechno rozuměli a jak mezi některými z nás začaly vznikat... můžu to nazvat jako jakási křehká přátelství?
5. Zkrátka, ten krátký čas mi toho přinesl moc a moc, byl to vážně zážitek, který prostě nedokážu pořádně vyjádřit slovy, děkuju!
Ivana Čuříková, 17. února 2019























Co jsem si odnesl z druhé hodiny kurzu:
- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.
Petr K.


Koncepce celeho kurzu mi vylozene nesedla. Nemam pocit, ze by to pro me psani bylo prinosne. Naopak, mam ted nechut neco napsat a nejradsi bych veskere me dilo spalila. Proto jsem Vas chtela pozadat, zda by jste mi nevratila alespon cast kurzovneho, protoze nevnimam, ze by to bylo alespon castecne to, co jsem ocekavala, takze si umite predstavit me pocity, kdyz jsem se citila zklamana a demotivovana. Snad se nebudete zlobit, samozrejme timto Vas kurz absolutne nahanim, ale me ocekavani to zkratka nesplnilo a prinos jsem ani s odstupem dvou dnu nepocitila.
S pranim prijemneho dne
Aneta Balvinova, 17. února 2019



Chci strašně moc poděkovat za neuvěřitelný půlrok s vámi. Nejenže jsem dokázala díky Vaší neuvěřitelné výuce číst přede všemi nahlas beze strachu, ale také mám obrovskou radost z toho, co jsme dokázali napsat. Takže nejprve Vám děkuji za to, že jsem dokázala tvořit díky Vašemu vedení příběhy, ze kterých mám radost. (A nejen já!) Pak aniž bych to věděla, tak si při čtení spojuji různé věci s tím, co jste nám říkala (například skryté flinty na zdi). Také jsem si uvědomila důležitost nadpisů a jejich váhu. Potřeba rytmu v textu, aby plynul tak, aby posluchač a čtenář byl stále napjatý a zajímalo ho, co je dál. Důležité je, také dávat při psaní pozor, co za informaci otevíráme, abychom ji tam nenechali jen tak vyset a čtenáře to nezmátlo. Podtext je taky velmi důležitý... pokud se to povede splnit, tak text může být opravdu dobrý. Zajímavý název je taky prvním vodítkem k upoutání čtenáře. Nakonec chci poděkovat za neuvěřitelné nadšení, co jste do nás do všech vložila. Myslím, že jste mi mnoho dala a nikdy na vše, co jste mě naučila, nezapomenu.
Anežka Velinská, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018





Branický pivovar  17. února 2019















Mlčím a naslouchám druhým. Soustředěně píšu. Škrtám zodpovědně a s rozmyslem. Tvořím.
Hana Šundová




Kurz 16.-17.3.2019
Ahoj, Dano, dneska to bylo zase perfektní, moc jsem si ten víkend užila. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-) A co mi to přineslo?
Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
Ještě jednou moc děkuji a přeji Ti jen to nejlepší a spoustu nadšených studentů, jako jsem teď já.
Aneta Neradová



Když si vytvořím hrdinu, musím o něm vědět všechno. I to, jaké nosí rád ponožky.
Jazyk by měl, ba přímo musí, odpovídat charakteru jednající osoby.
Zápletku mi musí čtenář uvěřit.
Dodržuj spád a snaž se text vypointovat.
Ludmila Dvořáková
 


5 tvůrčích vět
1. Tak jako náš život má i literární dílo mít svůj začátek, prostředek a konec.
2. Dlouhé věty je lepší rozdělit do několika kratších, protože jinak se může stát, že než dočteme krásně rozvinutou větu zdárně do úspěšného konce, zapomeneme, o čem jme vlastně četli a budeme se muset vrátit na začátek a ještě si ji pro jistotu několikrát přečíst, abychom pochopili, tak jako v tomto ukázkovém souvětí. Dělíme je proto častěji…………..
3. Stejně tak je dobré nepoužívat ve větách stejná slova. Je lepší se zamyslet a najít jiné slovo, podobné tomu našemu slovu. A to slovo pak použít. Vždyť čeština je tak krásný jazyk, jistě si s tím hravě poradíme.
4. Každý příběh by měl mít nějakou myšlenku. Proto jsme ho také napsali.
5. Musí upoutat už nadpisem a úvodem. Jinak máme smůlu. Nikoho nezaujme a nikdo si ho nepřečte.
Jana Staňková, Šumavanda




Pro spisovatele není nic svaté. Povídka musí mít začátek, prostředek a konec.
Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné.
Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená.
Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Dana Pravdová


1.Vše, co chceme sdělit divákovi, musí být v textu.
2.Čtenář ví jen to, co mu řekneme nebo co lze velmi dobře odvodit.
3.Nemáme možnost se opravovat a vysvětlovat, co jsme mysleli, když už je text hotový.
4.Čtenáře zaujme to, do čeho je schopen se vcítit.
5.To, co není důležité pro příběh, ho jen zpomaluje; co je zbytečné zmínit, můžeme vynechat.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se naučil:

1) Napsat poutavý úvod, zaujmout na začátku
2) U dlouhých souvětí zvážit, zda není lepší je rozdělit tečkami
3) Při popisu se snažit „vcítit“ do postavy, koukat jejíma očima
4) Ctít literární pravdu - text musí být uvěřitelný, ať už se skutečně stal nebo nestal
5) Text může na různé lidi působit odlišně. Pokud mají dva lidé úplně protichůdné názory, s textem nemusí být problém.
Adam Široký



Milá Dano,
moc si vážím tvého přístupu a daru, který mi dáváš:) Včera jsi mi vehnala slzy radosti do očí. Pomohla jsi mi.
Míša



Díky moc, včerejší hodina byla moc pěkná a co tam teda ty lidi předvádějí, to jsou naprostý bomby.
Míra Tichý



Učili jsme se zaujmout čtenáře zajímavým nadpisem.
Využívat zabarvení textu, aby nám zákazník u čtení neusnul.
Musíme vědět proč a co píšeme.
Je nutné dodržovat úvod (začátek by měl ihned čtenáře zaujmout), prostředek a konec, který opět uchopí u srdce.
Místo jednoho slova charakterizující osobu, je vhodnější popsat situaci, která by jeho charakter popsala.
Denisa Procházková, ČEZ



Mnohokrát děkuji za obohacující workshop. Těším se na další setkání! :)
- pokud půlka lidí souzní s mým příběhem a druhá půlka ne, je to v pořádku. Každý si najde svého čtenáře.
- v krátkém příběhu nepopisovat příliš mnoho prostředí a postav
- první věta musí zaujmout
- představování postav akcemi, ne popisem
- psaní obsah/slovní ekvilibristika
Jsem nadšený - děkuji ještě jednou.
Jan Jirák



Děkuji za vše, co jsi mě naučila. Ta energie, kterou přenášíš společně s Tvým uměním a pedagogickým cítěním je jako slunce. Svítí lidem na cestu a příjemně hřeje.
Jenda
























Můj příběh vypadá na webu Psaní podle Lustiga s těmi obrázky krásně. To bych před kurzem netušil, že mě tak rychle proslavíš.
Osamělý bojovník s čarodějnicemi Dušan


Jsou důležité proporce textu, je třeba si dávat pozor na flinty na zdi a hlavně na “jak jsme tam jeli”, aby člověk neodbíhal od tématu a šel na komoru.
* Nadpis a první věta musí chytnout, jinak pak ke čtení možná ani nedojde, protože se k tomu čtenář nedostane.
* Když nebudu mluvit, jak mi zobák narost, snadno se dostanu do klišé a přehrávání a ostatní to poznají.
* O své postavě musím vědět všechno, jinak bych ji pak mohl v textu měnit charakter a to je špatně.
* Lepší než psát do šuplíku je psát pro lidi a dostávat zpětnou vazbu.
* Je třeba dopsat texty, ne to vzdát a nedopsat.
Vlado


Bajka má vždy na konci poučení
Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ
Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit
Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit)
Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
PH



Moc děkuji za úžasný víkend. Po roční léčbě byl pro mne jak balzám na duši :-).
Monika



Braník 17. února 2019
Literární pravda.
Flinta na zdi.
Slova naplnit obsahem.
Zaujmout a chytit čtenáře v prvopočátku.
Začátek, prostředek a konec.
Autor nesedí čtenáři na uchem, aby mu vysvětlil, jak to myslel.
Úhly pohledu: er- forma, ich-forma a du-forma.
Každý má svou cílovou skupinu.
Stavební cihly: popis, dialog, příběh
Vyvarovat se zdrobnělin.
Nezdvojovat informace.
Zmínit přímou řeč.
Anna Karafiátová



Co jsem si odnesl z prvního a druhého semináře:
Nejlepší psaní je s podtextem.
První věta "háček" musí zaujmout.
Knihy jsou citová paměť lidstva.
Věci které se zmíní v příběhu by měly být použity.
Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat.
Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
Z dialogu má ideálně vyplívat, kdo mluví.
Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni























Naučila jsme se, že něco chci sdělit a neumím to. Příběh, který jsem napsala, byl vlastně 2 v 1, a to bylo špatně.
Ano, byla jsem okouzlená Vánocemi a jejich krásou kolem sebe. To byl jeden zážitek, a tak měl být i popsaný, a konec. Druhý zážitek byl můj veliký obdiv k majitelce Vánočního domu, která šla za svým snem, dokázala to dotáhnout do konce, a sen si splnila. Konec. Takže jsem měla popsat jen jeden z nich.
Tím, že je něco napsané, je to dané. Pisatel už nemá možnost to vysvětlit čtenáři a udělá mu v hlavě zmatek, viz bod 2.
Ověřili jsme si, že funguje - začátek, prostředek, konec. Když se to jen tak napíše, že se to má dodržovat, člověk si řekne, no to je přece jasný... Ale ukázka v praxi je daleko názornější.
Přímá řeč, i když jen krátká, celé vyprávění oživí.
Olga Hánová


Naučil jsem se, že při psaní je méně někdy více.
Postavy bychom neměli odbýt jednoduchým popisem, ale spíše je nechat projevit své chování a čtenář si sám udělá obrázek a lépe se s postavou sžije.
I v krátké povídce je dobré mít přímou řeč, protože dialog oživí děj.
Člověk by měl vnímat okolní prostředí, chování lidí, jejich rysy, díky čemuž pak dokážeme lépe popisovat postavy nebo události v našich příbězích.
V kratších povídkách není vhodné střídat více událostí za sebou. Je lepší soustředit se na jednu. S tím souvisí i závěr, který by měl být jenom jeden.
Jan Vočko



Když se věta skládá ze složitých slova informací, je lepší používat věty kratší.
Povídku skládáme z cihel: dialog, popis, akce...
Šetřit s přídavnými jmény - co je jasné, nemusí se psát, protože to zdržuje - zelená louka, hřejivé slunce.
Nedopustit umělé prodlužování.
V povídce musí být akce - jít hned k jádru věci, nedávat do příběhu zbytečnosti.
Pozor na suchý začátek.
Karolína Acsayová, Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018



Literatura a kola přímo v cyklodílně 14. února 2019






















Děkujeme Pavlovi Čábelickému za sladění literárního a sportovního rozvrhu u CABTECH.
Dana



Na kurzech je krásná tvůrčí atmosféra, to se pak píše samo. Posílám bajku O líném kole.
Monika Řeháčková




Braník 16. 3. 2019
Ahoj, Dano, nejprve moc děkuji za dnešní prima den, kurz se mi velmi líbí. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-)
A co mi to přineslo? Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
Co se týče námětů, určitě místnost, kde bude klid, což by tato i splňovala, až na ty dnešní sousedy. Nechápu, co tam dělali o víkendu a evidentně nemocní. :-) A ze druhé, osobně bych zvážila počet osob, protože mi přijde, že je nás moc a času na tvoření málo. Těším se na zítra!
Aneta Neradová



Ahoj Dani,
bylo to vcera pro me moc podnetne. A tak se budu snazit byt pilnym mravencem v psani. Tesim se na tebe.
Safi Narwa
 


Začít zajímavě. Literární pravda.
Háček. Upoutat názvem článku, knihy.
Vynechat nepodstatné.
Zaujmout přímou řečí, dialogem..
Autor musí znát své hrdiny na 100%.
Čtenář musí vědět, o jakých postavách čte.
Očekávala bych do budoucna více kritiky - natvrdo říct, když je dílo na nic.
Darina Kuzmová



První věta je důležitá - háček.
Nemotat více příběhů dohromady.
Přímá řeč rozsvítí text.
Minimalizace postav na malém prostoru.
Co zasadím do příběhu, musí být součástí děje - puška na zdi.
Barvitě a výstižně popsat prostředí pohledem pozorovatele.
Uvědomit si, pro koho to píšu.
Vypíchnout nejzajímavější věci.
Iveta Skřivanová




Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018




















Přemýšlej, co svým textem chceš říct.
Piš jen to, co je důležité, pozor na zdlouhavé popisy.
Na začátku textu čtenáře "zaháčkuj".
Nehodnoť situaci za čtenáře, napiš to tak, aby to čtenář prožil sám.
Literární pravda se nemusí shodovat se skutečností, ale čtenář musí všemu věřit.

Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem si uvědomila a zapamatovala fakt, že "míň je víc".
Necpat do příběhu zbytečnosti, tak nedůležité postavy, tak nepotřebná slova.
Pak se mi vrylo do paměti i to, že přímá řeč povídku tak nějak rozsvítí a dá jí spád.

Účastníci kurzu na Konzervatoři Jaroslava Ježka



Moc děkuji za vlídnost s jakou ses nám všem věnovala, s jakou lehkostí a něžným poučením si dokázala vznést kritiku i pochvalu na naše výtvory.
Předávala nám svoje zkušenosti a znalosti a my se dozvěděli, že naše myšlenky,či příběhy, které jsme napsaly a nám samým připadají jasné, v očích a myslích ostatních lidí nabírají další a další rozměr a rozmanitost pohledu na věc.
Dozvěděli jsme se jak našemu psaní dát směr a dynamiku. Kde ubrat a kde naopak přidat, čím a jak zaujmout.
Pro mě samotnou, i když se ze mě třeba vůbec nestane spisovatelka,bylo tohle setkání a poznání důležité pro můj osobní posun v životě.
Helena Palivcová



10 vět, co jsem se naučila během letního semestru:
První věta je hodně důležitá. Podle Čapka by se sprosté slovo mělo v psaném projevu vyskytnout jednou za tisíc slov. Katarze je část textu, ze které si čtenář odnáší pocit. Bajka má čtyři fáze: představení, akce, nějak to dopadne, ponaučení. Ze začátku jsem v hodinách počítala použité slovo pointa. Stále mám nejasnosti ohledně jeho výslovnosti. Přijde mi hezké, že se vždy v textu nutně nemusí zmiňovat očividné, když je věc sama patrná.
Já osobně jsem si z kurzů odnesla to, že nestačí pouze okolnosti popsat, ale je třeba dodat konkrétní jednání nebo nějaký důkaz (například formou dialogu). Musím psát tak, aby se tomu dalo uvěřit a aby to nebyla nuda. Neměla bych vyhodit nic, co napíši, ale schovat si to do šuplíku - dokonce i v případě, že se mi to bude zdát opravdu moc špatné.
Aneta Hustolesová, katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018



Kurz se mi líbil, především atmosféra. Ocenila jsem připomínky, na leccos mi vrhly jasnější světlo, jen si nejsem jistá, jak dlouho mi vydrží ozařovat moji tvůrčí aktivitu.
A především je pro mě důležité učení o cílové skupině, na tom mi mé malé "velkodílo" troskotá. Prostě životní dilema. Zachovat duchovní náboj, který osvětluje dění na Zemi a dává mu patřičnou sílu, nebo sestoupit z "duchovních výšin" a udělat z toho zemitě krutý příběh.
Taky mě pokouší myšlenka obojí skloubit, ale to si vzhledem k různým cílovým skupinám neumím představit. Samozřejmě, v příběhu mám oboje, ale kdo by to potom po pár stránkách neodložil?!? Obávám se, že všichni. Ale co s tím, když se ani jednoho nedokážu vzdát. Jedině snad si to napsat do šuplíku, nechat to nějakou dobu "vyhnít" a teprve pak se rozhodnout. A mezitím psát něco jiného.
Miroslava Chroboková





Brno 24.3.2018 - jednodenní seminář  Minervy



















Milá paní Dano,
Váš kurz v Brně byl pro mne velmi inspirativní, i když na počátku stála moje žena, která mne na kurz přihlásila a mou účast pojistila tím, že jsem jej dostal formou dárku na Valentina, takže jsem jej nemohl odmítnout. Po skončení sobotního kurzu musím přiznat, že měla dobrý nápad. Poznal jsem zajímavé lidi a výbornou lektorku, která nás provedla různými úskalími literárních pokusů formou přísnou, ale příjemnou. Určitě nepatřím k těm psavcům, kteří dokáží v daném časovém limitu napsat něco kloudného a asi nebudu sám, ale zkusit se má všechno. Děkuji za Váš čas, který jste nám věnovala, a rád a tentokrát z vlastní iniciativy se přihlásím do dalšího pokračovaní, třeba o literárních nápadech a jak jim jít vstříc.
S úctou Antonín Látal



Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velký zájem učit se dál.
Nataša Richterová



Ještě jednou Vám chci poděkovat za příjemný a velmi podnětný den. Moc mě to bavilo a byla i skvělá skupina lidí. Člověk si uvědomí, že se musí stále něco nového učit. A Vy to umíte předat výborně.
Irena Osvaldová



Milá Dano. Jsem nadšená. A věř, že v této deklaraci je obsaženo vše, co se pod tím dá představit . Nevidím ještě úplně, jak mě to může pomoc zmírnit mou hlubokou obavu z psaní bakalářské práce, ale tvá zmínka o tom jak učíš kreativní cestou psát manažery, i když se nakonec musí podřídit pravidlům a firemní rétorice, mě trochu uklidňuje. Moc děkuji a MOC se těším na příště. Co jsem se naučila
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se konfabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký. 
Daniela Enström
 


Katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018 
Po absolvování gymnázia, kde nám každý profesor něco tlačí do hlavy a sám toho má dost, je těžké z obou stran projevit zájem. Zato vy... vy jste úžasná učitelka a poslouchatelka, vždy nám s obdivem a se zájmem řeknete tolik věcí, které nás posouvají. Jsem ráda, že jsem se s vámi mohla setkat, protože mi to dalo radost ze psaní!  Budu ráda když se s vámi ještě někdy setkám a byla mi čest vás poznat. Opravdu vám od srdce děkuji.
Anežka Velinská,



V kurzu jsem se naučila, po čem jít, když potřebuji nahozený text zkrátit, jak a čím ho oživit, učinit čtivějším, zajímavějším. Více přemýšlet budu o cílové skupině, pro kterou píšu. Objevem pro mě bylo odhalení rozdílu mezi školním popisem a popisem a la Gardner, stejně jako charakteristika postavy pomocí jejího chování a přemýšlení. Moc díky, bylo to fajn.
Lucie Poláková



Braník 21. února 2019

















Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.



Dobrý den, Dano,
ještě jednou děkuji za úžasný zážitek z kurzu kreativního psaní v Akademii ČTK. Bylo to pro mne zajímavé a Vy jste velmi příjemný a inspirativní člověk. Rád bych Vám nabídl návštěvu podnikatelského klubu BforB, kde byste se mohla zúčastnit jako host. Považoval bych za čest, kdybyste pozvání přijala.
Honza Mareš





Akademie ČTK 20. 3. 2018
Co jsem se v kurzu naučila? Každý příběh musí mít začátek prostředek a konec. Příběh se skládá z drobných cihliček. Naučila jsem se, že puška na zdi by měla vystřelit. Když se o něčem zmíním, tak to má důvod a má to být v příběhu použito. Důležité je, neporušovat dané zákonitosti. Měla bych si nastudovat o čem chci psát, aby můj příběh byl uvěřitelný. Není nutné se za každou cenu držet skutečnosti. Bylo těžké, ale moc prima vymýšlet bajky. A tady nastal možná zlom. Naučila jsem se poslouchat svou fantazii a nechat vyplouvat na povrch příběhy, které se najednou zrodily - jen tak z ničeho. A já jen zírala, čeho jsem schopná. Naučila jsem se pozorně poslouchat literární díla mých kolegů. Taky si věřit a nepodceňovat se. Naučila jsem se, že každé pravidlo se dá porušit, když to funguje. Je toho mnohem víc - například zkracovat své povídky a nechat příběh odležet a pak přepisovat, protože prvotina, nikdy není to pravý ořechový. A tak Ti milá Dano děkuji za nádherné chvíle na Dobešce. Moc se těším na pokračování někdy ... 
Eliška Schovanková



Piš krátké věty, vyjadřuj se srozumitelně a věcně, piš dle toho, kdo je tvůj čtenář. Dále je žádoucí dbát toho, že děj musí mít spád – tempo, dlouhé popisy unaví, čtenář znepozorní a zamýšlené sdělení je „fuč“.
Roman





Ateliér komiks 2017 Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni






















Bylo to na gymnáziu, kdy jsem v ruce naposledy držela pero. Mluvím o tom tvůrčím. To, které tvoří příběhy a s nimi nové světy. Někdo by ho nazval spisovatelským, i když tak jsem mu já nikdy říkat nemohla. Teď tu sedím na semináři tvůrčího psaní s očekáváním, ale především se strachem. V ruce žmoulám papír, na kterém mám vytištěný můj první tvůrčí text po více jak čtyřech letech. A když nás nový ženský hlas lektorky vyzve, abychom své příběhy přečetli nahlas, trochu se zarazím. Já jsem ještě nikdy svůj příběh nahlas nečetla! Proběhne mnou vlna nervozity, ale přece jenom... někde v kouktu duše se ozývá malinké potěšení. Dosud jsem všechny své práce odevzdávala do rukou učitele, aniž by je někdo chtěl číst. O veškeré hodnocení se postaral červený inkoust. I když občas obsahoval vlídné slovo chvály Pěkné!, většinou se celá zpětná vazba schovala za stručnou číslici, která ocenila hlavně gramatiku. Červený inkoust nekomentoval kvalitu psaní a hlavně nikdy nepomohl a nedal tvůrci možnost text vylepšit! To se najednou úplně převrátilo. Červený inkoust nahradila slova motivace a konstruktivní kritiky. Na konci náročného semináře odcházím vyčerpaná, ale s dobrým pocitem... a natěšená na další hodiny, protože to byl teprve začátek.
Každá další výuka s sebou přinášela nové zkušenosti a především výzvy. Náročné, pro mě do té doby naprosto nepředstavitelné úkoly, ve mně zpočátku vyvolávaly spoustu pochyb a nervozity. Ale výzvy jsou přece od toho, aby se zdolávaly! A já jsem se vždycky nerada vzdávala.
***
Prázdný papír, tužka v ruce, mozek mi zastírá nervozita. V hlavě slyším jen: „Máte dvacet minut na psaní, pak si to přečteme.“ Nemůžu se toho zbavit. Vidím jen tu záři bílého papíru. Přemáhá mě panika. Odejdu z dosahu lidí a snažím se uklidnit. I když někdy to opravdu vypadalo beznadějně, všechno mělo svůj smysl...
***
A tak tu znovu sedím nad bílým papírem. Ale teď už není prázdný. Je tu blok pokrytý písmem a svítící obrazovka posetá černými znaky. A já najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2017





Skutílek Honzy Šprýmaře
Naučili jsme se, že psaní má svá pravidla, ta se ale dají porušovat. Je důležité promýšlet motivaci postav, a ptát se proč jednají tak jak jednají. Škrtat zbytečná slova. Naučili jsme se vytvářet postavy, vymýšlet jim životy a modelovat jejich charaktery. Už víme, co to je "flinta na zdi". Když bajka, tak pokud možno stručná. Je důležité sytit představivost, a také ji nechat odpočívat. Ukládat si a střádat v hlavě motivy a charaktery. Psaní je řehole i zábava. A také dobrodružství a cesta k sobě i druhým.
Honza Šprýmař, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2017



Ještě jednou vám z celého srdce děkuji za krásný víkend ( Asi ještě mnohokrát 😊). Včera mi vstoupila, jak jinak, do mých večerních kruhů rodina, kdy jsem jim, přeplněna zážitky z kurzu, vyprávěla, co jsem se naučila a jak jste báječná . Korunu tomu dal nejmladší syn Lukáš, který mi potom řekl: “Dobrou noc, spisovatelko “. Z legrace jsem ho plácla a šťastna usnula. Děkuji moc.
Míša



Psaní je umělecká tvorba.
Nemazat, co jsem už jednou napsala. Možná to bude zítra vypadat jinak.
Neopakovat slova. Pouze pokud by v tom byl záměr.
Dobrý nápad na text je hodně důležitý.
Snažit se „zhustit“ text, nepoužívat zbytečná slova.
Hana van der Hoeven



Upřímně musím přiznat, že jsem byl moc rád, že jsme si na školení poměrně otevřeně pověděli, co kdo může do budoucna vylepšit. Bylo to mnohem cennější, než kdybychom se jen vzájemně plácali po ramenou, jaký kdo je skvělý. Jako ješitný chlap bych samozřejmě chtěl mít ze všech nejlepší příspěvekJ, ale když si vzpomenu třeba na příspěvek kolegyně o zemřelé mamince… musel jsem ten pomyslný klobouk smeknout já. Ještě když jsem o něm vyprávěl doma, měl jsem slzy v očích. A hezké příspěvky měla i řada dalších. Nemluvě o tom, jak krásné a inspirující byly ukázky, které jste četla Vy.
Uvědomil jsem si, že o včerejšku píšu jako o školení. Ale pro mě by byl přesnější pojem setkání s mnoha zajímavými lidmi, které člověka nejen poučí, ale i zahřeje tam někde uvnitř, u srdíčka. V tom smyslu, že na světě jsou fajn lidi jako jste Vy. A za tenhle pocit děkuju snad ještě víc, než za literární rady.
Dan Sladovník, Akademie ČTK




Věty, které považuji za krátké, jde zkrátit ještě více.
Neshazovat svůj výtvor.
Dávat zpětnou vazbu.
Co je zjevné, do textu nepatří.
Jak propojit dialog s popisem.
Monika Řeháčková




Dobeška 28.-29. ledna 2017





















Moc děkuji za kurz. Byla to pro mně jakási "psychická lázeň" .... teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do  lékařských zpráv  z posledního ambulantního  vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.
MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice




Vyměnila jsem si vizitku s jinou účastnicí, vzniklo nové přátelství a možná se spolu u Tebe sejdeme na některém z pokračovacích kurzů.
Milada



Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni

I na vzorku desíti lidí líp člověk pozná jak čtenáři myslí, než když se do nich pokouší začínající spisovatel vcítit sám.
Pokud je příběh krátký, měl by čtenář znát pohlaví, alespoň náznakem.
Psaní se dá kultivovat tréninkem, podobně jako kresba.
Uvědomil jsem si po dlouhé době, že chci psát příběhy.
Slibuji si od toho, že bude moje tvorba svobodnější, když odpadne mezičlánek scénáristy :)
Ondřej Malina, Fakulta designu a umění v Plzni

 

Při vytváření nové postavy nemůže člověk jen vzít hnědovlasého muže, dát mu jméno Pavel a hned ho zasadit do konkrétní situace. Postava se pak bude nekontrolovatelně ohýbat podle situace a nikdo nám to neuvěří. Mělo by to být přesně naopak. Nejprve musíme vybudovat postavu, dát jí charakter, vlastní příběh, vědět o ní vše do posledních detailů a pak, když ji zasadíme do konkrétní situace, bude to postava, která bude situaci sama vytvářet.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni



Piš krátké věty. Vyjadřuj se srozumitelně a věcně. Použij úvod do předmětu věci, druhou -  prostřední část - věnuj problému a v třetí závěrečné části problematiku shrň a uzavři. Nepoužívej zkratky a piš k věci. Piš dle toho, kdo je tvůj čtenář (žena, muž, dělník, profesor, ale i dle charakteru člověka – analytik, věcně jednající osoba, sebestředný člověk…).
Roman K.





Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016




















- Naučila jsem se že začátek příběhu nesmí být příliš dlouhý, jinak čtenáře odradí a text není vyrovnaný.
- Potvrdila jsem si že se mi povedlo příliš useknout konec, což možná čtenáře trochu zklamalo.
- Není důležité psát podle pravdy, ale tak aby byl text zábavný.
- Je dobré promyslet důkladně postavu o které píšeme.
- Při psaní reklamace toustovače mě překvapilo jak různorodé informace se opravdu dají nacpat do zdánlivě obyčejné situace.
- Poznala jsem, že pro samostatně stojící rozhovor je vždy lepší, když obsahuje nějakou zápletku či překvapení.
- Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
Vendy Podhráská, Fakulta designu a umění v Plzni




Ještě jednou MNOHOKÁRT děkuji za krásný zážitek v podobě kurzu tvůrčího psaní. Získala jsem nové zkušenosti, návod, jak tvořit díla tak, aby zaujala čtenáře a budu se dál pilně učit. Musím teď tedy všechno, co jsem za těch dvacet let, co píšu asi předělat, ale člověk se má přeci stále získávat nové vědomosti Těším se, že někdy na jaře se znovu uvidíme v kurzu pro pokročilé, abych se naučila další užitečné informace. Musím zdolat tu svojí vysokou horu a zatím jsem jen v základním táboře.
Dana Hladíková




Pět věcí, které si z hodiny pamatuji:
- Nepsat přímo věci, které můžu ukázat akcí nebo dialogem.
- Z mluvy postavy musí být poznat její vlastnosti.
- Psát lidsky - nepoužívat nepřirozené výrazy.
- Při popisu charakteru nedávat nálepky, ale ukázat je, aby je postavě čtenář přiřadil sám.
- Psát rychle a úderně, pozor na zbytečná přídavná jména.
Lenka Košutová























„Byl krásný slunečný letní den. Jmenuji se František a je mi dvanáct let. Celé prázdniny jsem byl zase u babičky Svobodové, to je máma mojí mamky, ne u babičky Kropáčkové, to je máma táty a k té moc nejezdíme.“
Ježíši, to je ale blbost. Takhle to napsat nemůžu. Ta naše češtinářka je normální sadistka. Dá nám domácí úkol hned první týden školy. Jsem se ještě ani nevzpamatoval, že musím zase vstávat ráno tak brzo. Někde tu mám poznámky z loňska, jak se to má dělat.
Hm. Takže nějaký začátek. To že byl letní den, je asi jasný, když jsme měli letní prázdniny. A to, že bylo venku hezky, asi taky dojde každýmu. Když prší, tak asi nebudu běhat venku, že jo. To, kolik mi je, vlastně taky není až tak důležité. Učitelka přeci ví, kolik mi je.
Taky nebudu psát, že k babičce Kropáčkové nejezdíme. To nikoho nezajímá. Máme psát o zajímavém zážitku o prázdninách a ne rodinou tragédii.
Takže znovu. „Na prázdninách jsem byl, jako každé léto u babičky.“
Možná bych tam mohl napsat, že bydlí v Krušných horách. Jako že jsem byl venku v přírodě.
Jo, to je dobrý. Takže bych měl začátek. Co dál? Teď nějaký prostředek. Hm. To je to, jak říkala, jako že vo čem to vlastně je. Nepsat dlouhé věty, používat tečku a raději kratší, než dlouhé a nudné. To uhodla. Já nic dlouhýho psát nebudu, nejsem žádný Jirásek.
O čem bych tak mohl napsat? Prázdniny byly super a zažil jsem toho dost. Jenže prej toho nemáme zase psát moc, aby se prej čtenář neztratil či co. Aha, to jako mám do jedné povídky napsat jen jeden zážitek. Mohl bych třeba napsat, jak jsem chytal tu žábu. Mě teda přišlo dost hustý, v jednadvacátým století chytat v potoce žábu. Pak jsem jí samozřejmě zase pustil. Jenže když napíšu jen to, že jsem chytil žábu, tak to bude zase moc krátký. To chce nějakou akci. Aby pořádně tekla krev. No, i když, já jsem potom uklouznul na kameni, celý jsem se v tom potoce vymáchal a rozbil jsem si koleno. To bylo krve dost. To se bude líbit i klukův ve třídě. Zápletka je teda na světě, je tam jen jedna akce a tečka. Ani to, jak říkala s tou flintou na zdi, to mě fakt pobavilo. Jako že když napíšeme, že tam něco je, tak čtenář očekává, že to použijeme. To jsem asi trefil přesně. Byl tam kámen a já si o něj rozmlátil koleno. Nic víc, nic míň.

Fajn, teď co? Aha závěr. K čemu je to proboha dobrý? Spolužákům bude stačit ta akce s žábou, to budu určitě vyprávět několikrát. Ale prej všechno musí mít nějaký konec. Mě se bude nejvíc líbit, až zase bude konec školního roku a pojedu k babičce znovu. Třeba tam ta žába ještě bude a chytím si jí znovu. To bych vlastně mohl napsat. To nikoho neurazí. Učitelka bude ráda, že jsem vůbec něco napsal. Loni jsem přinesl jen půlku. Na výmluvu, že mi došel papír, se moc netvářila. Jsem asi prostě dostatečně nepoužil tu její literární pravdu. Že to pravda úplně být nemusí, ale že tomu musí čtenář uvěřit. Takže jinak: „Prázdniny u babičky se mi moc líbily a už se těším, až k ní příští rok v létě pojedu znovu.“
No a je to. Ty vole, to ani nebylo tak těžký. Ono je občas dobrý tu učitelku při hodinách češtiny poslouchat. Když člověk ví, jak to má napsat, co tam má napsat a čemu se má vyhnout, tak je to docela jednoduchý. To bych mohl dát nakonec jako ponaučení. Ba ne, kašlu na to, tohle není žádná bajka.
Načisto to přepíšu až zítra ve škole. Teď beru kolo a frčím ven za klukama, dokud je venku hezky.
Dana Hladíková




Konzervatoř Jaroslava Ježka, 23. listopadu 2018
Ráda bych vám touto cestou poděkovala za váš víkendový kurz, dcera Karolína byla nadšená. Ráda bych jí objednala ještě jeden víkendový kurz v březnu,  ale měli bychom zájem o únor.
Karolíny máma Petra Acsayová



Posílám své příspěvky z víkendového kurzu tvůrčího psaní. Bylo to super. Snad našetřím na další :-).
Marcela Pončíková


Díky moc za osvěžující lekci tvůrčího psaní. Dodala jste nám energii i motivaci, a to se v našem korporátním světě docela cení. Kromě toho jsem si vzala k srdci všechny užitečné připomínky, jak texty zatraktivnit. Domácí úkoly provedeme. Těšíme se na příště!
Eva Svobodová,  UNIQA pojišťovna



1) Článek by měl mít svůj začátek, prostředek a konec.
2) Autor by měl v článcích používat přímou řeč (pokud lze).
3) Bajka může být krátká i dlouhá, ale musí mít na závěr ponaučení.
4) Umění autora je v tom, aby si čtenář dokázal představit situaci, věc, osobnost ....V článcích tedy nepoužívat např.nepořádek jaký svět neviděl, krása, kterou nelze popsat, atd.
5) Zaměřit se na formu čtení článku (dynamické, srozumitelně, ne rychle, ne monotonní, nebát se zastavit).
Jarek M.


 
Dobeška - čtvrtek, podzim 2018
Dnes jsem konečně sehnala Tvou knihu ŽIVEL LUSTIG, o kterém jsem Ti tehdy řekla, že ji mám - to jsem se ještě domnívala, že nebude problém si ji nazítří vypůjčit ve své knihovně, kam chodím každý týden. Omyl. Sehnat ji, byla makačka, ale jsem vytrvalá. Nejprve jsem pro ni jela tedy do své knihovny k Andělu. Nebyla. Řekli mi, že jí má knihovna na Lužinách. Jela tam. Bloudila. Našla. Kniha nebyla. Prý ji má jenom Ústřední knihovna. Řekla jsem si tůdle nudle, "vole radši si ji kup." Byla jsem ve třech knihkupectvích DOBROVSKÝ - marně. Poradili mi, že je k mání jenom v ARKÁDÁCH PANKRÁC, jinde ne. Ač bylo poledne a já dost zdrchaná, vydala jsem se tam. Za svou vytrvalost jsem sice zaplatila bolestí kyčlí, kolen a zad, ale, jak jsem posléze už v tramvaji a busu zjistila, stálo mi to za to. (To víš pro mou pohybovou soustavu to byla darda - najednou tolika pohybu v jednom dni. Ona je zvyklá se válet jen na kavalci u televize a knížek). Čtu ji, samozřejmě. Jsem teprve u prologu. Už lituju, že jsem Arnošta nezažila, ten byl jak živá voda.
Pracuji na příběhu z I. sv. války - je to tedy fuška. Tolika hodin a musím říct, že nic dobrého zatím nevzniklo. Házím to do makulatury, jenže tolika šmíráků nespotřebuji za celý svůj život. Objednávám si šest knih DOBA OBALOVÁ.
Ivana Výborná



 Gymnázium Pardubice prosinec 2016
Chtěla bych Vám moc poděkovat, jsem vděčná, že jsem se mohla Vašeho semináře zúčastnit. Dozvěděla jsem se hodně nových podstatných informací. A co mě potěšilo úplně nejvíce, bylo to, že jsem neměla problém celou dobu udržet pozornost, což mi většinou ve škole dělá problém. Program byl ale tak zajímavý, že jsem neměla ani důvod myslet na něco jiného. Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, jaké má psaní pravidla. Věděla jsem, že nějaká má, ale přišlo mi zbytečné se tím zabývat a myslela jsem si, že pokud se text prostě dobře čte, tak na pravidlech nezáleží. Teď ale vidím, že pokud se jimi budu držet už od začátku, ušetřím si hodně práce s výslednými úpravami.
Kateřina Matušková, studentka gymnázia Pardubice
























Dobrý úvod do problematiky - odkaz na literaturu
Dozvěděla jsem se:
Jak pointovat situace
Jak kvalitně popsat zážitek
Jak zjednodušit příběh
Jak omezit počet osob
Olga



Dana kurzy vede v inspirativní a tvůrčí atmosféře. Navzdory tomu, že jsou vystavěny na zpětné vazbě a kritice spolustudentů i lektorek, nikdy to ani na chvíli není kritika odrazující. Mám pocit, že Dana vždy přesně ví, jak pro každého namíchat ideální poměr negativního a pozitivního hodnocení tak, aby na sobě chtěl pracovat, a hlavně aby chtěl psát dál.
Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D., Český egyptologický ústav FF UK


Na posledním kurzu kreativního psaní jsem se naučila:
- že musím šetřit s hodnotícími výrazy.
- Velmi mě zaujal popis domu očima dítěte, inspirovalo mě to a teď přemýšlím, jak splnit domácí úkol očima někoho jiného. Protože s dětmi zrovna čteme Malostranské povídky, je zajímavé všímat si, jak se vnímání dobrého popisu za ten čas posunul.
Adéla Boučková





Umělecké žánry se obtížně definují, kdo se o definice pokouší, často si vyláme zuby. Jde o znalosti, zkušenosti, instinkt a kombinatoriku. Vzbudím-li očekávání, musím je naplnit - to je jako v životě. Faktické chyby jsou odpustitelné, je-li text poutavý a čtivý. Illiadu můžeme vykládat, ale pravé motivy hrdinů jen tušíme. Už vím, co znamená ,,flinta na zdi" .
Jan Šprynar, Fakulta designu a umění v Plzni



Děkuji za velmi příjemný kurz, který se pro mne stal inspirací v mnoho směrech (a nemám na mysli jen psaní). Posílám povídku, kterou jsem podle připomínek na semináři předělala. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, ví Bůh.
Pavla Tomalová, Ostrava



Kácov 12.6. 2016 
V průběhu minulého roku útvar Interního auditu České spořitelny absolvoval v počtu 70 účastníků „Kurz tvůrčího psaní“, který uspořádala známá spisovatelka a zkušená novinářka, paní Dana Emingerová. Cílem auditorů bylo zkvalitnit psaní auditorských zpráv, dosáhnout lepší srozumitelnosti auditních sdělení a výstižněji formulovat doporučení.
Kurzy probíhaly v šestitýdenních cyklech vždy po 3 hodinách. Dana nás postupně seznámila s úskalími psaného textu a s očekáváním čtenářů. Doporučila nám příslušnou literaturu, nechala nás nahlas předčítat své práce před ostatními kolegy, pak následoval společný rozbor. Prostřednictvím ukázek z filmů a čerpáním z publikací různých žánrů jsme se pozvolna prokousávali k tomu, jak účinně a cíleně oslovit klienta, jak sdělit to podstatné, co sdělit chceme.
Výsledky tohoto snažení na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy začaly být výstupy Interního auditu - prezentace do jednání představenstva banky - hodnoceny pozitivně jeho členy; rovněž mnozí vrcholoví manažeři si všimli, že naše zprávy jsou formulovány výstižněji, přesněji, stručněji, srozumitelně a atraktivněji pro všechny, kdo je čtou a chtějí z nich čerpat v praxi.
Ing. Bohuslav Poduška, CIA, ředitel auditu České spořitelny, a. s.


Milá Dano,
Akademie ČTK 2.12. 2015
děkuju za to, že mě vracíš na kurzech na začátek. Při prvním a druhém kurzu v ČTK to ještě bylo o čiré radosti, že se budu řídit pozitivní vazbou, podněty od ostatních, víc se soustředím na důležité… Ale závěr byl, že psát nějak člověk umí. V tom jsou tyhle jednorázové kurzy nebezpečné.:)
Při kurzech tady ve firmě už cítím čím dál víc, že musím staré způsoby zapomenout. Odhodit svou starou jistotu a jít od zase začátku a nabývat jistoty na pevných základech, u kterých budu vědět, že fungují a proč. Budu umět stavební kameny fungujícího psaní pojmenovat. A to je dobře.
Firemním psaním jsem si nechala vzít i kus pokory a prostor na myšlení. Teď se obojí snažím vracet. A je to prima.
A vnímám i to, jak je důležité být vnitřně v pohodě a mít na psaní čas (vypadá to jako banalita, ale není).
Když si teď po sobě čtu článek nebo starší rozhovor, vidím v něm najednou chyby, prostor, kde by to mohlo být jinak, možná lepší.
Vnitřně se nemůžu dočkat, až si na mateřský sednu a budu psát bez termínů na odevzdání, bez honění a nutnosti splnit „firemní normu“ …
Myslím, že tam zúročím všechno, co si teď pečlivě snažím vtlouct do hlavy a ruky :)
Růžena Černíková, Cetelem



Letní semestr 2018
1: Název je důležitá věc, protože kvůli nazvu čtenář rozhodne cist to nebo ne.
2: Popis všeho  neznamena že je to dobry text. Nemusime pořad popisovat jak si vypadala ta kavarna atd jestli je to nedulezite.
3. Mame pravidla které muzeme  porušovat jestli to bude fungovat. 
4: poprvé piš text a pak kosmetika.
5: jestli nevidíš co muzes opravit ve svém textu tak se zeptej svého kamaráda nebo spolužáka. Cizi chyby vidis lepsi nez svoje.
Sabina Maxotová, Komiks a ilustrace pro děti,  1. ročník, LS



Titul nebo titulek, který zaujm
Povídku či jiný text uvést větou, která zaujme
Každý text by měl mít začátek, střed a konec
Text by neměl nudit, měl by mít nápad, aby čtenáře zaujal
Nepoužívat dlouhá souvětí a konec by měl být hezký, popř. vtipný
 Alena Lexová, Plzeň



Konkrétně jsem se naučila, co jsou kubánské pomeranče a co znamená zkratka VŘSR. Předtím jsem nevěděla, že existuje něco, čemu se na divadle říká flinta na zdi. Dále jsem objevila, že díky termínu literární pravda, je lehké upravování skutečnosti / malé lhaní naprosto v pořádku. Uvědomila jsem si, že mi často chybí hlavní příběh, mám jich víc a jsou kratší.
Při psaní je dobré se koukat očima toho, kdo se dívá. Text je vhodné obohacovat tím, co sama znám. Je velice důležité se věnovat drobnostem a detailům, v příběhu musí všechno logicky fungovat.
Minule jsem si uvědomila, že psaní není pro každého. Každý se zkrátka hodí na něco jiného.
Aneta Hustolesová, Fakulta designu a umění v Plzni



Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo. Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba. Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli. Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hana Máchová, Česká spořitelna



Naučila jsem se, že příběh pro malé děti by měl mít jednodušší zápletku, zajímavé je opakování nějakého verše, u bajky mi víc vyhovuje nejdřív vymyslet poučení a pak teprve stavět kolem toho příběh, bajka je lepší stručná, rázná.
Ofélie, Fakulta designu a umění v Plzni




Akademie Hrivňák - 13.-14. října 2015





















Od kurzu jsem toho moc nečekal, neměl jsem ani moc času nad ním přemýšlet, protože jsem do něj spadl rovnýma nohama. Zkrátka mi v práci jen takřka pár dnů před konáním oznámili, že na něj půjdu.
Nu a když člověk nic neočekává, nemůže být pak přece ani zklamán. Ovšem ty dva nakonec předčily naprosto všechno, co jsem si kdy o kurzech tvůrčího psaní myslel. Neuvěřitelně oceňuji svobodu, se kterou kurzy vedeš. Naprosto jsem se zamiloval do jejich nedogmatičnosti.
Vyvyšuji především diskuzi po přečtení každého textu. Líbí s mi i pokora, se kterou právě "cupovaný" psavec musí mlčet a vyslechnout všechny názory od ostatních. Člověku to rozhodně otevírá nové pohledy na jeho vlastní text.
Korunku tomu všemu ovšem dodává Arnoštova přítomnost. Člověk ho téměř hmatatelně může cítit ve všem. Stejně tak Tvoji lásku a úctu k tomuto velikánovi. Budu-li upřímný, ze začátku jsem se bál, že se na jeho jméně jen přiživuješ, ale nemohl jsem se mýlit více! Omlouvám se Ti tedy i za tyto své podezřívavé myšlenky.
Pokud mohu být tak drzý a odvážný, troufám si tvrdit, že jsi dobrou žačkou svého učitele. Umíš z něj mnoho předat, ale zároveň přinášíš i sama sebe. A to velice oceňuji. Za ty dva dny jsi mi vrátila chuť i touhu psát. Dodala tolik potřebné sebevědomí. Musím říct, že jsem si to totálně užil!
Karel Frnka



Děkuji za víkendový kurz na Dobešce. V sobotu na mě sice padla hrozná únava a prázdnota z toho, jak všichni ti pokročilí píší vtipně, poučeně nebo hluboce. Příběh o lásce mnichů na mně ležel jak kláda. Prostě píší dobře a já nesmírně blbě. Až jsem si říkala, že to snad vzdám a neděli strávím ve společnosti svého vnuka, kterému se hrozně líbí moje ble ble a grrrrrr. Když jsem v noci seděla nad „domácím“ úkolem, říkala jsem si, že přece nejsem až takový zbabělec, abych utekla.
A neděle byla o něčem úplně jiném. Sice jsem pořád měla pocit, že ostatní jsou nesmírně vtipní, chytří a vypsaní, kdežto já za nimi jen unaveně pokulhávám, ale už se mi psalo líp. Možná jsem potřebovala trochu zdeptat, abych přišla s otevřenější hlavou, uklizenou od svého dosavadního způsobu psaní a od vršení zbytečného slovního balastu. A naopak jsem dostala opět chuť přijet znova.
Jana F.



Z kurzu jsem nadšená. Byly to inspirující a velmi příjemné dva dny, ze kterých jsem si mnohé odnesla. Kurz předčil má očekávání. Super bylo slyšet názory ostatních. To se člověku jen tak nepoštěstí. Podařilo se ti vytvořit velmi příjemnou atmosféru.
Tvou knihu o Arnoštovi a kurzech hltám, už jsem v půlce. Je vtipná. Moc se mi líbí, jak nenásilnou formou učíš. Jak na kurzech tak v knize. Škoda, že kurz nebyl třeba týdenní...:)
Karolína Stuchlá




Co jsme se naučili:
- více znamená hůře – nepsat o jedné věci či situaci tolik podrobností
- psát spíše, tak jak nám „zobák narostl“, nežádoucí převzatá či cizí slova
- neopakovat slova
- není žádoucí detailně a zdlouhavě popisovat vhled, osobu, prostředí a vyjadřovat pocity, aby nám u toho čtenář neusnul
- vkládat spíše, co ta osoba řekla či zareagovala, než popisovat její pocity, např. : "vem si klíče a vypadni" než popisovat jak byla naštvaná až po něm hodila klíče a otevřela dveře aby odešel
- určitě je dobré, i když je ten příběh smutný, vložit nějakou vtipnou větu, poznatek, něčím tu situaci nadlehčit, tak jak to dělal pan Lustig
Denisa Procházková




Dobeška 23.-24. 9. 2017





















Jsem bohatší o informaci, že příběh musí gradovat. Intuitivně to tuším, ale utvrdila jsem se v tom. Někdy je potřeba, aby to zaznělo nahlas. Autor se musí snažit koukat na text pohledem čtenáře. Pídit se po tom, jestli ho bude čtení bavit. A hodně používám osekávání zbytečných vět a slov. Pokaždé, když to po sobě čtu, něco zbytečného najdu. Při čtení knihy jsem se přistihla, dokonce opakovaně, že ji zkoumám z pohledu autora. Sleduji, co se v textu stále opakuje, všímám si, když každá epizoda začíná a vyvíjí se podobně.… A začínám používat fantazii a potlačuji vědomě perfekcionismus popsat vše, jak to skutečně bylo. U mě velký pokrok.
Markéta Kopecká



Dana a Klára 2016
Ahoj Dano a Kláro,
moc děkuji za váš workshop, který byl nesmírně obohacující nejen pro psaní, ale i pro život. Připomněl mi, že není jen svět korporátní. Získala jsem díky vám inspiraci pro zaznamenávání vzpomínek a tvůrčí psaní se synem. Bylo to báječné! Děkuji moc. A těším se na společnou knížku z našich příspěvků.  Děkuji a přeji hodně nadšených čtenářů.
Olga Shelongová



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem. Jsem opravdu rád, že jsem mohl být jeho účastníkem.
Školení rovněž přineslo zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Myslím, že to bylo jenom prospěšné a přineslo to velký prostor pro práci. I když někdy těžko ohraničitelný. Až všechno dozraje, tak se určitě dostaví to žádané ovoce.
Nejlepší měřítko úspěšnosti byla S. Dnes se smějící, v průběhu školení stále aktivnější. To se Ti s Klárou povedlo!
Myslím, že mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého....
Díky za příjemné oživení! Tobě i Kláře.
Jan Kovalčík



Co jsem se naučil?
Najít myšlenku.
Příběh musí mít začátek, děj a konec.
Udržet téma!!!
Honza Smrčka



Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.
Karel H.




Dobeška 20.9. 2015

Milá Dano,
představ si, že jsem díky Tvému kurzu psaní vydělala 20.000 Kč pro moji neteř.
U nás ve firmě na Intranetu byla výzva: napište příběh o dětském talentu ve Vaší rodině.
Můj příběh získal srdce poroty a Alenka dostane příspěvek na cestu na mistrovství světa juniorů v lyžování ve Švédsku, jupí.
Lenka Štraubová




Děkuji za váš přístup a užitečný seminář. Není jen o psaní, ale i o zamyšlení se nad životem. Na workshopu jsem si uvědomila, že:
•psaní je o nápadu a nesmí to být nuda,
•je nutné pilovat, pilovat, pilovat, aby byl text dokonalý,
•zaujmout čtenáře musí hned úvod,
•text musí čtenáře chytit za srdce,
•máme pro psaní cihly: dialog, popis, akce a s těmi stavíme náš text.
•pokud mám geniální myšlenku, tak mám půl hotovo.
•je důležité, pro koho píšu, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nepřečtu.
Děkuji a těším se na příště.
Olga Shelongová, Česká spořitelna




Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016
Na naší poslední hodině tvůrčího psaní mě překvapilo, kolik skvělých nápadů se nám podařilo vymyslet na téma zoo/láska. Velice poučné bylo vzájemné hodnocení, kdy jsem si mohla uvědomit některé logické chyby svého textu, ale i mnoho pocitových (např. že každý si tygra představuje jako padoucha). Jen je škoda, že nemáme možnost "ozkoušet" si své pohádky na nejmladším publiku, abychom se dozvěděli i názor předškolních dětí, i když předpokládám, že každý bude schopen někoho takového najít mimo školu. Cvičení, kdy někteří z nás měli popsat svůj příběh pouze třemi větami, mi přišel velmi zábavný, ale i důležitý, neboť každý schopný tvůrce by měl být tohoto úkolu schopen. U každého příběhu si musíme být vědomi, o čem že to vlastně píšeme.
Lucie Dynterová, Ateliér komiks, Fakulta designu a umění v Plzni



Dano a Kláro, tohle byl ten nejlepší teambuilding, jaký jsme ve firmě kdy měli;).
Děkujeme a těšíme se na pokračování!
Eva D.




Stále ještě jsme oba (věřím, že píšu ze srdce i za Kamilu) plni nadšení z krásného víkendu, který jsi nám připravila. Já osobně mám pocit krásně vyčištěného harddisku od všech spamů, depel apod.,. Ten pocit čisté houby, která může nasávat všechno nové, jsem neměl od svých sladkých studentských let (navíc dnes umocněný tím nádherným ránem). Prostě bylo to super.
Už v neděli večer nám to ani jednomu nedalo, a zase jsme si k tomu sedli. Radost. Škoda, že musíme taky něco dělat. Ale určitě si budeme hledat každou skulinku pro nespoutanou mysl. Lapila jsi nás a všude o tom básním, takže si myslím, že přibudou adepti.
Martin Mašek



Člověk by se měl držet struktury (začátku, prostředku a konce) dokud se nestane ostříleným spisovatelem. Je dobré používat dialogy, protože často vykreslují charaktery efektivněji než popis z třetí osoby. Člověk by se neměl cenzurovat. Název je esejí důležitý. Dialogy ve filmech jsou lepší než v knihách, obzvlášť když přichází z úst kvalitních herců.
Jan Macků




Při první informaci o tomto "semináři" mne napadlo, že si zase budeme povídat o správném rozložení informací do jednotlivých částí auditorské zprávy. Po upřesnění, že jde o psaní obecně, jsem se, na rozdíl od některých kolegů, začala těšit. A těším se pořád, a to už mám půlku kurzu za sebou.
Připadá mi prostě fajn, nejet chvíli v kolejích auditorských výplodů, zkusit něco úplně jiného a vyčistit si hlavu. S kolegyní jsme se shodly, že si ty tři hodiny v pátek užíváme. Nezvoní telefony, nechodí e-maily a hezky si povídáme. Navíc mě opravdu příjemně překvapili kolegové, které znám několik let. Píší teď moc hezky.
Já se ráda učím nové věci a tohle je pro mě další příležitost. Někdy je náročné skloubit všechna zadání a úkoly s pracovními povinnostmi, ale zatím to vždycky vyšlo.
Jana Sendulská




Kurz pod Králickým Sněžníkem 24.-26.4.2015
























Náš společný projekt Stamichmanovy stezky a probuzení legendy o strážci Králického Sněžníku se úžasně vydařil.
Děkujeme za vtipné příběhy, které jste u nás během kurzu vytvořili. Děti si je čtou a rodiče jsou nadšení. Těšíme se na knížku o Stamichmanovi.
Martin Palán, výkonný ředitel hotelu Vista v Dolní Moravě























Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Klára Šimicová



Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak správně napsat informaci na intranet tak, aby jí všichni kolegové rozuměli? Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte si kurz kreativního psaní jako my. HR pro nás připravilo novinku - kurz kreativního psaní. Vede ho známá spisovatelka Dana Emingerová. Její žáci si po dobu 6 týdnů zdokonalují své znalosti či neznalosti v umění sdělovat ostatním své myšlenky. A i když si můžete myslet, že naučit se psát není nikdy možné, opak je pravdou. I my jsme se kurzu zúčastnili.
Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo. Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba.
Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli. Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hanka 


Za semestr jsem se určitě naučila psát plynuleji - méně se zamýšlet a rychleji se orientovat ve vlastních nápadech. Určitě jsem se zlepšila v odhadu délky jednotlivých částí psaného textu. Vnímám, když je příliš protáhlý úvod či useknutý závěr. Při hodnocení cizích prací jsem se naučila posuzovat i sebe mnohem objektivněji. Důležitá je regulace množství detailů. Zároveň se musíme vyhnout přílišnému zobecňování - to jsem dřív ve vlastním psaní vůbec nevnímala a teď si dávám pozor. Psaní se podobá výtvarnému umění - čím víc tvůrčích zákonů člověk zná, tím víc si je může dovolit porušovat, protože to dělá vědomě. Pravidla o vnitřní logice příběhu, o provázanosti postav, o počtu a typech zvratů - kdybych je někdy porušila, už o tom budu vědět a vše budu moci obhajovat.
Alžběta Ježková, Fakulta designu a umění, Plzeň



Tak, jako v byznysu platí Nevysvětluj co a jak děláš, ale co to komu přinese, díky Vám dnes po kurzu vím, že nemám psát, jak já to vím a vidím, ale jak chci, aby to viděl čtenář. A že méně textu je vždy správná cesta. Děkuji moc!
Míša Butková
























1. V textu musí být harmonie mezi úvodem, prostředkem a závěrem. 2. Nesmí se opakovat slova.
3. Titul má být zajímavý, od titulu zaleží bude to dal někdo číst nebo ne.
4. Nepoužívat zbytečná slova.
5.V textu musí střídat popis-dialog-akci.
Ksenija Maljugina



Kratší je lepší. Není třeba se bát psaní, ani kritiky. Psaní je tajná vášeň napříč společností.
Jana Marková



Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velká zájem učit se dál.
Nataša Richterová


Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní u Dany Emingerové. Pro mě to bylo velmi přínosné. Čas strávený u Vás byl odměnou. Kurz byl skvělý a užitečný.
Tomáš Urban, Člověk v tísni







Akademie ČTK 3. února 2016
Bylo to milé a obohacující setkaní. Srdečně děkuji a těším se velmi na pokračování. Tento příspěvek dávám na facebook:
Neohrabaný text reportáže se za pár hodin promění vaším vlastním přičiněním ve svižný a čtivý text. Nevěříte?
Navštivte kurz tvůrčího psaní s Danou Emingerovou.
Irena Fenová




Bola to skvelá hodina..
Spoznal som že pri rozprávaní príbehov je niekedy vhodné preháňať,
zopakoval som si Čechovovu pušku :)
Potom fakt, že sa treba vyhýbať dlhým úvodom
a opisovať postavy ich činmi a nie “nálepkami"
A okrem toho, ukážky ktoré ste čítali boli krásne.
Vilém Šánta, Fakulta designu a umění Plzeň




Hanna Kovtun, Letní semestr 2017
Každý příběh musí mít originální název.
Důležitý je nápad!
Musíme zaujmout čtenáře úplně od začátku.
Krátký příběh může mít i jen pár slov či vět.
Pochopila jsem, že příběh by měl obsahovat i dialog.
Mockrát děkuji za výuku!
Hanna Kovtun, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se dnes naučila:
- text musí mít dynamiku,
- nedávej své hodnocení, nech to na čtenáři
- vtáhni ho do děje, nebuď popisná, tam kde to není účelné
- krať, krať
- zapoj všechny smysly do popisu, buď konkrétní
- užívej více přímé řeči
- když něco zmíním, musím to pak použít
- hlídej úvod, až není moc rozvleklý
Lenka Mrázová, Fakulta designu a umění v Plzni 



1. Ujasnili jsme si pravidla popisu události, potřeby zaujmout čtenáře nejlépe v prvním odstavci.
2. Nepoužívat nadbytečná slova jako příslovce (Stephen King, Ernest Hemingway).
3. Nestřídat osoby, tedy buď 1. osoba singuláru nebo 3. osoba singuláru nebo 1. osoba plurálu
4. Držet se zadání.
5. Pečlivě si promyslet, o čem budeme psát.
Pavel



1) přečetli jsme si referát na téma “popis“
2) přečetli jsme si několik ukázek prací našich kolegů
3) rozebrali jsme tyto ukázky a každý mohl říci svůj názor na její obsah a formu
4) přečetli jsme si ukázku erotické bajky
5) učili jsme se poslouchat názory druhých na přečtené texty
6) podívali jsme se na ukázku z filmu “Králova řeč“ – k tématu popisu
Jan J.


Naučil jsem se:
V auditorských zprávách nepoužívej trpný rod (pasivum).
Dávej pozor na opakující se slova - hledej synonyma nebo způsob, jak danou věc vyjádřit jinak.
Piš tak, aby ti rozuměli.
Vynechat "omáčku" v textu tam, kde je zbytečná.
Někdy je v psaní dovoleno porušovat pravidla - ale musí se to umět.
Príma den,
David P.



Braník 23. března 2019

 - Byla pro mě velmi obohacující sestava lidí, která se na kurzu zrovna sešla. Myslím, že tomu odpovídala i témata, která jsme v rámci toho probírali (transsexualita, pedofilie, leaderschip atd.)
- Oslovila mě myšlenka tří literárních cihel - popis, dialog, akce. Fascinovalo mě, jak to jde promítnout i do velmi malého úseku.
- Také se mi líbilo, jak jste nás upozornili na to, že nálepky o postavě musí dávat čtenář, lépe to funguje. Ale musíme velmi dobře volit, co o něm napíšeme (co je třeba v pozadí, o čem my víme, ale čtenář ne) a jak to může být různě pochopeno.
- Zjistila jsem, jak si potřebuju připomínat větu, že literární pravda musí být pravdivější než pravda. Já se pořád snažim, aby všechno bylo co nejupřímnější a nejopravdivější, ale ono to prostě občas nefunguje a je potřeba si to upravit.
- Když už bylo 15:00 a já zjistila, že jsem za celý den nedostala žádnou zpětnou vazbu na sebe, zalekla jsem se, přišlo mi, že jsem nedostala příležitost (snad každý chtěl číst svůj text) a přišlo mi to líto. Pak jsme ale višchni (kdo chtěli) četli ty příběhy s revizorem a to bylo skvělý.
- Velmi se mi líbil přístup Yakeena, byl přátelský, přítomný, projevoval zájem o každého a měl fakt dobrý připomínky. Mrzelo mě, žes před polednem, Dano, odešla. Přiště bych ocenila, kdybys nám o tom napsala dopředu. Ale těším se na zítřek.
Klára Sirková



Divadlo Dobeška 10.-11.4.2018
Oceňuji přátelskou atmosféru semináře. Vysoce hodnotím všechny účastníky kurzu za jejich aktivní zapojení. Inspirativní jsou životní zkušenosti i pestrý profesní původ aktérů semináře. Poslouchat příspěvky od studentky, autorky psychologické knihy, spisovatelky, egyptoložky nebo cestovatele nemohlo nudit a sklouznout do stereotypu.  Vlastní prezentace i následná diskuse měly úroveň a byly pro všechny aktéry přínosem. Uvítal jsem, že si pod kritickým dohledem můžu vyzkoušet literární žánry, které běžně do svého psaného projevu nezapojuji. Vybalancovaný mix liberálního vedení kurzu, empatického přístupu a předávání cenných zkušeností je k nezaplacení. Určitě kurz doporučím svým známým, kteří se pokoušejí psát. 
Michal Hrazdil



Milá Dano!
Děkují za báječný večer, děkuji za seznámení s báječnou rodinou! Budeš mi hrozně scházet. Já těžko budu zvykat na pátky bez tebe.
Asja Žilová



1.První věta - "háček" - musí čtenáře zaujmout.
2.Věci, které se v příběhu zmíní, by v něm měly být i použity.
3.Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat. Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
4.Z dialogu má ideálně samo vyplývat, kdo mluví. Nejlepší je psaní s podtextem.
5.Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba




Co jsme se naučili na přednášce o novinářských žánrech:
1. Žurnalistika je o příběhu. Obsah rozhoduje forma to může jen vylepšit.
2. Čím prostší a jednodušší jazyk, tím lépe. Krátké věty, jasné sdělení, myslete na čtenáře.
3. Fakta, posloupnost, vyváženost. Jak to dobře napsat? Mít o čem psát a dávkovt. Vysvětlit, proč je něco důležité.
4. Stavba zprávy - trychtýř:
Co se stalo? Kde se to stalo? Kdy se to stalo?
Jak to vím (zdroj)
Citace
Základní údaje - proč je to důležité?
Souvislosti
Doplnění
Objasnění
5. Titulek prodává celý článek. Musí být titulek a první věta v perexu nebo v článku faktograficky stejné???
Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny Uniqa




Moc se mi líbil Tvůj kurz tvůrčího psaní. Bylo to parádní. Líbila se mi naše parta, tak trochu zatoulaná učebna. Líbily se mi tvé rady i přirozená, přátelská a přitom velmi tvůrčí atmosféra. Líbil se mi Arnošt Lustig, který tam byl s námi a který byl přesně takový, jakého jsem si ho vždycky představovala. Byla jsem ráda, že jsem na chvilku utekla před každodenními úkoly a věnovala se tomu, co mě odjakživa bavilo, i když jsem na to posledních pár let skoro zapomněla. Znovu jsem v sobě objevila lásku k psaní. Hrozně mě to nabilo a otevřelo. Už jsem si vymyslela projekt založený na psaní, který chci v roce 2016 uskutečnit. To, že mě vůbec napadnul a že jsem se jej rozhodla realizovat s takovou vervou, je do velké míry i díky tvému kurzu. Vždyť přece můžeme vytvořit z ničeho něco, ne?
Zuzana Manková, Tieto



5 vět, které jsem se naučila o psaní: 
1) Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
2) Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
3) Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité)
4) Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
5) Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
Caroline Kotníková






















Pět vět, co jsem se naučila:
1. Myslet na čtenáře.
2. Myslet na čtenáře.
3. Myslet na čtenáře.
4. Myslet na čtenáře.
5. Myslet na čtenáře.
Irena Lahodná



Ahoj Danuško,
tak sděluji bezprostřední dojmy z příběhu o horském duchovi Stamichmanovi a našem mamutovi. Byla jsem tak nedočkavá, že jsem pohádku četla hned, jak dorazila, zatímco na pozadí děje probíhala resortní porada. Začetla jsem se do poutavého děje a nádherného slohu… a asi dvakrát jsem se on-line rozbrečela…  Je to úžasné, akorát musím chvilku přemýšlet, jestli to není místy  moc smutné, ale to já si v klidu ještě párkrát pročtu a zjistím, jak velkou roli hrají moje mateří-douškové hormony
😃. Až si to budu moct přečíst úplně v klidu, zavoláme si. Ale je to fakt veledílo! To ani není možné, jak se ti tam podařilo všechno zakomponovat – horského ducha, mamuta, mateřídoušku, místní reálie. Nepochopím, nemůžu uvěřit. Díky!
Pavla Palánová, Dolní Morava























Co mi kurz dal?
Naučila jsem se vnímat popis z úplně jiného úhlu. Zjistila jsem, co s literárními cihlami. Dostala jsem základy estetiky při psaní. Moc se mi líbila atmosféra a to, že jsem se mohla inspirovat od ostatních. To mi pomohlo rychleji pochopit, jak pracovat se svým textem. Díky moc za skvělý víkend, jste super lektorka.
Vendula Vítková





Akademie Hrivňák 10.-11. listopadu 2015
Tvůj kurz je úplně skvělý. Kolegyně Zuzka na jeho základě plánuje literární klub – už jsem se přihlásil. Inspiraci jsi tedy předala do Ostravy obrovskou. Bylo úžasné mít příležitost psát, vzájemně sdílet naše výtvory a konstruktivně je kritizovat. A taky naslouchat povídání "O psaní". Teď čtu tvoji knížku a pohrávám si i s myšlenkou, že začnu tvořit do šuplíku pro radost či Zuzčin "Tajemný literární klub". Děkuji moc za tvou práci, inspiraci, za otevřené dveře na Dobešku a za přátelský přístup k nám všem. Ondřej Janek, Tieto



Zaujalo mě a velmi obohatilo psaní s podtextem. Osobně jsem podtext vůbec neuměl vnímat a díky kurzu jsem si uvědomil, kolika lidem jsem nevědomě ublížil, a konečně jsem pochopil čím. Také jsem zjistil, jak je důležité vážit slova. Je opravdu náročné umět se vyjadřovat tak, aby posluchač pochopil, co chci sdělit přesně tak, jak to chci sdělit a ne jinak. Pokud ale člověk práci s podtextem zvládne, dokáže s minimem vyjádřit maximum.
Filip B., ČS



Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.
David Geč, kreativní studio



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého.
Honza Kovalčík, audit České spořitelny a.s.




Fakulta designu a umění v Plzni
Velkým přínosem v našich hodinách, bylo vzájemné čtení, hodnocení a porovnávání našich textů, a tudíž okamžitá opětovná vazba.
Během našeho kurzu jsme si prošli všechny záludnosti, které mohou začínajícího autora potkat.
Vyzkoušeli jsme si napsat potřebné základní stavební prvky příběhu (popis, akce, dialog...).
Velice se mi líbil Váš osobní přístup, ke každému z naší skupiny, a Vaše dobře míněné rady ohledně našeho psaní.
Bylo příjemné, že jsme si hodiny prokládali čtením textů jiných autorů a ukázkami filmů.
Během kurzu jsem si uvědomila své chyby, které občas dělám v textech, a pokusím se jim nadále vyvarovat.
Naše hodiny byly zábavné a vždy jsem se skvěle pobavila a zasmála.
Přínosem bylo i psaní textů během našich hodin, pod určitým časovým limitem.
A co bych změnila? Chápu, že naše hodiny musely probíhat v šestihodinových blocích, aby jsme si stihli projít a přečíst všechny naše psané texty, ale přišlo mi líto, že většina z nás se již po dvou až třech hodinách nedokázala dostatečně soustředit.
Je velká škoda, že máme tvůrčí psaní pouze na jeden semestr, určitě bych uvítala mít jej i nadále a procvičovat např. psaní různých žánrů (detektivka, romance, sci-fi atd.)
Lucie Dynterová, Fakulta designu a umění v Plzni



2.11.2018, Široká 5, Praha 1
Zestručňovat a škrtat ještě víc, než jsem si myslel. Čtenář žije náš sen a my ho v něm musíme stále držet. Dobrý dialog může být i jen v přímé řeči (bez řekl-řekla). Nesmí viset flinta na zdi zbytečně. Literární pravda - dopilovat skutečnost, aby byla zajímavá i pro čtenáře. Snížil bych počet účastníků na dvanáct. Nevadí mi prostory školící místnosti, ale abychom se u stolu nemačkali. Děkuji moc, byl to výborný inspirativní kurz.
Bořek Beránek, 25.-26.8. 2018



Ahoj Dano,
děkuju moc. Tvůj kurz byl skvělý a těším se do budoucna na další. Zlepšil jsem se hodně v psaní a chci na sobě dále pracovat.
Honza Vočko

GVP 9. 2. 2016

Autor článku musí zaujmout první větou. Často se nám stává, že píšeme zbytečně dlouhý nezajímavý úvod, abychom měli požadovaný počet slov. Každé dílo mělo mít tři části: úvod, akci a následek (pointu). Také by mělo obsahovat popis, akci a dialogy , aby mělo rychlejší spád. Musím se vyjadřovat přesněji, aby se nestávalo, že jen málokdo pochopí, jak jsem to přesně myslela.
Eliška L., studentka gymnázia


Během cvičení, kdy opakujeme, co jsme slyšeli, mi došlo, jaká je rozdílnost chápání/vnímání různých jedinců - třeba rozdíl muži/ženy - co ti chlapi dokázali sesmolit za analytickou svodku z poetického příběhu bylo neuvěřitelné. A protože v našem vedení jsou chlapi, znamená to pro mě zaměřit se jen na fakta. Také se mi líbilo heslo: "kdo se brání neposlouchá" - myslím, že je dobré i do života, např. v případě partnerské hádky...
Ivana Š.


Odvahu nebát se psát.
Inspirativní nápady, dobré myšlenky ostatních.
Vynikající atmosféra, příjemná a fajn.
Některé účastnice mluví moc a zbytečně.
Uvítal jsem možnost objednat si učebnici
Málo místa u stolu a vydýchaný vzduch v místnosti.
Líbí se mi blog s příspěvky účastníků www.psani-podle-lustiga.cz
Je možnost pokračovacího kurzu - 2. díl pro začátečníky?
Štefi, Dobeška




Akademie ČTK 6. ledna  2019

















Při psaní si musíme neustále připomínat, kdo mé dílo bude číst, a text podle toho přizpůsobit mentalitě čtenáře. Psát raději kratší věty - nic složitého, pak víc hrozí, že se čtenář ztratí. Soustředit se na podání srozumitelné, stručné a jasné informace - kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Používat činný slovenský rod, trpný rod omezit na minimum či úplně vynechat. Skládat věty tak, aby vše na sebe navazovalo. Nepřeskakovat z jednoho tématu k druhému.
Leoš S.






Fakulta designu a umění v Plzni 2015
Právě dokončuji semestrální knížku s bajkou a chtěl bych Tě dát jako pedagogický dozor do tiráže, když jsme ty bajky psali při seminářích s Tebou. Moc se mi líbilo povídání o postavách, jejich reakcích a jak ovlivňují příběh. Taky jsme se naučili spousta pravidel. Třeba nepoužívat: "pták seděl na stromě", ale psát konkrétně "kos zpíval na jabloni". Když se na jevišti objeví pistole, mělo by se z ní vystřelit. To je asi moje nejoblíbenější. Na druhou stranu jsem si říkal, že při zadávání témat, která nemusí být někomu příjemná (erotické bajky), by v rámci výuky komiksu nebylo na škodu nabídnout i něco odlišného. Já vím, že jde o to naučit se psát všechno. Ale to platí spíš pro budoucí spisovatele. Líbilo se mi, když jsme během semestru chodili ven a pouštěli jsme si různé filmové ukázky.
Lukáš K., student 1. ročníku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU



Všichni moji kolegové mne mile překvapili svými vynikajícími schopnostmi vyjádřit se v písemné podobě . Nesmírně mne zaujali svými příběhy, ale i pojetím, jak je napsali. Ocenila jsem jejich nápady, které čerpali převážně z osobních zážitků nebo se odvážně pustili do metafor či emočních popisů. Zároveň jsem si uvědomila, že je důležité neztrácet dynamičnost příběhu a napětí čtenáře, některé popisy situací mohou být zbytečně zdlouhavé a můžeme je jednoduše vyškrtnout. Důležité je, aby se nám podařilo čtenáře upoutat od začátku až do konce.
Marie K.



Na kurzu je ideálně rozložená teorie a praxe v poměru 1:3. Návštěvníci nejsou jen posluchači teoretických pouček, ale i sami trénují tvůrčí psaní. Největším přínosem jsou postřehy lektorky Dany Emingerové, ale také celé skupiny. Při čtení nahlas mají ostatní možnost reagovat, a tak se autor dozvídá o svých slabinách i kvalitách. Navíc se autor čtené povídky dozví, jestli dokáže svým dílem udržet si pozornost ostatních, ověří si uvěřitelnost a živost postav i celé zápletky. Velmi doporučuji všem, kteří se chtějí posunout o úroveň výš.
N. K.



1. Sdělení ze sebe neždímat násilím. Prostě na téma myslet a ono to přijde samo při psaní.
2. Otesávat již napsané při druhém a dalším čtení. Vyhazovat to, co odvádí pozornost, je nadbytečné, zavádějící, mělní téma - flinta na zdi. Ctít literární pravdu - děj v knize odsýpá jinak než skutečnost. Stručnost a jasnost formulací vět.
Jarka Červená




Vypnout levou hemisféru! Dát si pozor na literární pravdu. Rovnou na věc - lepší je víc než míň.
Pozor na klišé!! Terapie.
Eva Bidlová



Příjemné rozvázání jazyka. A to nejen toho mého v puse. Neformální prostředí a kreativní atmosféra = základ úspěchu. Všechno se nemusí hned povést - a i to je v pořádku a osvěžující.
B



Zpráva je šíp a autor je luk. To je to, co může každý z nás vědomě ovlivňovat, upravovat, brousit, ohýbat, napínat, barvit... A ať se bráníme, jak chceme, každý z nás vystřeluje svoje šípy.
Luboš Trojan



Zistil som, že aj dlhé príbehy s opismi môžu byť zaujímavé, keď sa urobia dobre. Tiež som sa dozvedel že tréma sa dá prekonať dýchaním do brucha. Uvedomil som si, že vlastne ani neviem čo je láska :) Že konštruktívna kritika je skvelá vec. A nakoniec, že je najlepšie svoje veci nechať trochu odležať a vrátiť sa k nim neskôr.
Vil Saxon, Fakulta designu a umění, Plzeň



Moc děkuji za kurzy. Věci, které jsem se dozvěděla o psaní, jsem možná ve svém podvědomí tušila, ale bylo dobré je oživit a vyzkoušet v praxi na nepracovních věcech. Zkracování a zjednodušování, psaní toho, co je důležité, a mít vždy na mysli, pro koho píšu - to je pro mě to hlavní, co si odnáším. (Kromě toho, že jsem poznala nové lidi - myslím Vás a Kláru, a dále jsem poznala své kolegy z jiné stránky). Na psaní bylo pro mě nejtěžší - vymyslet o čem, a pak se dokopat něco napsat.
Monika M.




Ahoj Dano,
moc a moc děkuji za možnost poznat paní rétorku :). Z konkrétních poznatků z minulého pátku pak nejvíce využiji:
  • jedna věta rovná se jedné myšlence
  • nepoužívat zkratky v manažerském shrnutí
  • před veřejným vystupováním se správně prodýchat :)
  • v mluveném projevu nepolykat znělé souhlásky
  • nepoužívat plevelná slova (jako, jakoby, hm...)
  • provést posluchače celým domem a všemi patry (nepospíchat, zvýším tím napětí a očekávání - to se mi moc líbilo! )
Těším se na zítra, i když všechny úkoly asi nestíhám, ale nevzdávám se...
Prima den, zdraví Jitka A.



V rétorice jsem pochopil, že vnímáme nejdřív srdcem, pak rozumem. Při frázování musím rozdělit čtený text do významových celků. Nemluvit monotónně, ale střídat napětí s uvolněním. Vypustit plevelná slova – jakoby, prostě atp. Pauza je dramatická, nebát se jí (vhodně) použít.
Leoš S.




Akademie ČTK 21.6.2016
Naučil jsem se:
  • používat krátké věty
  • omezit používání přídavných jmen a trpného rodu
  • nepoužívat komplikovaná souvětí
  • pro psaní jsou pravidla
  • pravidla je možno porušovat
Josef Č.



Naučil jsem se:
  • Piš srozumitelně - lépe je psát v kratších větách.
  • Nepoužívej zkratky - čtenář je nemusí pochopit.
  • Používej raději slovesa místo spousty přídavných jmen.
  • Snaž se nepoužívat cizí slova a příliš odborné výrazy. Napiš to česky.
  • Psaní má svá pravidla (či řád?) , která ovšem lze výjimečně porušit.
  • Dávat si pozor i na gramatiku, i když se to nezdá na první pohled až tak podstatné.
Milan




Dobeška 17.-18.6.2017
Co jsem se naučila:
nedělat zbytečné odbočky
nesnažit se udržovat čtenáře v nejistotě až do konce, protože místo napětí může přijít nuda nenavnadit čtenáře na něco, co už dále nerozvinu
je třeba brát v potaz, že čtenář nemá stejné prožitky a zkušenosti jako já, takže to co mně připadá zcela evidentní a jasné může vnímat úplně jinak.
Lena



Naučil jsem se:
- pozor na některá opakující se slova
- používat při psaní obecně kratší věty - ne dlouhým souvětím
- důležitý je název díla
- že štěstí přeje připraveným
Roman Kreina




Dobrý den, Dano,
co jsem si odnesl z minulé lekce:
1/ Tempo textu může být umocněno střídáním krátkých a dlouhých vět.
2/ Myšlenka, kterou chci sdělit, může nedostatečným popisem vyznít opačně.
3/ Co čtenář, to jiná interpretace textu, každý zpracovává přijatou informaci v kontextu svých zkušeností.
4/ Vyprávěním bychom měli čtenáře strhnout tak, aby opustil realitu a začal s autorem prožívat příběh resp. sen, který mu sdělujeme.
5/ Pokud chceme převyprávět i reálný příběh do fikce, který má čtenáře zaujmout, musíme vynechat nudné pasáže reálného příběhu a dostatečně zdůraznit ty zajímavé akce, které vytváří pointu příběhu.
Zdraví Luděk



Snažila jsem se vymyslet 5 bodů, ve kterých bych shrnula, co jsem se na lekci naučila. Musím ale přiznat, že bylo docela těžké vynechat cokoliv o Arnoštu Lustigovi nebo že je popis horolezecké výpravy pro mě stejně nudný s citoslovci, jako je nudný v dlouhých, krkolomných větách. J
1) psát kratší a jednodušší věty
2) sdělení by mělo mít začátek, prostředek a konec - z úvodu by mělo být hned jasné, o čem sdělení bude
3) není umění psát, umění je zaujmout
4) vyvarovat se zkratkám, které by čtenář nepochopil
5) vědět, kdo je cílová skupina mého sdělení a tomu jej přizpůsobit
Vlastně jsme si pověděli spoustu věcí, které všichni známe a víme a věřím tomu, že se jimi většina i řídí, ale rozhodně není na škodu si je připomenout.
Betty  T.



Akademie ČTK 28. srpna 2018
Ahoj Dano,
ještě jednou moc děkuji za včerejší den, byl pro mě jedním slovem úžasný. Dostala jsem návod, jak napsat dobrou povídku. Ještě bych chtěla poprosit o názor na jednu mou práci, kterou jsem včera s sebou měla, ale nedošlo na ni. Po kurzu vím, že tam jsou chyby, ale i tak...
Táňa Vávrová



Ahoj Dano,
posílám pár vět, co jsem si odnesl z minulého sezení:
  • Na internetu funguje zaujetí titulkem a obrázkem, to rozhoduje o přečtení obsahu.
  • V titulku musí být pravda, zároveň má být stručný a musí zaujmout (napnout, nová informace, potvrzení starší informace), titulkem řeknu významnou část sdělení.
  • Perex je úvodních pár vět článku, kterým čtenáře napnu a zaujmu ho k dalšímu čtení.
  • Zpráva má obsahovat - Kdo? Co? Kde? Kdy? + pro rozšířenou zprávu Jak? Proč?
  • U bajky je nutné nepoužít zobecnění postavy, když tam dám zvíře, musím uvést jaké, pak čtenář tápe jaké zvíře to může být a když nedostane odpověď, není spokojen.
  • První a poslední věta má být dobrá a zapamatovatelná.
  • Úhel pohledu - Pokud použiji “Ich” formu - dramatická, osobní, ale svazující, nemohu se kouknout na třetí osobu, pouze zprostředkovaně, měl bych u “Ich” formy zůstat. To samé pro třetí osobu, pokud v ní píši, měl bych u ní zůstat.
  • Příslovce používat v malé míře. Zdržují, svádějí z děje.
  • Stephan King píše v angličtině a odsuzuje psát v trpném rodě.
  • V dialogu by měl být vidět podtext.
Martin Blaško



Milá Dano,
posílám 5 vět, co jsem se naučila na dnešním kurzu:
  • Líbilo se mi přirovnání od A.Lustiga (z poslechu), že jako spisovatelé jsme my ti soudci, co děj v textu rozhodneme.
  • A. Lustig říkal, jak je důležité s tím soudem nespěchat (s čímž se osobně plně ztotožňuji, protože já sama, když znám nějaký konkrétní závěr, který chci uvést, tak ho mám často tendenci "vychrlit" co nejdřív).
  • Líbilo se mi i A. Lustigovo přirovnání psaní textu a jeho rozvržení jako tezi, antitezi a syntezi, a že ta synteze je vlastně to, co to všechno rozčísne.
  • Při používání odborných výrazů (viz Davidova definice lásky) si dát pozor na to, abychom je používali spíše zřídka.
  • Je dobré na začátku bajky spíše rozvíjet děj pomalu, než hned čtenáře překvapit, ať neztratíme jeho pozornost.
Dneska to bylo moc fajn a těším se příště!
Renáta Ď.



  • Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.
  • Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).
  • Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři
  • Příjemná atmosféra, jako vždy
Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš Mokráš,  Česká spořitelna




Dobeška 8.-9.9. 2018




















Co nás naučila Dana Emingerová:
Nezačínej datem.
Zkrať úvod.
Popiš tu zápletku v tom příběhu pořádně.
Nepleť do toho další hovadiny.
Piš s radostí a nelekej se škarohlídů.
Příběh čeká na každém rohu.
Jen utrhnout.
Zdenek



Co jsem se naučil? Jako ve škole, mluvíme-píšeme celou nejlépe jednoduchou větou. Připomněl jsem si jedno přísloví: opakování matka moudrosti, neb pravidla je nutné si neustále opakovat. Dále děj příběhu musí mít spád – tempo. Dlouhé popisy unaví, čtenáře to nebude bavit a uteče v myšlenkách pryč. Pravidla můžou být účelně porušena, při psaní, nikoliv na silnici.
Roman



Co jsme se naučili:
  • Dobré začít akci dialogem (živější),
  • Dobré používat méně pasiv, nabourávají tok textu,
  • Dodržovat temporytmus - na začátku úvod, základní obraz, neuspěchat gradaci děje,
  • Na začátku dobré dělat krátké věty,
  • Během vyprávění nešetřit tečkami,
  • Nezačínat řeč slovy tak a hmmm., není důvod ozvučovat prostor, pauza má svůj význam,
  • Omezit plevelná slova typu jakoby, vlastně, prostě, v podstatě,
  • Není špatné zkusit vytvářet iluzi snu,
  • Čtenář by měl vědět kam pluje - dílo by mělo mít svůj cíl,
  • Autor by měl vědět o své postavě více, než napíše do textu,
  • Dobré rozdělovat dlouhý odstavec mezititulky, celkově nutný vhodný vizuální doprovod,
  • Žargonu obecně dobré používat jako šafránu, ale existují výjimky, kdy jej lze použít v celém textu, např. s cílem zvýšit autenticitu vyprávění.
  • Například v časopisovém vydání textu hrají důležitou roli vložené obrázky, které by měly čtenáře zaujmout.
Jan Šedina


Akademie ČTK 3.2.2016
Ahoj Dani,
posílám 5 vět, co jsem se naučila na minulém kurzu:
Při psaní textu je lepší se vyhnout pasivům a používat spíše aktivní slovesa.
V každé větě je sloveso velmi důležité - je dobré klást na něj důraz při intonaci.
V intonaci je důležité nechat vyznít tečku na konci věty.
Při intonaci je dobré dát si pozor na temporytmus - na začátku věty, kdy sdělujeme nové info, je dobré mluvit pomalu, dále můžeme lehce zrychlit
Dávat si pozor na plevelná slovesa v běžné mluvě - např. jakoby, vlastně, prostě, v podstatě, tak, takže, hmm, atd.
Odpoledne na viděnou!
Renáta Ď.



Dobrý den,
zasílám pět vět, co jsem se dnes naučil:
  • Pro autora není nic svaté.
  • Kulomet vzor 26 není kalašnikov;).
  • Co všechno má obsahovat zpráva.
  • Jak by měl vypadat titulek.
  • Jak by měl vypadat perex.
Setkání s Vaším manželem považuji za příjemné obohacení našeho školení. Nahlédnout na svět novinařiny zevnitř bylo zajímavé.
Ondřej N.



Naučil jsem se:
  • při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč
  • zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není
  • ve stručnosti je síla
  • to nejdůležitější patří na začátek
  • důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál
  • Zařazení novináře do školení bylo príma.
Děkuji.
David P.



5 vět, co jsem se naučil a zároveň vyčetl od J.Gardnera:
  • jsi-li začátečník, neporušuj pravidla,
  • nutno znát gramatiku, syntaxi, sloh
  • psát o známých věcech omezuje fantazii a je to velice limitující,
  • novoty obecně vznikají kombinací žánrů - stejně tak se i já snažím ve své profesi o kombinaci znalostí a dovedností z jiných odvětví napomoci rozvoji profese - ne moc úspěšně,
  • i v bajce je nutné používat zažité stereotypy - vládce lesa vs. král zvířat vs. lev
Hezký den,
Vláďa B.




Akademie ČTK 26.10. 2016




















Co jsem se naučil:
  • hrdinové by měli být do určité míry extrémní, ale polidštění
  • básnických metafor dobré používat jako šafránu, jinak se čtenář ztratí
  • bajka by měla mít 4 základní dimenze, měli bychom vědět, proč jsme ji psali
  • při přednesu dobré nespěchat a číst postupně
  • nezapomínat, že dílo by mělo mít řád (začátek, prostředek, konec)
  • spousta dobrých věcí vzniká z konfliktu
  • při psaní lze použít tzv. rezonanci, tj. něco, co s příběhem přímo nesouvisí a dává autorovi vydechnout
  • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
  • první věta by měla být jednoduchá,
  • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
  • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
  • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
  • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
  • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
  • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
  • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
  • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi,
Zdraví, Honza Š.



Braník 7.2. 2019
Hned první kurz na novém působišti v Branickém pivovaru nám zpestřila lekcí rétoriky herečka Jana Vaňková.
Co jsme se naučili:
Při přechodu do přímé řeči nedělejte dvojtečky!
Doříkávejte poslední hlásky!
Ze začátku to klidně přehánějte.
Dodržujte temporytmus!
Čtení textu musí mít gradaci. 
Jitka Zahradníková



Ahoj Dano,
píšu mých 5 postřehů z minulého pátku:
  • dodržovat pravidla (úvod, zápletka, závěr + poučení)
  • konkretizovat a pojmenovávat (vládce lesa x medvěd)
  • cokoliv píšu, musím vědět, CO chci sdělit
  • naučit se škrtat a přepisovat (zejména úvody)
  • pravidlo podle Lustiga - neustále střídání akce, popisu, dialog
Jitka A.




Česká spořitelna 2015
Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:
Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů formou či obsahem psaného textu.
Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.
Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).
Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi. Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.  
Luboš T.



5 vět, co jsem se na první hodině naučil:
  • Puška na zdi - když v úvodu uvedu Podolí, musí se pak ještě jednou v dílku objevit - ideálně na konci.
  • Nepoužívat hovorovou podobu jazyka v dílku.
  • Nerozhňácávat se s úvodem.
  • Pokoušet se při psaní myslet na čtenáře a systematicky rozšiřovat cílovou čtenářskou skupinu.
  • Popisovat osobu lze šikovně i nepřímo, tím co činí v dílku.
Ondřej N.



GVP 12. 5. 2017




















Zasílám 5 věcí, co jsem se včera naučila:
  • název mnohdy čtenářům pomůže v pochopení příběhu
  • múza nesnáší spěchu
  • autor si musí za svým výtvorem stát
  • detaily vtáhnou čtenáře do děje
  • příběh musí být uvěřitelný
Přeji Ti příjemný den,
Helena K.



Jako vždy příjemná a konstruktivní atmosféra
  • ukázky z filmů pro mě inspirativní
  • mohlo být víc diskuse jak k našim bajkám tak k ukázkám
  • možná víc doplňovat a rozvíjet konkrétní příklady k výkladu o struktuře textu
  • těším se na zítra:)
Luboš M.





Česká spořitelna 2015
Dobré dopoledne Dano,
píšu mých 5 postřehů, které mne oslovily při minulém setkání:
Vždy vymyslet poutavý titulek
čtenář musí vždy příběhu věřit (i když není pravdivý)
autor má mít při psaní na zřeteli PROČ to píše
popis dostává dynamiku přímou řečí, dialogy
zaujala mne nabídka rétorky na našem setkání - za mne: já bych tuto možnost uvítala.
Jitka



· Zjednodušovat text, např. počtem osob
· hledat synonyma · pozor na klišé
· používat přímé řeči
· neopakovat slova jako být, býval, bylo
· pozor na pasiva – neosobní
Andrea Klemšová



  • Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.


  • Když je scéně flinta, tak se z ní musí vystřelit. Nepsat o věcech, které nemají s popisovaným tématem nějakou vazbu.
  • Po větší autentičnost a čtivost, pokud je to možné, používat přímou řeč.
  • Je-li to únosné a pro děj osvěžující, je možno použít i vulgarismy.
  • K literární tvorbě je nutné nadání. To se ale to se musí cizelovat neustálým tréningem. Ten spočívá v čtení ostatních autorů a vlastní tvorbě.
  • Na každém textu je co zlepšovat
Václav H.



Česká spořitelna 2015
Moje poznatky:
jako důležité vidím ujasnit si co vlastně píšeme - příběh, bajku román
pravidla - porušovat ano a bez problémů. Ale musí to fungovat, makat, běžet, musí to celkově ladit
jakému čtenáři je dílo určeno. Je-li to něco specifického, např. trpný rod ve zprávách nebo pojem UAZ, nemusí tomu všichni rozumět. Pro zainteresovaného to je ale velice vtipné a trefné
pravidlo „puška na jevišti“
Pavel P.



Pět věcí, co jsem se na kurzu včera naučila:
  • rozpoznání - logické vyústění situace, které není třeba doříct
  • akce - hrdinu přestavit v akci, dle chování sami čtenáři poznají jeho charakter
  • vzpomínka - poznání postavy dle dojímavé vzpomínky z minulosti
  • umělé řešení - např. nalezený poklad jako východisko ze zlé situace, ...
  • popis - poznání postavy dle znamení, jizvy, nebo charakteristický vzhled
Přeji pěkný den a těším se na příští lekci! :-)
Helena




Česká spořitelna 2015
Co se mi líbilo:
zpětná vazba k vlastním textům - když člověk překousne touhu se obhajovat, je to dobrá věc, jak se posunout dopředu
filmy dobrá pomůcka pro dokreslení probíraných poznatků
připadá mi, že těch šest lekcí nebude stačit
Děkuji
Luboš T.



5 věcí, které jsem se naučil:
  • Kritizovat se dá naprosto všechno,
  • každý text si najde svého čtenáře, jde o to kolik,
  • škrtání zbytečností v textu,
  • nač věšet pušku na zeď, když se s ní nebude střílet,
  • nespisovná mluva v psaném textu se má používat pouze když je k tomu závažný důvod.
Honza Chmelík



Zaklapla jsem právě dočtenou knížku a ještě chvíli rozjímala nad závěrem příběhu...
“Tak co teď?” napadlo mě, protože angína mi moc možností nedávala. Kontrola e-mailů a sociálních sítí mi zabrala jen pár minut, tak jsem se přesunula k televizi. V tom mi můj pohled sklouzl do televizního stolku a ustanul na nápisu Živel Lustig.
Knihu jsem dostala osobně od autorky Dany Emingerové, tak by se slušelo si jí přečíst. Navíc byl prý spisovatel “veselej chlápek”, tak bych se mohla i trochu zasmát. A v telce stejně nic nedávají.
S nejistotou jsem se začetla do prvních řádků. Podtitulek Jak se píše kniha ve mě budil obavy, aby to nebyla nudná učebnice pro začínající spisovatele. Já přece nechci začít psát. Pomalu jsem se nořila do příběhu skupinky, kteří absolvují u Arnošta Lustiga kurz tvůrčího psaní.
Pomalu jsem se stávala jednou z nich a poznávala s nadšením jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Při čtení této knihy mnou projely snad všechny pocity. Často jsem se smála Arnoštovým vtipům nebo když si jen vystřeloval z ostatních. Styděla jsem se, když komentoval ňadra přítomných dam. Dojímala jsem se nad zveřejněnými povídkami účastníků kurzu. Cítila jsem lítost nad krutostí 2. světové války, o které Arnošt dokázal vyprávět s takovou lehkostí. Nejinak tomu bylo u jeho těžké nemoci, kterou si vůbec nepřipouštěl. Obdivovala jsem jeho statečnost a ačkoliv jsem věděla, že spisovatel už nežije, doufala jsem, že se v mé knize ještě uzdraví. Záviděla jsem těm, kdo ho stačili poznat osobně.
S přibývajícími stránkami se začal měnit můj vztah k literatuře. Věděla jsem, že je dobré číst známé autory, ale najednou mi bylo jasné proč. Rostla ve mě touha přečíst si Hemingwaye, Shakespeara nebo Dostojevského. Chtěla jsem se poučit z chyb, které napáchali hrdinové jejich románů, a ještě přitom nasávat jejich literární styl, o kterém Arnošt tolik mluvil.
Také ve mě rostla touhla napsat paní Daně, jak moc se mi její knížka líbila. Byla to má první přečtená kniha, u které jsem měla tu čest znát jejího autora. Tak to se musí využít, Hemingway ani Lustig už by si svou chválu nepřečetli. No jo, ale přece jí nebudu psát jen suchý e-mail? Ale já vím, čím jí udělám největší radost!
A snad nevadí, že oslovuji Arnošta křestním jménem. Když my jsme se tak sblížili. Tři dny jsem ho měla ve svých dlaních, když jsem ležela v posteli jen v noční košili bez podprsenky. Slinila jsem si prst, abych mohla otáčet stránky a obdivovat tohoto velkého muže. Tři dny jsem strávila v posteli s živlem Lustigem. Přece mu po tom všem nebudu říkat příjmením, ne?
Veronika Honsová



Letní semestr 2015
Psaní nesmí být nuda
Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit
Bajky jsou stále v kurzu

  • Zjistil jsem, co je to vratidlo.
  • Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.
  • Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.
  • Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).
  • Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.
  • Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem
  • Na kurzu mě bavilo:
    • Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.
    • Také kniha Živel Lustig.
    • Filmy.
    • Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).
    • „Kritizování“ prací ostatních.
     Vítek Kolář, Fakulta designu a umění v Plzni



    Pět věcí z lekce:
    Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat, název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu, u bajky název by neměl být zavádějící, spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních, Puškin: múza nesmí spěchat.
    David Navrátil


    
    Akademie ČTK 23.8.2016
    • Přínosný pro mne byl rozbor mého textu – zjistila jsem, že občas používám příliš zbytečných přídavných jmen typu zelený les, oranžové paprsky atd., což mně osobně nějak nedošlo, jak zbytečně zní
    • Dále co se mého textu týče – spíš než psát explicitně jak je někdo nadšený, radostný, plný očekávání atd., měl by tyto pocity vycítit čtenář z textu sám
    • Zaujalo mne, že je lepší rozvíjet příběh spíše slovesy než přídavnými jmény
    • V příběhu je dobré použít slangovou mluvu pro zpestření, ale měl by se dát pozor na to, ať se používá spíše střídmě
    • Stejně tak dialog, jak ukázala Danča i Honza, slouží velmi dobře k oživení děje, zvláště v rámci delšího popisu
    Renáta Ďurčová



    • Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.
    • V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.
    • Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.
    Bětka Ješková


    • Nálepky a krátké charakteristiky jsou v bajce povolené a žádoucí
    • Detaily by měly v textu plnit účel. pokud jsou nadbytečné, čtenáře zatěžují
    • Přídavná jména zbržďují děj.
    • Pozor na opakování slov
    • Emoce nepopisovat explicitně (já mám radost, myslím si). musí být možno z textu vycítit, čtenář chce poznat sám.
    Dana H.



    Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.
    Číst a psát to, co člověka baví.
    Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.
    Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.
    Lukáš Komárek, Fakulta designu a umění v Plzni



    Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah.
    Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou.
    Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán...
    Těším se na další setkání, hezký den Jana P.




    Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.
    Oldřich Holinka


    Letní semestr 2015

      Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"
      Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda
      narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))
      Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon
      Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))
      Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000
      Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt
      Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos
      Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.
      Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881
      Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner
      Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!
      Lucie Šťastná, Fakulta designu a umění v Plzni


      • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
      • první věta by měla být jednoduchá,
      • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
      • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
      • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
      • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
      • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
      • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
      • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
      • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi...
      Jan Šedina


      • Události, postavy, věci musí mít v příběhu účel
      • Nebát si přikrášlovat, nepsat jen reálné věci, tak jak skutečně byly. Skutečnost je příliš limitující.
      • Pozor na přídavné jména, která zbrzďují děj: např. oranžové paprsky slunce, voňavá květina
      • Nevnucovat pořád emoce, to by měla vyplynout jinak. Ze zamilovaného dialogu to chceš cítit, ne tam mít napsané "Miluji Tě".
      • Slangu používat jako šafránu, ale bez něj je text suchý
      David Navrátil

      
      Dobeška 19.-20.9.2015
        Tak je to za námi. Všimli jste si? Pátek bez kurzů tvůrčího psaní. Já jsem po dlouhé době byl celý den v práci (k velké radosti mých kolegů). Markéta mohla konečně dát babi na páteční dopoledne volno, Iva si mohla zase jednou pořádně připravit semináře na příští týden. Monika aktivním přístupem v hodinách smazala špatný dojem za neomluvené hodiny, Martina nemusela odbíhat z ringu uprostřed 3. kola, Jana mohla kouřit dle libosti, Dana se věnovat své cestě do Tuniska.
        Věřím, že jste si všimli. Venku byl teplý jarní den a ten u mě vždycky, když na něco vzpomínám, vyvolá pěkně nostalgickou náladu. Dneska se mi ale do mojí melancholické nostalgie přimíchala i slušná porce nervozity. Možná jste taky něco podobného cítili.
        
        Braník 21.2.2019
        Co to je, co mě to drbe za uchem, šťouchá mě loktem do žeber a vší silou se mi snaží vlézt před oči, když já to přitom vůbec vidět nechci? Aha, když to nechci vidět, tak to asi nebude nic příjemného. Dobře, už to nebudu dál skrývat – před sebou ani před vámi – a půjdu s pravdou ven. Moje nervozita je způsobená skutečností, že už uplynul celý týden a já ještě nenapsal ani čárku! Nechci si tu hrát na proroka, ale podle jistých odpozorovaných zákonitostí rotace zeměkoule předpokládám, že jste na tom podobně. Důvodů pro takový stav je spousta. Někdo má děti, někdo je nemá, někteří z nás musí pracovat a jiní se naopak trápí tím, že pracovat tak úplně nemohou. Každý si jistě najde ten svůj. Není to ideální cesta vedoucí ke znovunalezení bezbřehého optimismu, ale člověka alespoň zahřeje pocit, že v tom průseru stojíme všichni svorně. Všichni v jedné řadě,jako na buzerplacu, každý se svým nedostatkem, který si držíme před sebou, všem na odiv. Jednomu leze podolek z kalhot, druhému chybí knoflík, třetí má rozvázanou tkaničku na levé botě. Tváříme se rozpačitě a doufáme, že si toho našeho chybějícího knoflíku nikdo nevšimne (zvlášť když je plukovník na služební cestě v Tunisu,že :o) a svatosvatě si v duchu slibujeme, že do příštího nástupu si najdeme čas na to, abychom si sehnali a přišili nový.
        Mno, situace je to veskrze úsměvná, poněkud tristní a lehce bezvýchodná. Přesto se na dně téhle poněkud nehezké skutečnosti –představit si ji můžete třeba jako kbelík s vodou po setření týden nemyté podlahy – najde několik světlých momentů. Tím nejblyštivějším střípkem v mém kbelíku – hned vedle naděje – je fakt, že jsme se s Markétou víceméně shodli na tématu další povídky. Kdo se budete chtít přidat, napište text na téma „Láska na první pohled“. Může jít o seznámení, může tam být trocha erotiky, jak budete chtít. Ostatním ho můžete poslat mailem, anebo si ho s sebou přinést na společné čtení, které se uskuteční...? Martino?
        No, jak vidíte, je to opravdu jen střípek. Ale jak tak píšu tenhle text, musím říct, že moje nervozita aspoň trochu opadá.
        Dneska jsem dočetl knihu Harukiho Murakamiho „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Kniha je hodně o běhu a trochu i o psaní. Pan Murakami v ní opakovaně naznačuje, že jak při běhání tak při psaní je pro něj nejdůležitější pravidelnost. Ne pachtění se za výkony, ne přemýšlení, jestli se mi dneska chce nebo ne. Piš/běhej právě tolik, kolik zvládneš, aby ti to bylo příjemné a abys měl ze sebe dobrý pocit, a to pravidelně. Až si vypěstuješ návyk, můžeš začít zdolávat mety.
        A tak jsem si dneska sedl a napsal tenhle text. Literární útvar v pravém slova smyslu to sice není, ale i tak se mi zdá, že mám aspoň protentokrát odpracováno. Cihlička byla položena a teď je nejdůležitější zítra (pozítří, MAXIMÁLNĚ v neděli) položit další. A jak jste na tom vy? Zdraví, vzpomíná a drží pěsti
        Vojta Černý
         


        Zdravím z venkova! Můj pátek proběhl jako mnoho jiných dní PŘED (kurzem). Vojta kašle, takže jsme doma, čteme Neználka, hrajeme blechy a když děti poslouchají Pipi Dlouhou Punčochu, procházím se v dešti se psem, borůvčí už má světlé lístky, brzo se na něm objeví baňaté růžové květy a čmeláci se na nich budou zpíjet.
        Večer ovšem proběhl ve znamení PO. Zatímco Tomáš uspává děti, dopisuju kapitolku Rubínového medailonku, kratší o to, že tenhle týden nemůžu psát ve vlaku Budějovice - Praha a zpět. A přitom listuju ve svých starších kapitolách a cosi hledám a nacházím přitom i nechtěné: Bože, kdo tohle napsal? Samé "nespokojeně, rozčileně" - to přece musí čtenář pochopit sám, to ta ženská, co to psala, nevěděla? Raději dál nečtu a novou kapitolku ukládám s úlevou na internet - splněno. A další den - včera - dostávám k narozeninám Harukiho Murakamiho, o kterém psal Vojta a Bajacovu Knihu o bambusu.
        Na procházce se psy pak s tátou diskutujeme o probíhajících literárních soutěžích a rozhodujeme se něco někam poslat, spíš abychom se motivovali svoje texty dopilovat, než pro co jiného. A hlavně pro to, aby se dělo "něco" psacího. A dnes dostávám vaše krásné maily a odpovídám. Každé to "něco" - cihlička - je jiná a těch psacích je míň, než bych chtěla, ale jsou, takže díky, že jste mi umožnili tu dnešní, udělala mi radost! Přeposílám slíbený tátův textík, mějte se krásně, Iva Ahoj, doufám, že si krásně užíváš tepla a sluníčka. V květnu je to se mnou špatné, Tomáš jede na tři týdny do Francie na konferenci a jiné hlídání nemám. Takže se domluvte, jak potřebujete. Vlastně takovou poloviční možnost mám v termínu 18.-20.5., kdy můžu mít hlídání aspoň do soboty do oběda.
        Procházela jsem svoje bajky a rozumná se mi zdá jen jediná, tak ji posílám. A pan docent Toman by rád besedu uvedl krátkou řečí o Lustigovi z pohledu literárního vědce a pak by ti předal slovo a požádal tě, jestli bys o sobě něco mohla říct sama. Konec hlášení, měj se hezky,
        Iva Mrkvičková

        
        Dobeška 27.4. 2014

        Ahoj všichni! Už třetí večer si čtu vaše krásné emaily nabité tvůrčí atmosférou a přemýšlím, co všechno odepsat. Naše štěně sice asi neumí číst jako Ivin pes Filip (i když, kdo ví?), ale kouká mi přes rameno docela souhlasně. Možná je literaturou opravdu fascinován, ale spíš to bude ve vidině piškotu. Dnes jsem se s ním byla projít, abych se trochu odpoutala od klasického nedělního učení, kterým se toho tolik dohnat stejně nedá, ale člověk má pocit, že se alespoň snažil. Byli jsme spolu s naším labradorem běhat. Musím říct, že mě stále fascinuje, jakou radost z pohybu má.
        Možná trochu idealisticky si přeji mít nejen z pohybu, ale i z ostatních věcí, které dělám, takovou radost, jako náš pes. Asi bychom se to měli naučit všichni. Trochu mi to asociuje knihu, o které mluvil Vojta - O čem mluvím, když mluvím o běhání – měla bych si ji taky přečíst. Podle Vojtovy recenze stojí za to Pořád píši „měla bych“, ale co se týká reality, asi mi vážně chybí pravidelnost. Proto se hned chytám všemi deseti domácího úkolu, který jste vymysleli: povídky na téma Láska na první pohled. Jak psala Markéta, je fajn, když víte, že v tom nejste sami. Pokud mi to vyjde, budu psát pro jedno informační centrum články z regionu kolem Slapské přehrady. Ještě nevím, zda to bude placené, ale i kdybych to dělala zadarmo, snad mě to naučí oné zakleté pravidelnosti.  
        Z vašich emailů na mě dýchá domácí atmosféra večera. U nás to probíhá podobně. Moje mladší ségra s bráchou snědli večeři, co jsme s mamkou udělaly a teď se chystají do postele. Vedle počítače mi tu zbyly jejich domácí úkoly, které mám zkontrolovat. Dříve jsem nad tím popravdě trochu ohrnovala nos, ale minulý týden jsem zjistila, že se to přece jen hodí. Vojta se docela trefil – školní absence jsem se snažila dohnat aktivitou v hodinách. Když se profesorka ptala, co si pamatujeme ze základky o osvícenství, převyprávěla jsem učivo páté třídy, které jsem předešlý večer opravovala ségře v pracovním sešitě z vlastivědy.
        Myslím, že to celkem zapůsobilo Pro dnešek jdu přečíst sourozencům před spaním Rychlé šípy (pokusím se to pojmout zároveň jako trénink správné výslovnosti – díky, Jano) a možná při tom usne i naše vyběhané štěně. Leží na své dečce a kouká na mě vševědoucím pohledem. Domnívám se, že v minulém životě byl Antoinem de Saint-Exuperym. Jelikož zavřel oči, nezbývá mi, než mu v duchu popřát dobrou noc. I vám klidnou noc a pohodový pracovní týden, těším se na další zprávy
        Monika Obojková


        Semafor 28. listopadu 2018
        Milý Vojto i vy všichni spolupachatelé literárních počinů a účastníci našich pátečních dýchánků, jsem na tom samozřejmě velmi podobně. Proto mě Tvůj textík nadchl. Nejedu v tom sama.
        Pravidelnost je věc, s níž asi více či méně bojujeme každý a já spíš více. Zvláštní, neboť učit jí svého syna, mi jde lehce. Děti to potřebují, říkají příručky a mě to pomáhá získat nějaký ten čas pro sebe. Teorií cihliček si nejsem moc jistá. Nikdy jsem neplánovala vytvořit větší až velké literární dílo, nejsem si tedy ani jistá, kam s cihličkami. Možná nějaký ten fejeton, v kterém se, podobně jako Neruda, zamyslím, kam s nimi. No ale krásné v životě je, že když něco končí, něco nového začíná. Páteční dopoledne mi volníčko zajistí namísto babi program, který pořádá rodičovské centrum, kam docházím s chlapečkem na různé aktivity.
      Dobeška 26. ledna 2019
        Tohle dopoledne budou paní učitelky s dětmi chodit do lesoparku bez doprovodu maminek. Vyzbrojím synka batůžkem se svačinou, pitím a bonbonky, kterými prý podělí děti i paní učitelky. Co s pátečním dopolednem, musím promyslet. Nejsem zvyklá mít tři hodiny volna A abych nezahálela, plynule jsem navázala PRAVIDELNOU docházkou na kurz další, tentokrát grafologie. Pořád se mi to kolem toho psaní motá, všímáte si ? Tak mě napadá, že psaní dopisů si vzájemně je věc, která nejen že podpoří jistou pravidelnost a snad napomůže i rozvíjení našich talentů pro psaní, ale dnes je tak trochu opomíjený jev. A je to škoda. Jakou myšlenku vtěstnáte do sms, běžné odpovědi mailem a dalšími vymoženostmi, jež ani neumím pojmenovat? A ještě bych vám chtěla, zejména Martině, poděkovat.
      Dobeška 26.1.2019
        Díky vašim postřehům a doporučením jsem nakoupila knihy, to je totiž můj skoro zapomenutý koníček. I když některé nepřečtu, jejich vlastnictví mě těší. Dostane se na ně časem. A co víc! Začala jsem zase číst! Obávám se ale o svůj život, v lepším případě o duševní zdraví. Začínám být totiž zavalená jak fyzicky, přece některou publikaci neuklidím, abych na ni následně zapomněla a třeba neečetla. Padají na mě proto z nočního stolku, ostatní zase neustále stěhuji z místa na místo během úklidů. Psychicky na tom nejsem o mnoho lépe, protože žánrů a oblastí, které mě baví číst a zajímá, mám tolik, že se obávám o svůj pevný disk mozkový a jeho kapacitu. „Čtete hodně a rychle,“ řekla kdysi Angelika, představitelka stejnojmenného pětidílného filmu, nad kterým se pravidelně rozněžnuji, svému vězniteli. „Mícháte pak bibli a korán.“ S pozdravem paní Janě si jdu zapálit jednu lehkou cigaretku. Dnes už mám splněno . Mějte se všichni krásně a těším se, až se uvidíme.
        Markéta K.

        

        Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah. Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou. Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán... Těším se na další setkání, hezký den
        Jana P.


        Danuško,
        pro Tvoje další kurzy Ti přeji zástup vnímavých posluchačů, spokojenost z tvůrčí práce, úspěchy v práci pro National Geographic, pevné zdraví a stále stejný krásný úsměv, kterým těšíš své kurzisty i kurzistky.
        Milada Trojanová



        Na dnešní hodině jsem se naučil, že:
        1.je nezbytné mít správné proporce začátku, prostředku a konce,
        2.nemám "honit více zajíců najednou" - tzn. nepsat o více věcech, ty ruší od hlavního děje,
        3.nemám psát o tom, co budu psát, ale prostě to napsat - Viz. "Říkám si,..",
        4.musím stále držet pozornost diváka, tzn. vypustit nudné pasáže,
        5.musím vysvětlit "cizí" pojmy - v úzkém kruhu může být pojem jasný, cílovému čtenáři ale může být nutné pojem vysvětlit, neznámý pojem ruší jeho koncentraci.
        Vašek K.



        Dobeška 26.1.2019
        Důležité je psát stručně, jasně a výstižně.
        Zásady psaní:
        - základní data (odpovědi na otázky, kdo, co, kdy, kde, ideálně i jak a proč);
        - uvědomit si cílovou skupinu čtenářů;
        - věnovat pozornost první větě;
        - používat výstižná slova s konkrétním významem;
        - mít závěr.
        Dialog - popis - akce: důležitý je rytmus!
        Popis vždy očima někoho - je o hodně zajímavější. Viz hezké srovnání z cestou do ZOO a popisem školáků.
        Začátek, prostředek, konec, ponaučení - v rovnováze.
        A líbilo se mi, jak byl kurs veden.
        ​Petr Čermák



        
        Česká spořitelna Akademie BI 2016
        Co jsem se na našem prvním setkání naučila? Že příběh má začátek, prostředek a konec,že je důležité poučení, i když není přímo napsáno, že je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí,že je důležité škrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce a to hlavní je, že psaní je krásné! Děkuji a těším se na další pokračování.
        Olga S.




        Pět vět, co jsem se naučil: Psaní se dá naučit. Valná většina knih z knihkupectví se dá napsat. Začátek, prostředek a konec. Krátké věty. Mlčet při hodnocení textu.
        Roman S.


        První lekce se mi moc líbila, zazněla spousta zajímavých a užitečných informací, mělo to spád a byla i legrace. Opět jsem si uvědomila tu velkou sílu slova! Účastním se poprvé kurzu tohoto typu. V tuto chvíli nemám žádné doporučení k průběhu, pouze se těším na úterní pokračování :-)
        Petra D.


        
        Dobřichovice 8. 3. 2018
        Co jsem se naučil: příliš dlouhé popisy rozbíjet dialogy, střídat nálady, každá postava může mít v tu danou chvíli jinou, z dialogů má být cítit vzájemný vztah mezi aktéry, nedělat sáhodlouhá souvětí, krátké věty + tečky; co 1 věta, to jedna informace, text by měl mít nějakou pointu, poučení.

        Martin Z.



        Naučil jsem se, jak rozličný pohled na jednu věc/situaci mohou mít různé osoby. Důležité je zaujmout od začátku čtenáře a udržet jeho napětí až do konce. Text by měl být psán v jednoduše v kratších větách tak, aby plynule "tekl". V prvních 2-3 větách by měl čtenář získat informaci, o co se v textu článku jde. Dobrý spisovatel se pozná podle toho, že dokáže vyškrtnout první odstavec. Pro text je velice důležitý zajímavý název.
        Tomáš P.


        

        
        Česká spořitelna Akademie BI 2016
        Na prvním semináři jsem se naučil, že příběh má začátek, prostředek a konec. Naučil jsem se, i že psaní má svá pravidla, která je možné porušit, pokud je to pro dobro věci. Naučil jsem se poslouchat i atmosféru nejen slova. Naučil jsem se, že příběh má mít rytmus. Ale hlavně jsem se naučil, že při psaní je potřeba koukat se na svět očima čtenáře. Díky a těším se na pokračování.Používání přídavných jmen u obecných pravd zdržuje příběh. Úvodní věta musí čtenáře chytit. Bez postav příběh nenapíšeš. Postavy jsou plastické a ploché, jsou charakterizovány motivací, kapacitou, prvním dojmem (hrdina x antihrdina).
        Vláďa Ježek


        Když píši, musím vědět pro koho. Při psaní je důležitý titulek a první věta. Používání výstižných slov s konkrétním významem činí příběh skutečným. Obecná tvrzení a nadbytečná slova činí příběhy nudnými. V příběhu jsou důležité dialekty.
        Helena Hráská


        
        
        Akademie ČTK 2.12. 2015

        Určitě pro mne byla zajímavá zmiňovaná literární "pravidla". Člověk si uvědomí, že psaní má svoji logiku. Co pro mne bylo opravdu hodně zajímavé, tak vědomá práce spisovatele s mentálně-vizuální úrovní textu, mám tím na mysli skutečnost, že čtenář/ka čte příběh a společně s tím si vytváří v hlavě vše obrazově. A upřímně, pro mě asi nemilejší z celého dne byla právě možnost přemýšlet zcela nebyznysově, ale prostě lidsky. Co si pamatuji dále, tak předně je třeba se vyhnout "balastu" v textu :). Pokud si něco říkám, tak o tom nepsat, ale rovnou to převést do přímé řeči, neodvádět čtenáře k informacím/jevům/zážitkům, které pak nehrají dál v textu roli, ale čtenář to může logicky očekávat, když už je jim jednou věnována pozornost (nabitá puška, ze které se nevystřelí). A v neposlední řadě si pamatuji začátek-prostředek-konec :). Lekce mě bavila, líbí se mi interaktivita i to, že texty vzájemně kriticky hodnotíme a zároveň máme zpětnou vazbu i od vás, lektorek. Myslím, že to pěkně cizeluje komunikační dovednosti :).
        Tereza M.


        
        
        Brno 3.-4. listopadu 2018

        Chtěl bych vám poděkovat především za to zrcadlo (jakkoli kruté), které dokážete autorovi nastavit, a slibuji, že až zase jednou potřísním papír svými myšlenkami, vzpomenu si na vás, na mistra Lustiga i velmistra Aristotela, a budu se snažit, neudělat vám ostudu.
        Pozdravte za mě prosím děvčata, vytvořila skvělou atmosféru (už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si připadal jako pyšný kohout... ;-)
        Jediné, co bych snad změnil, je počet účastníků. Dvacet lidí se mi zdálo už moc. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, neberete ho prosím jako výtku!
        Michal Hodovský


        Co jsem se naučila:
        - není dobré začínat hodně věcí/příběhů najednou
        - nepoužívat plané věty typu "chci říci závěrem"
        - nepsat dlouhé začátky, je dobré skočit rovnou do děje
        - ukazovat detaily
        - pominout nedůležité věci pro hlavní myšlenku
        - neznámé věci (nebo známé jen určité skupině lidí) je dobré vysvětlit
        Hana M.


        1. uvědomit si pro koho píšu
        2. po napsání se k práci vrátit tak za 2 dny a podívat se na ní pohledem čtenáře, který ji bude číst - jinak řečeno odstranit nedůležité věci, které jsou zbytečné
        3. nevystřelená puška - pokud se objeví zmínka o určité věci, je nutné ji dále rozvést, aby čtenář věděl, proč tam byla. POkud ne, tak je lepší ji tam vůbec nedávat
        4.při psaní se soustředit na jednu věc a nezabývat se zbytečně širokým záběrem
        5. snažit se držet čtenáře v napětí
        Věra H.

        

        
        Fakulta designu a umění v Plzni 2016



















        Mne sa na hodinách páčilo, ako sme všetci vedeli konštrukčne spolupracovať. Ako sme si hovorili jednotlivé pravidlá z ktorých možno a nie je potrebné vychádzať. Dozvedel som sa niečo o spôsoboch či prístupoch na písanie. Taktiež som sa dozvedel nové poznatky ohľadom opodstatnenosti postáv. Páčil sa mi aj spôsob vyučovania, aj systematickosť. Miestami som však bol nepozorný, možno kvôli tomu že to bolo v takú poobedňajšiu hodinu. Chcem sa Vám poďakovať za nové vedomosti v odbore spisovateľstva.
        Matěj Jurkáček, Fakulta designu a umění v Plzni





        Danuško, rozhodně máš můj souhlas k zařazení mého příspěvku do společné knížky Barvy života za černobílé totality. Jsem z Tvého návrhu nadšená, to jsem po prvním kurzu nečekala. Děkuji, děkuji, Danuško, za tento Tvůj úmysl.
        Když jsem po přihlášení na kurz zjistila povinné úkoly pro první den, vynořila se mi v hlavě vzpomínka na prožitek z 50. let, který mne provází celý život a vrátil se mi v plné síle v minulém roce, kdy jsme slavili 100leté výročí republiky. Věděla jsem okamžitě, že to je ten příběh, který musím napsat. Napsala, uložila a k textu se vrátila asi týden před prošlou sobotou, nic jsem neměnila. Ten vjem tehdy osmileté holky je stále nesmírně hluboký, a jak jste si všichni určitě všimli, při čtení jsem měla hodně co dělat, abych udržela hlas.
        Milada Trojanová



        Moc moc moc děkuju, že můžu navštěvovat tvé kurzy, jsou pro mne náramným přínosem. Hodně to pro mě znamená.
        Míša Brychtová




        1) Naučila jsem se, že pokud chci porušovat pravidla, musím je nejprve znát.
        2) Je dobré dát text někomu nezaujatému přečíst, protože si nemusím všimnout chyb a nelogičností.
        3) Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
        4) Každý příběh by měl mít začátek, prostředek a konec.
        5) Začátek by neměl být příliš dlouhý, jinak čtenáře začne nudit a příběh nebude držet pohromadě. Vyjímkou kdy může být začátek natahovaný jsou vtipy.
        6) Text by měl být hlavně srozumitelný, aby čtenáře nevytrhl ze 'snu' a umožnil mu plynule pokračovat.
        7) Dozvěděla jsem se, že není důležité psát příběh přesně tak jak byl podle pravdy, ale tak, aby čtenáře hlavně bavil.
        8) Je dobré začít s psaním toho typu textů, který ráda čtu, protože mi to pravděpodobně půjde nejlépe.
        9) Číst, číst, číst a číst. Abych si rozšířila slovní zásobu, naučila se novým obratům a procvičovala se.
        10) Pokud píšeme o nějaké postavě, je potřeba ji promyslet do detailů.
        Vendy


        •čtenáře je třeba zaujmout již v první větě, aby vůbec četl dále
        •je třeba myslet na to, že čtenář můj příběh nezažil a nemohu tedy sázet na jednoduché zkratky, které "mi připadají jasné"
        •zajímavý - byť i jen krátký příběh - pomůže čtenáři zapamatovat si celý text
        •hned na začátku musím vědět, o čem chci psát a zbytečný balast do textu nedávat, neumisťovat do příběhu zbytečné
        elementy, které příběh nikam neposouvají a naopak působí zmatek, proč je autor vůbec v příběhu zmiňuje
        •a spíše jen můj osobní postřeh: mnohem lépe si pamatuji příběhy, které si umím vizualizovat. Stačí jen krátká, jakoby mimochodem, zmínka o prostředí, o barvě vlasů apod., to umožní mé fantazii "rozeběhnout se" a celý příběh si dotvořit. Samozřejmě, že ve skutečnosti se příběh stal asi trochu jinak, ale co na tom záleží, hlavně, že mne aspoň něčím obohatil, i kdyby to byl jen pocit, že "tam bylo hezky", "že se mají lidi rádi" apod.
        Jana Prošková



        Česká spořitelna Akademie BI 2016
        - před psaním se zamyslet, kdo je mou cílovou skupinou/čtenářem
        - text napsat, nechat uležet, pak pilovat. Nesnažit se dovést k dokonalosti hned
        - začátek musí zaujmout - jinak hrozí, že čtenář dílko odloží
        - nevnucovat čtenáři kde je dobro a kde zlo, nechat na něm, pouze nechat osoby jednat
        - držet úhel pohledu, např. ich-forma nebo 3. osoba, nemíchat
        Martin Zvoníček



        1.První věta díla je velmi důležitá, musí zaujmout čtenáře, aby četl dále.
        2.Nejde psát příběh bez postav.
        3.Jsou postavy plastické (více reálné, vyvíjí se, musí se popsat) a ploché (jako v pohádkách, hloupý Honza).
        4.V příběhu musí být hrdina a antihrdina.
        5.Každá postava musí mít ke svým činům motivaci.
        Václav K.

        




















        - ideální čtenář souvisí vždy s cílovou skupinou, které je příběh určen
        podle cílové skupiny volím také "ideálního čtenáře", který by měl do této skupiny zapadat, abych dostala adekvátní zpětnou vazbu k příběhu
        - první věta příběhu je vlastně jakýsi "Háček", kterým můžeme vtáhnout do děje. Pokud není chytlavý, může čtenář knížku odložit;
        - háček může být i může to být i přímá řeč
        - postava je nosným článkem příběhu, bez ní se nedá příběh napsat
        - je plastická = mění se v čase) nebo plochá,
        - pokud o postavě píši, musím o ní vědět mnohem víc, než se objeví v příběhu
        - každá postava má k činům nějakou motivaci, kapacitu
        v každém příběhu by měl být nějaký konflikt, který je nositelem příběhu, bez něj je to nuda :-)
        Lekce se mi moc líbila. Musím říci, že jsem netušila, že tak rychle dokážeme napsat tolik možných variant příběhů na jedno téma :-)
        Hana Máchová



        a) Příběh musí být "pravdivý". Čtenář mu musí věřit.
        b) Příběh by měl být věcně správný.
        c) Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
        d) Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
        e) V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
        Helena Hráská



        Předmět a hodiny hodnotím velmi pozitivně. Imponuje mi systém, kterým učíte. Líbí se mi, že jste využila zkušeností nabraných během kurzů s panem Lustigem a přenesla je do vlastní výuky. Jsem velmi systematický a cílevědomý člověk a cítil jsem vůči vám potřebný respekt, který byl stanoven právě smysluplnými cvičeními opřenými o vaše zkušenosti. O konkrétních věcech, které jsem se naučil, je těžké mluvit, protože člověk si přece jen odnáší celkový pocit a jednotlivé prvky ocení až časem, když se mu vybavují zpětně. Celkově cítím zlepšení mého pohledu na stavbu a formu příběhu. Také zlepšení v identifikaci vlastních chyb. Za všechny hodiny jsem moc rád a doufám, že Vás budu moct dál využít k rozvoji mého psaní.
        Matyáš  Tošovský


        

        
        Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2017
























        Líbil se mi přístup, který byl vřelejší, než u jiných vyučujících, přičemž se dalo mluvit o všem, dalo se diskutovat, projevit se. Byla bych uvítala víc možností k psaní. Těch šest hodin najednou je ale hrozně dlouhých, když během nich máme poslouchat cizí příběhy a neustále si na ně vytvářet názory a reagovat, bylo by fajn, kdyby bylo třeba víc “her” jako třeba představení charakteru v akci. Osobně se necítím moc dobře ve stylu, jakým píše většina autorů a který je obvykle lidmi preferován, takže mi pak přijde, že mi to tímhle způsobem vůbec nejde. Naučili jsme se principy toho, jak napsat příběh / knihu / cokoliv tak, abychom čtenáře pobavili, zaujali a nevytrhli ho ze snu, který příběhem vytváříme. Dozvěděla jsem se, jak jsou na tom s psaním ostatní z ročníku, což mě jim jakýmsi způsobem přiblížilo, vzhledem k tomu, že každý do svého psaní dává kus ze sebe. Díky kurzům jsem se dozvěděla, jak na ostatní moje psaní působí (a taky jsem si potvrdila, že vtipy a humor mi fakt nejde). Jsem ráda za referáty, které tu a tam zazněly, protože i tyhle střípky znalostí se pro práci hodí. Líbí se mi ten částečně individuální přístup, jakým kurzy vedete to je, hádám, příjemné pro všechny. U předchozí věty jsem chtěla napsat “jakým jsou kurzy vedeny”, ale vzpomněla jsem si na Kinga a změnila jsem to na činný rod. 
        Tereza Koutníková, Ateliér KOMIKS Fakulty designu a umění v Plzni


        Za prvé – název článku musí být zajímavý a výstižný, aby zaujal pozornost čtenáře.
        Za druhé – úvodní část textu by neměla  obsahovat, důvod psaní textu, ale opět by měl zaujmout čtenáře.
        Za třetí – text by neměl obsahovat konkrétní pocity autora (např. bála jsem se, čtenář z tohoto popisu se nezačne bát), ale čtenář by si tento pocit měl navodit z čteného textu.
        Za čtvrté – text by neměl obsahovat moc zájmen, přídavných jmen apod., slovní vatu, měl by být věcný.
        Za páté – text by měl být pochopitelný pro čtenáře.
        Těším se na další lekci
        Alena Kosová, ČEZ

        

        
        Pojišťovna UNIQA 2017-18
        Žádné vláčné úvody. Hned k jádru věci, k zápletce.
        Drobné texty moc nezalidňovat, aby zůstaly přehledné.
        Hodně může vysvětlit rovnou titulek krátkého textu.
        Na první větě a odstavci záleží, jestli bude čtenář číst dál nebo to odloží.
        Tisková zpráva má být na A4, delší sdělení v redakci nečtou.
        Eva Svobodová, Uniqa


        Velmi užitečné mi přijde vzájemné hodnocení našich výtvorů. Je však mnohem snadnější kritizovat cizí text a vidět v něm chyby, než hodnotit vlastní výtvor. Potřebovala bych se naučit být sama sobě konstruktivním kritikem, ale nebrát si to osobně. I když někdy trvá skoro čtrnáct dní než se ta kritika vstřebá a člověk je schopný podívat se na text s čistou hlavou a novým pohledem na věc.
        Ukázky dobrého řešení zpracování ve filmových úryvcích mi pomáhají odhalit, co všechno jsem udělala špatně a co musím změnit. Jestli mi někdy ukážou i to, že jsem všechno udělala dobře, bude to ještě lepší.
        Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni


        Co jsem se naučila na lekci o psaní zpráv:
        1. Ve zprávě je vždy rozhodující obsah.
        2. Neplatí pravidlo, že čím sofistikovanější jazyk, tím lépe.
        3. Usnadni čtenáři život, aby nemusel dodatečně vyhledávat slova významy, které používáš.
        4. Stavba zprávy:
             a. Nejdůležitější informace patří nahoru (neutop ji dole)
             b. Nepohřbila jsem to nejdůležitější?
             c. Jsem si jista, že to čtenář dočte až sem?
        5. Titulek je zprávou v kostce, musí upoutat a umožnit rychlou orientaci.
        6. Nezapomeň: bryskně, přehršel = přes hrst, rozšafný = uvážlivý, moudrý
        Lucie Urválková, finanční ředitelka pojišťovny Uniqa


        •psaní na internetu má svá pravidla, mám méně času na upoutání pozornosti
        •hodnota informace v článku na internetu je největší na počátku
        •na internetu je důležitý nadpis, musí zaujmout, ideálně by měl obsahovat nějaké sloveso a klíčové slovo
        •velikost písma nesmí být menší než 11
        •kurzíva je na internetu špatně čitelná
        •pokud je text podtržený, měl by obsahovat aktivní odkaz
        Hana Máchová, Česká spořitelna



        Příběh musí být "pravdivý". Čtenář mu musí věřit.
        Příběh by měl být věcně správný.
        Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
        Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
        V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
        Helena Hráská, Česká spořitelna

        

        Dobeška 25.  listopadu 2017
        Škrtat 
        show don’t tell
        čtenář mi nevidí do hlavy
        nepoužívat moc postav a moc různých témat
        nepředpokládat znalosti
        cestopis nemusí postupovat chronologicky a rozhodně by tam neměl začínat
        Renata Landgráfová, egyptoložka

        
        

        Bajka nemusí být jen o zvířatech, může být i o věcech, ale základ je, že na konci musí být ponaučení.
        O postavě musím jako autor vědět úplně všechno - co se dostane do knihy, je jen zlomek. Všechno to ale musí být uvěřitelné.
        V rámci žánru je možné porušovat pravidla, ale musí se to umět.  Pro začátek je dobré se jich přece jen držet.
        Lída


        Milá Dano,
        víkend s Tebou a ostatními byl strašně fajn, pardon, velice pěkný. Mohu říci, těžko zapomenutelný. Děkuji. Literární zážitky dokázaly nemožné. Děkuji. Hezké, slunečné a pohodové dny.
        Jarda Nosek
         


        březen 2016

          Přeju Ti, Dano, krásný den a díky. (Ten víkend ještě mám v hlavě a už mi chybí :-).)
          Ljuba Žáčková Axmanová



        Kurz byl celkem fajn, pro mě nejcennější byla inspirace skrze příběhy ostatních účastníků. Čistě technicky jsem se až tak moc nového nenaučila, jelikož sama učím storytelling ve firmě, tak většinu toho, co jsme probírali znám. Ale bylo dobré zažít to v jiném kontextu literárním. Užitečný pro měl byl postřeh o proporcích a flintě na zdi. Dobré bylo take vyšetřit si díky kurzu čas na to opravdu psát, nejen o tom doma snít.
        
        Dobeška  26.-27.1. 2018
        V tomto ohledu bych doporučila menší počet účastníků max. 5-6, aby byl vyváženější prostor pro čtení/feedback a vlastní tvorbu. Za tímto účelem bych i omezila čtení příběhů, které na kurzu nevznikly zbytečně to bere čas na activity a sdílení samotných účastníků. Byla to výborná parta lidí, bylo mi v této skupině dobře. Až takové terapeutické, bych řekla 😊
        Děkuju, psaní jsem si moc užila a příběhy, které jsem slyšela mě velmi oslovily nejen obsahem, ale I rozmanitostí přístupů a pojetí, to je fascinující, co vše se dá stvořit.
        Lenka Čábelová


        Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2019

         1) Naučila jsem se, že poslouchat není totéž co naslouchat. Obvykle u přednášek můžu jen dávat pozor a na konci si vytvořit nějaký výsledný dojem. Když ale musíte příběh po autorovi sami odvyprávět, nestačí u čtení neusnout, je potřeba se soustředit na každou maličkost a skutečně porozumět.
        2) Jak tam jeli- si zapamatoval asi každý. Určitě nejde jen o začátek, jak říká Svěrák: příběh se nesmí zbytečně zaplevelit
        3) Méně je více- osobně ocením jednu dobře propracovanou historku víc, než tři kostrbaté. 
        4) Jak to vidí čtenář? Nezapomínat na fakt, že většina čtenářů autorovi nevidí do hlavy a dávat pozor, jestli některé informace pro pochopení příběhu nechybí.
        Alice Břečková,
        Komiks a ilustrace pro děti,  1. ročník, LS


        Milá naša Danka,
        celou cestou domov na Slovensko sme sa usmievali a rozprávali sa o úžasnom víkende, ktorý sme spolu strávili. Chceme sa moc poďakovať za hodnotný, skvelý, poučný víkend so skvelými ľuďmi a najlepšou "šéfkou". Určite sa ešte vidíme, pretože nás to nadchlo a chceme pokračovať.
        Renata a Juraj



        Základní pravidlo o proporcích: začátek, prostředek a konec
        Literární pravda je pravdivější než pravda
        Anekdota Indián a kovboj je dobrý příklad vzájemného neporozumění
        Držet se jednoho tématu
        Milan Vymazal
         

        
        
        Dobeška  26.-27.1. 2018
        Milá Dano, zde je informace o možnosti financování kreativních projektů: www.hithit.com. Kdybychom chtěli vydat knížku, v principu jde o toto - uděláme kalkulaci, kolik potřebujeme. Na hithit uděláme skvělou prezentaci o knížce, jako základní informace tam bude uvedená částka a odměna pro každého přispěvatele. Např. když pošlete 100 Kč, dostanete volňáska na autorské čtení na Dobešce. Když pošlete 200 Kč, dostanete knížku, když pošlete 300 Kč dostanete knížku s podpisem Dany a ještě volňáska na autorské čtení. Odměna je podmínka a v případě knížky, vlastně už prodáš knížky před jejím vydáním. Pak nastane kontaktování přátel, přes sociální sítě atd., aby přispívali. Doba "sbírky" max. 45 dní. Pokud do té doby konečnou částku neseženeš, tak se peníze vrací dárcům, neplatíš žádné poplatky, zamáčkneš slzu a knížku oželíš. Pokud se peníze seženou, zaplatíš 9% poplatek na hithit a hurá, knížka bude. Když se podíváš na hihit, jsou tam krásné úspěšné projekty, opravdu to funguje, jen to chce čas a spoustu dobrých lidí.
        Na kurzu mi s Vámi bylo moc fajn, díky.
        Lenka Štraubová  


        
        Letní semestr 2018
        Za Váš předmět jsem moc ráda, určitě byl přínosný a hodiny mě bavily. Nejvíc se mi líbilo dělit se o svou tvorbu s ostatními, porovnávat ji a pozorovat, jak se zlepšujeme. Zpětná vazba je (určitě nejen pro mě) velmi důležitá. Trochu mě mrzí, že se od spolužáků nedá očekávat moc negativní hodnocení, i když bylo určitě často co vytýkat. Asi by bylo potřeba mnohem víc společných hodin, aby se mezi námi vytvořil dostatečně důvěrný vztah i na oprávněnou kritiku. Určitě si budu pamatovat "jak tam jeli" i "flintu na zdi". Myslím, že se mi tyhle rady formou zábavných přirovnání mnohem lépe vryly do paměti. Tolik mě nebavilo číst články, které jste nám vytiskla, bylo jich na mě zbytečně moc a některé jsem četla už jen proto, že to bylo za úkol. Půlka by mi nejspíš stačila, ale asi je těžké vybrat to nejdůležitější, zvlášť když nikdy nemůžete vědět, co komu padne do noty.
        Kdybyste plánovala něco jako seminář tvůrčího psaní pro pokročilé, určitě bych se ráda zapsala.
        Alice Břečková, katedra komiks Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018 



        Co jsem se naučila? Každý text má mít úvod, prostředek a závěr · důležitý je nadpis, měl by být chytlavý a měla bych se podle něj umět rozhodnout, zda chci text číst, nebo ne · musím vědět, proč píšu · ne každému se musí líbit, co napíšu · lepší je popsat člověka na základě situace než ho popsat několika přídavnými jmény · je pravda a je literární pravda.
        Andrea  Klimešová



        Seznámení se s postupem při kursu psaní bylo velice příjemné. Teorie, námět, výběr zajímavého z popisu, tak abychom zaujili, a zpětná vazba okolí na samotnou tvorbu je důležitá. Způsob popisu prostřednictvím cílových skupin vedl k zamyšlení nejen nad tématem. Výsledek úkolu nás všechny pobavil a potvrdil, že týmová práce se vydařila. Čtené ukázky byly motivující.
        Martina Nohovcová




        Naučila jsem se, jak je důležité mít chytlavou první větu příběhu.
        Je důležité se držet jednoho tématu a moc od něj neodbočovat.
        Příběh by měl být proporční, rozdělený na tři části - začátek, prostředek a konec.
        Nepsat o tom, jak tam jedu, ale o tom, jak už tam jsem.
        Stále napínat čtenáře.
        Eliška Tietzová, Akademie ČTK 28. září 2018



        Nová informace pro mě byla zajímavá stavba článku.
        Druhy článků - je jich tolik!!!
        Zajímavá a výborná zkušenost s články jiných účastníků.
        Zajímavá organizace - lektorka i pan ředitel Akademie ČTK
        Celkově 1* i s prdelkou, jak říká paní lektorka
        Děkuji
        Zdeňka Zlámalová





        3 viditelné  části: začátek (úvod), prostředek (zápletka), konec (pointa)
        4. neviditelná část - proč to píšu: Důležitá je esence, co chci sdělit
        Literární pravda je jiná než realita
        Autentičnost - čtenář musí příběhu věřit
        Nerozmělňovat
        Marcela Černá



        Literární pravda - to je objev.
        Rozdělení  na tři třetiny  často chybí - i když nás to už na ZŠ učili
        Pointa občas v příspěvcích chybí
        Prostě děkuju!
        Radka Březíková



        5 vět o tom, co jsem si z kurzu odnesla:
        -        vymyslet výstižný a zajímavý název
        -        nepsat zbytečně dlouhý úvod
        -        neopakovat slova
        -        nepoužívat vatová slova – který, jaký, jakoby
        -        není důležitý obsah ale forma jakou je text napsaný
        Těším se na další kurz
        Martina Ježková, ČEZ



        
        Akademie ČTK 28. srpna 2018






















        Psaní nesmí být rozvláčné a dlouhé
        Příběh zhutnit
        Skutečná pravda a literární pravda jsou dvě věci
        Musí být začátek, prostředek a konec
        Zaujmout musí hned: 1. titulek, 2. první věta
        Antonín Olexa



        1_Vše co použiji v textu použít. Příklad s pistolí na pódiu.
        2_Všimnout si a vnímat u druhých toho, co je zbytečné a i toho co dobře vystihli v jejich textu.
        3_Uvědomit si, že nadpis je velmi podstatný k tomu abychom upoutali čtenáře ke čtení a i začátek samotného textu.
        4_Zmínit v textu jen ty informace, které je schopný čtenář pochopit. Příklad se jmény a informacemi, které bez vysvětlení nemusíme znát/pochopit.
        5_Umět naslouchat jiným názorům a pochopit co jsme udělali my v textu špatně. 
        Anežka Velinská




        1.) Titulek a perex jsou nejdůležitější části textu, které mají čtenáře zaujmout
        2.) Perex je krátký úvod, pár vět, které nastiňují o čem článek bude (na základě toho se čtenář rozhodne, zda bude text číst)
        3.) Text by měl mít dle Aristotela začátek, prostředek a konec
        4.) Je lepší používat krátké a jednoduché věty
        5.) Každý text má svého čtenáře, ne všechny texty jsou ale pro mě
        Saša




        - začátek prostředek a konec příběhu by měl být v harmonii
         - neměla bych používat zbytečná přídavná jména - odvádí čtenářovu pozornost
         - neměla bych se v příběhu zmiňovat o věcech, které v ději dále nebudu rozvádět
         - měla bych ke svým příběhům vymýšlet zajímavé titulky, protože to nejvíce přiláká pozornost čtenářů - podle toho se rozhodnou, jestli to budou číst
         - příběh by měl mít rytmus, měl by se v něm střídat popis, dialog a akce
        Valentýna Kloboučníková

        Aby bylo dílo dobré, musí se několikrát přepisovat aby bylo opravdu hotové.
        Číst před lidma není tak hrozné jak jsem si na začátku myslel.
        Vymýšlet název je docela těžké (aspoň pro mě)
        Pokud popisujeme nějaký moment v příběhu, musíme čtenáři popsat atmosféru aby ji ze slov dokázal procítít. Pokud napíšeme “Viděla jsem muže a měla jsem velký strach” tak z toho pochopíme, že postava má strach ale je to nudné.
        Že Dana Emingerová (což jste teda vy) se zeptala Papeže na boha ale nerozuměla mu, tak jí to ochranka přeložila. Odpověď je do dnes záhadou.
        Tomáš Pánek


        Co jsem si odnesl z první hodiny:
        není čtenář je přehlcen informacemi. Vybírá si, co bude číst, na základě titulu/názvu.
        Slovosled ve větě je důležitý podobně jako způsob jakým čtenáři dávkujeme informace.
        Příběh podat srozumitelně. Více souběžných linek, mnoho postav na malém prostoru je matoucí.
        Tedy neskákat, raději jeden příběh a pořádně.
        Přečíst si po sobě text, vyškrtat přebytečný balast, přečíst ještě jednou a znovu vyškrtat další přebytečná slova.
        Ondřej Malina


        -příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
        -pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
        -všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
        -v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
        -začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby čtenář dočetl, až do konce
        Katka Buriánková


        Naučila jsem se
        - že někdy je lepší diváka napínat a až později nějakým dobře promyšleným vodítkem prozradit, jací dva lidé spolu vedou dialog
        - že je lepší do pohádky pro malé děti nevkládat hororové prvky, protože toho si v reálném dospělém životě užijí až až
        - měli bychom jim naopak předat základní hodnoty a dát jim do života chuť a víru, můžeme se je také snažit poučit 
        Valentýna Kloboučníková



        Dokázat napsat rozhovor, aniž bychom řekli, o koho jde.
        Myslet na to, že jak text přečteme, tak působíme na ostatní.
        Dokázat něco přečíst a pak to říct ostatním.
        (Popsat podstatu textu)
        Uvědomit si, že popis nemusí být strojený, jako ze základní školy, ale může být napsaný zábavně i očima zvířete/věci.
        Anežka Velinská



        Dobrý den, posílám pár rad, které mi z minulé hodiny utkvěly v paměti.
        1) flinta na zdi
        2) vtipné texty jsou vítané, ale žerty nesmí být stavěné na úkor pochopitelnosti
        3) někdy je lepší čtenáři poodhalit kousek tajemství, než aby zbytečně bloudil. Umění je samozřejmě najít kompromis. 
        Alice Břečková


        Dobeška 10.-11.3. 2018
        Co jsem se naučila? Tak rozhodně to, že čtenáře by jste měly do děje vtáhnout už na začátku povídky a neměli byste je odradit příliš dlouhým, nezáživným úvodem. Psaní má pravidla, ale i ta se dají porušovat. Je dobré, držet se myšlenky a příliš neodbočovat do jiných témat. Pochopila jsem, co je to flinta na zdi. Také jsem zjistila, že psaní mě doopravdy baví a že psát se může naučit každý. Jsem vděčná za všechny nové poznatky a zkušenosti.
        Kristýna  Skoumalová



        První sezení mi dalo zjištění, že v roli spisovatele se nemám bát být sprostý. Stejně tak jsem se dozvěděl, že na charakter postavy si musí čtenář přijít sám. Zajímavé bylo i zjištění, že kodiaka není třeba se bát. Psaní s podtextem bylo rovněž interesantním zjištěním. A konečně za přínos považuji i informaci o důležitosti první věty J
        Richard Hercík, ČEZ


        Katedra komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2018

        1-měli bychom psát tak, aby nám čtenář věřil, i když mu překládáme někdy fikci
        2- jednou z nejdůležitějších věcí pro příběh je, aby byl zábavný pro čtenáře
        3-důležité je si předem uvědomit pro koho píšeme-zohledit to ve stylu vyjádření, když například budem psát pro děti ve věku 9 let
        4-ujasnit si, jaké jazykové prostředky budem používat, aby nám čtenáři rozuměli a pochopili nás, když budem užívat zkratky, které jsou snadno pochopitelné pro určitou menší sociální skupinu
        5-snažit se oslovit co možná nejvíce čtenářů, protože píčeme v českém jazyce a tím jsme limitováni v počtu potenciálních čtenářů oproti anglicky píšicím autorům
        6-příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
        7-pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
        8-všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
        9-v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
        10-začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby ho čtenář dočetl, až do konce
        Katka Buriánková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018



        Splnil se mi sen v podobě ochutnávky techniky tvůrčího psaní, takové vklouznutí do procesu jak psát, abych byla srozumitelná a čtenáře bavila, aby mi lidé rozuměli , aby mě to bavilo a našla se v tom.
        Občas píšu na blog a jsem přesvědčena, že se mi daří vystihnout podstatu. To, co chci sdělit. Omyl. 
        Úspěšné psaní čtenáře baví.
        Jak zjisti, že právě to moje psaní, texty jsou úspěšné ?
        Zpětnou vazbou čtenářů.
        Dát zpětnou vazbu sama sobě je náročné, daří se jen s větším časovým odstupem. Kamarádi, spolupracovníci a rodina také nedají optimální zpětnou vazbu, protože mnohdy popisované příběhy znají, nebo mají pisatele hodně rádi a někteří to vlastně ani pořádně nečtou. Teď se obratem vyhnu a pominu kritiku a zpětnou vazbu ve firemním prostředí, kde se do zpětné vazby mohou promítnout vzájemné sympatie a do užitečné kritiky může přijít element, který tam nepatří.

        A tak po krátkém obeznámení s technikou zpětné vazby začalo autorské čtení povídek kolegů z kurzu. Jeden četl, ostatní poslouchali. Příběh se zopakoval a každý se k němu mohl vyjádřit.
        Čtením textů jsme měli možnost se hodně naučit. Bylo to velmi praktické a inspirující. Do toho nás Dana motivovala výňatky z textů předchozích absolventů kurzu a trošku nezbytné teorie. Skvělé.
        Je fajn vědět, že pokud autor píše a projektuje do příběhu sebe nebo svou zkušenost, může vynechat spoustu detailů z popisu prostředí osob ,situací, dialogů, které pokládá za samozřejmost a zapomene s tím čtenáře obeznámit. A čtenář nemá nápovědu respektive osobní zkušenost s příběhem a pak se v textu ztrácí a je pro něj méně srozumitelný a méně zajímavý. (zajímavé). Dobrá zpráva, dá se tomu předejít, už jen tím, že jsme to popsali a objevili v praktických ukázkách.
        Stačilo napsat delší úvod, nebo se zmínit o dvou tématech v jednom článku a pozornost posluchačů byla rozptýlená. Kritici z nás byli výteční. Nicméně zpětná vazba byla cílená , laskavá a hodně nás posunula v technice psaní.
        V odpolední části jsme psali texty již s poznatky, které jsme si vyzkoušeli , že fungují a také ano. Texty měly větší záběr, švih, hravost a cílily tak, aby čtenáře oslovily a vtáhly do děje.
        Na tak krátkou ochutnávku tvůrčího psaní velký profesní posun ve skupině příjemných budoucích žurnalistů a spisovatelů ale i blogařů a těch co píší pro radost a nebo se chtějí pracovně a osobně zdokonalit.
        Malá poznámka. To je jen začátek. Psaní je práce a tak to je. A také životní výzva a dovednost. Tvořit slova, hrát si s textem, vytvářet postavy, vkládat jim dialogy a moci ovlivňovat hodně čtenářů a předat jim tu emoci, ten příběh, to je síla a moc tvůrčího procesu psaní. A práce.
        Pan ředitel PhDr. Chrást, který občas nakoukl k nám do učebny, trefně přidal nějakou glosu, jako například: „Co to čteš, aha ? A autor je chlap, to jsem si myslel…“
        Určitě tím nechtěl odradit ženy, možná jen povzbudit muže .    
        Kurz mi otevřel vnímání textu a psaní z úplně jiného úhlu pohledu než jsem byla zvyklá. Je to výzva. A práce. Jdu dál, vím, že se z nás stanou spojenci, možná na život a na smrt.
        Psaní a já, já a psaní.
        Děkuji milá Dani, za Tvůj otevřený přístup, profesní dovednost a velkou lásku a srdce k tomu, co děláš a jak to děláš, moc se těším na pokračování…
        Děkuji také celému týmu, byli jste výborní, hodně jsem se s vámi nasmála a naučila…Je to fakt, psaní musí bavit a nesmí to být nuda.
        Marie Rubá, Ostrava



        Od včerejšího dne, musím stále myslet, na Váš zajímavý kurz. Moc se mi libil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat.
        Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si , také že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce.  Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
        Milada Kašparová



        Naučil jsem se, že příběh je vhodné co nejvíce osekat od zbytečností. Přímá řeč může velmi pomoci k dynamice vyprávění. Role všech vystupujících osob by měla být naprosto zřejmá. Pokud lze, je dobré vyhýbat se klišé. Je třeba dávat pozor na opakování slov.
        Richard Hercik

        
        
        
        Dobeška 8.-9.9. 2018














        Závěry z kurzu
        1. Poznání, že mám na sobě dál a dál pracovat a povzbuzení k tomu
        2. Nastavení zrcadla od kolegů a lektorek – vyslechnutí názorů všech ostatních ke svým výtvorům –zpětná vazba
        3. Naslouchání tvorbě ostatních a vzájemné konzultace a úhly pohledů 
        4. Připomenutí, že se musím občas rozhlédnout nejen svýma očima.. i vlastně v každodennosti
        5. Příjemné pocity z krásné atmosféry, přínosů a poznání nových lidí – vlídno a hřejivo
        6. Touha poděkovat
        DĚKUJI DANO !
        Jarka Petrová



        Milá Dani,
        doufám, že už jsi přelouskala spousty děkovných dopisů za tvoje nádherné kurzy. Když jsem přijel domů a bloumal na tvých stránkách, zjistil jsem, že kurz, který by mě enormně zajímal, je o psaní cestopisů. Procestoval jsem spoustu zemí, zajímají mě hlavně hory, vystoupal jsem např. na Kilimanjáro a Mont Blanc, ale děsím se psát ve stylu: byl jsem tam a tam, navštívil jsem to a to, atd. Chce to zřejmě nějakou zápletku a pár fotek a hlavně dialog o něčem zajímavém. I když knížka bude rodinná a zde - musím říci tvojí zásluhou - chci, aby byla přesto zajímavá a trochu čtivá. Jinak ti musím moc poděkovat za nádherný víkend a díky Tobě jsem v pohodě překonal hroznou trému, kterou jsem měl.
        Pavel


        
        Dobeška 8.-9.9. 2018
        Milá Dano,
        ještě jednou vám oběma s Monikou děkuji za super den. Když se podívám, kolik kurzů je vypsáno, a do toho máš ještě i jiné aktivity a práci + rodinu, je opravdu obdivuhodné, co pro nás nováčky děláš.
        Moc si toho vážím, i když to při osobním kontaktu nedávám najevo. Monika se mi také moc líbila a je fajn vidět někoho, kdo u tebe začínal :-) Už jsem doma, udělám si čaj a HNED začnu číst její knihu. Tu tvou si nechám na trošku později, nejdřív si vše musí tak nějak "sednout".
        Gabriela Rotnáglová


        První den víkendového kurzu byl pro mě spíše opakováním věcí z minula. Přesto nepovažuju s kurz za neužitečný. Ocitla jsem se ve společnosti tvůrčích lidí a mohla se nechat obohatit jejich literárními pokusy a nechat se unést uvolněnou tvůrčí atmosférou a to není málo. Neděle pak pro mě byla pro mě ještě mnohem podnětnější. Vyzkoušela jsem si nějaké nové věci a jsem za to moc ráda. Přeju krásný den a mnoho radosti z vedení dalších kurzů a také z tvůrčí práce
        Romana Skalská


        Braník 23. března 2019
         Naučila jsem se, že nálepky postavám dává čtenář. Naším úkolem není popsat postavu, ale ukázat její charakter v akci. Literární pravda musí být pravdivější, než pravda. Když píšu v přítomném čase, je to osobnější. Musíme čtenáře vtáhnout do děje a už ho nepustit.
        Adéla Abrhamová



          
          
        • dodržovat úhly pohledu
        • první věta by měla být krátká, ale úderná
        • pozor na opakovaná slova
        • přídavná jména a příslovce zbržďují děj
        • popis, dialog, akce
        • Eva Kašparová
           
           

        Nejen z naší minulé, ale i z předminulé hodiny si odnáším to, že i v psaní je dobré nechodit kolem horké kaše, že zajímavé věci se dají říci několika slovy.
        V pátek, po skončení lekce, kde jsme psali příběhy na sedm slov, jsem šla okolo autobusu a na za oknem byl lístek: Tichý koutek. Sedni si a drž hubu.
        Přesně sedm slov.
        Irena Janíková



        Braník  17. února 2019 



















        5 vět, které jsem si zapamatovala
        1) Pro psaní je důležitá první věta. Musí ihned zaujmout.
        2) Vyvarovat se „nudnosti“ – psaný text nesmí být nuda, jinak přicházím o čtenáře.
        3) Musím textem naladit pravdivost příběhu. I když je vymyšlen, musí působit pravdivě.
        4) Vyvarovat se „rozvleklosti“ textu. Snažit se děj vyjádřit co nejstručněji s použitím vhodných slov (kombinace synonym/antonym, vystříhat se množství přídavných jmen).
        5) Hlasitým přečtením napsaného si pro sebe uvědomit obsah, který pak mohu dále daleko přesněji a lépe docizelovat.
        6) Nezapomínat na spád děje, na rytmus psaného v zájmu udržení pozornosti čtenáře.
        7) Nezapomínat na prvotní myšlenku (vnitřní popud), kvůli které chci nějaký zážitek vylíčit, něco sdělit. Možná i se záměrem pro poučení.
        Milada Trojanová


        Ahoj Dano,
        jste se mnou ráno i večer. Ty, ten Bejk, tvoje rodina, váš kurz.
        Když jdu večer spát, přečtu si pár minut lágru, vtipů úvah a citatcí. Ráno taky. Cítím pach vojáků u Kůstky, mám hlad nebo cítím plný stůl jídla. Dojme mě popis soulože a vím, že je to mrdání. V kontextu to ale nezní zle. Je to přijatelně měkké. Stejně měkké jako když Cicero popisuje důvod Trojské války a jindy má stejnou váhu dívčí klín.
        Ty bejku neuráží a pomyšlení na prase mně děsí. Sám sebe se ptám. Kde se bere v člověku tohle poznání a řemeslo mávat slovy jak bičem a prásknout tam, divák spí?
        Já jsem přečet jen Steinbecka, Slabikář a Faraona od Boleslava Pruse. Několik příruček pro lítání, ale ne celé. Mají špatnou pointu. Něco předpisů řady L. Sem tam příbalový leták. Části Bible, kousky Koránu a malinko Talmudu. O Aristotelovi vím, že existoval. Slyšel jsem Hemingwayovi, Dostojevském, Pavlovi, Lustigovi.
        Jsem rád, že mám stále co se učit. Na ten kumšt je pozdě. Něco vyplodím, ale ty tomu dáš ten fortel a najednou je to fakt pěkné.
        Jan Smrčka
         


        Dobeška 8.-9.9. 2018
        Moc mi pomohlo, že jsem slyšela texty jiných a většinou zcela odlišných autorů. Zjistila jsem, že např. má představa stručnosti se stále ještě výrazně liší od posluchačů.
        Teprve osobním povídáním se „spolužáky“ jsem pochopila určitou nesrozumitelnost svých textů. Nechtěla jsem být sentimentální a právě osobní výpověď je asi to, co čtenáře může zaujmout. Já si myslela, že stačí být (snad) vtipná a striktní. Děkuji Daně za laskavý přístup.
        Stáňa Vaněčková, Hradec Králové
         

        
        Dobeška 8.-9.9. 2018

        Na to, že jsem úplný nepsavec mne víkendový kurz MOC nadchl. Jsi úžasná lektorka, děkuji Ti za všechny předané zkušenosti. Místo bylo skvělý a myslím, že inspirující ten duch je tam pořád. Jídlo a obsluha příjemná. Chtěla bych se pravidelně učit psát, třeba i reportážní články, protože chci jako překvapení připravit k 30. výročí firmy takové paměti a to bude za 2 roky.
        Ivana Hotová


        · Nikdy neshazovat předem, co napíšeme.
        · Dávat si pozor na pasiva (jsou neosobní).
        · Přímá řeč oživí příběh.
        · Neopakovat stejná slova.
        · Snažit se neužívat cizí slova ve vyprávění. 
        Markéta Holečková



        1. Když můžeš, věty krať. 2. Nepoužívej cizí slova nadbytečně. 3. Dodržuj pravidla. 4. Když to funguje, pravidlo 3 můžeš porušit. 5. Lepší než dlouhý popis je přímá řeč.
        Ludmila Dvořáková




        1. důležitý je nápad – aby to zaujalo čtenáře
        2. používat slova, kterým rozumí zákazník (čtenář)
        3. při vysvětlování začít tím nejdůležitějším
        4. nesmí být dlouhý úvod, je třeba uvést klíčové slovo
        5. text musí být uvěřitelný
        Věra Adamcová 



        Dano,
        chtěla jsem ti poděkovat za úžasný víkend "tvůrčího psaní" v Divadle Dobeška.
        Nemělo to jedinou chybičku!!!
        Lektorka zajímavá a k účastníkům kurzu tolerantní, prostor divadla příjemný, kolektiv jedinečný, jídlo výborné a hlavně poznatky z kurzu "tvůrčímu psaní" zajímavé:
        čtení připravených článků, členění na začátek, střed a závěr textu, vnímání přímé řeči, střídání dlouhých a krátkých vět,
        forma textu, sprostá slova, hlavní myšlenka textu - příběh, děj
        Během kurzu zadávání úkolů, jejich zpracování, hodnocení zpracovaného zadání kolegy,
        tvůj pohled na příběh a závěrečný vlastní postoj k textu.
        Víkend byl SUPER a ty jsi vynikající.
        Díky. Ludmila Jiráňová


        Kurz 16. března 2019. Foto: Miroslav Rezek

























        Ahoj Dano,
        v příloze zasílám společné foto. Moc mi to nešlo, ani psaní ani focení. Já prostě mívám kvůli své nemoci opravdu špatné dni a opravdu dobré dni. Nějak jsem se naučil s tím žít. Původně jsme účast plánovali společně s dcerou, stačila si však koza nalézt přítele a tak jsem do toho šel sám. Nebylo to pro mě úplně jednoduché, již ve škole jsem měl problémy s psaním slohu. Písemnou maturitu jsem dal za 4-.
        Později, kdy už jsem pracoval tak bylo pro mě trestem psát jakýkoliv dopis, vysvětlení, žádost, apd. Na druhou stranu mám moře zajímavých (podle mě) zážitků, o které bych se rád podělil.
        Děkuji za příjemný víkend ve společnosti bezvadných lidí.
        Míra Rezek

        Milá Dano,
        chtěla bych Ti ještě jednou velmi poděkovat za podnětný a  příjemný víkend. Hodně mě "nakopnul", ale zároveň trochu srazil k zemi, protože mi došlo, jak náročné psaní je a že ne každému je, takříkajíc, dáno. Nicméně psát nepřestanu, byť by to bylo jen pro mé nejbližší. Nemám výtvarný ani hudební talent a čas od času mám silnou vnitřní potřebu tvorby. A taky je to moje psychohygienická terapie. A díky kurzu bude snad o něco čtivější a nebude to NUDA, jak říkáš. Velmi děkuji a dovolila jsem si připojit, kromě prací z víkendu, i dvě verze mého domácího úkolu. Je to ten porod. Před a po. Snad z něj bude patrný nějaký posun jako hold tvému přístupu a tvým doporučením pro nás psavce-amatéry :o))
        Jarka Výborná




        Bajka má vždy na konci poučení Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit) Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
        Andrea


        Co jsem se naučila:
        1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
        2. Nebát se fabulovat – nedržet se striktně pravdy
        3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
        4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd.)
        5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
        Daniela Enström 


        

        22.9.2019
        Pět věcí, co jsem se naučila na dnešním kurzu psaní:
        Za prvé , že už první věta příběhu musí být pro čtenáře zajímavá, to moc u knih nebývá, co jsem zatím četla.Za druhé,že příběh je vlastně rozdělen na čtyři části a ne na tři.Ta čtvrtá část je neviditelná.Poté mě zaujalo,že si z reality vybereme ty nejdůležitější věci a zkusíme je trochu jinak přepsat než jsou doopravdy ve skutečnosti.Za čtvrté jak složit příběh jen ze sedmi slov a v neposlední řadě naučit se popisovat prostředí tak aby to čtenáře nenudilo.Těch věcí nebo spíš vět je víc, co jsem se za dnešek naučila,ale aby se mi tady na email nevešly.Těším se na zítřejší kurz, co nového se na učím a tak i poznám.
        Kateřina Teplá


        Ahoj Dana,
        ešte raz ďakujem, že som sa mohol zúčastniť s Renátkov tvojho kurzu.
        Mne to neskutočne vyčistilo hlavu a obohatilo moje poznanie, že i z malého súvetia sa dá vytvoriť niečo zmysluplné...
        Ešte raz za všetko mooooc ďakujeme a tešíme sa skoré stretnutie. Prajeme krásne lásky plné dni.
        Juraj  a Renka



        Literární pravda je pravdivější než pravda.
        Každý příběh má začátek, prostředek a konec. A tzv.neviditelný konec... nějaké poučení.
        Pozor na flintu na zdi! Pokud tam visí, čeká se, že se z ní vystřelí.
        Neopakovat stejná slova blízko sebe.
        Udržet styl psaní.
        Nedůležité detaily brzdí zajímavý příběh.
        Jana Tomanová



        22.9. 2018

        Co jsem se dnes naučila:
        1. Každý příběh musí mít začátek, prostředek a konec a vše by mělo být v souladu.
        2. Měli bychom vědět, proč jsme to psali (v bajkách je to ponaučení).
        3. Pro bajku je důležité mít představitele vlastností, mohou to být zvířata, lidé nebo věci. Měla by obsahovat představení, zápletku a poučení.
        4. Skutečnost je nuda, realita je chudá, proto bychom měli příběh obohatit fantazií.
        5. Jít v příběhu rovnou na věc: dialog - popis - akce (popisujeme očima pozorovatele, záleží na úhlu pohledu.
        Irena Procházková
         

        
        22.9. 2018
        Ještě jednou velice děkuji za krásně strávený víkend, bylo to pro mne velice přínosné a zároveň poutavé.
        Nevím, zda jsem dával dobrý pozor, ale vybral jsem si tyto věty.
        1) Literární pravda musí být uvěřitelná čtenářem (i kdyby to bylo jinak)
        2) Příběh musí mít - začátek, střed a konec (někdy i poučení)
        3) Nepoužívat složité souvětí. Raději dělit tečkami.
        4) Příběh se sestává jakoby z cihel. Je nutné je měnit a střídat          (veselé - smutné, hezké - ošklivé)
        5) Po podrobnějším popisu osoby, věci ji také v příběhu použít (flinta na zdi - musí vystřelit)
        Josef Chmelař



        Děkuji za krásné setkání.  Moc se mi to líbilo, ohromně mě to nakoplo. Určitě se potkáme.
        Díky Jana Chaska

        
        Braník, 23.-24. února 2019

















        Co jsem se včera naučila:
        1) že jsi báječný člověk a je radost se od tebe učit (to už jsem věděla, jen jsem si to potvrdila :-) )
        2) že je důležité umět naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
        3) že znát pravidla a umět je aplikovat jsou dvě různé věci (neměla jsem v povídce konec)
        4) že mužské a ženské světy jsou tak rozdílné a přitom tak stejné (někdy jsem s Karlem souhlasila, někdy vůbec)
        5) že naučit se vnímat svět očima někoho jiného mu dává úplně jiný (krásný) rozměr Povídku určitě upravím a pošlu dnes večer.
        Pavlína Šaurová


        Co jsem se naučila?
        Je nutné udržet čtenářovu pozornost, tedy ne květnatět a neodbočovat.
        Do krátkého příběhu nedávat příliš mnoho postav.
        Vědět, pro koho píši a vcítit se do čtenáře.
        Neztrácet se v detailech, ale zase umět dostatečně uvést čtenáře do příběhu. 
        Začátek příběhu je důležitý, čtenář zaměří pozornost na to.
        Kateřina Volková


        Nove bylo velmi prijemne setkani s lidmi, kteri maji podobnou touhu jako ja- lepe psat, i kdyz se nase cile a zivotni cesty nepotkavaji. Vzdycky je inspirativni vylezt z sve socialni bubliny a nahlizet do bublin jinych lidi. Pro me byla moc fajn ta muzska energie, kterou kazdy babsky kolektiv v jakekoli cinnosti potrebuje.
        Naucila jsem se: vnimaveji naslouchat druhym v jejich tvorbe a citlive sdelit pripominky tak, aby to autorovi pomohlo, ale nezranilo ho to.
        Je pro me zasadni Tva kniha Psani podle Arnosta Lustiga. Usmernila moji nevedomost a nekdy zbytecne sebevedomou spontannost. Myslim uz ted vzdy na zacatek, prostredek i konec, idealne navrch i s pointou. Cil meho psani vsak znas - nechat svym detem a pratelum otisk doby, vztahu, zajmu a zazitku, v nichz se odvijel muj zivot. Detem proto, aby jednou marne nepatraly, odkud jdou a kam, pratelum jako vzpominku na spolecne prozite chvile. A pratelum myvh pratel? Pro inspiraci. Protoze muj zivot by vydal na dva...
        A otazky? Stale tytez. Pisu o zijicich lidech. Tak, aby me psani bylo laskave. Presto se obcas nekdy nekoho neco dotkne. Vetsinou se pred uverejnenim ptam, kdyz si nejsem jista. Nekdy musim postave zmenit jmeno, vlasy, oci atd, protoze jeji syn po prvnim precteni prohlasi, ze tam mama vypada jak kurva. No, a vzdy myslim na Arnostovu vetu: kdybych myslel na to, co tomu rekne pan farar a maminka, nenapsal bych vubec nic...
        Ale ptam se a nekdy to nejsrandovnejsi ozelim, byt by to vsechny ostatni pobavilo...
        Jana


        Milá Dano,
        ještě jednou bych Ti ráda poděkovala za možnost zúčastnit se kurzu. Byl velice inspirující. 
        Cestou z kurzu jsme jeli autem s Pavlem a Katkou. Nadšeně jsme diskutovali, jak bezvadně byl kurz koncipován a co se nám nejvíc líbilo. Oba se těší na některý z dalších kurzů. 
        Sandra Klímová



        Drahá paní Emingerová,
        musím Vám napsat, že  jste mě dojala! Vaši nabídku si nesu ve svém srdci a zahřálo mě pomyšlení na to, že i v dnešní komerční době žijí lidé s dobrým srdcem, kteří dokážou být velkorysí vůči druhým! A já si toho nesmírně vážím, opravdu! Moc ráda Vaši nabídku přijímám, protože takové nabídky se neodmítají!!! :)
        Jinak před chvílí jsem zaplatila kurz pro mamku. Tento měsíc však už další velkou částku vydat nemohu, protože mě čekají ještě další výdaje. Ale pokud s platbou za moje dubnové místo počkáte do března, velmi mi to pomůže! Mějte se zatím krásně! Kéž Vaše velkorysost se Vám bohatě vrací v každodenních radostech stvořených přímo pro Vás!
        Moc se těším na setkání! Mám tu rozepsaný text, se kterým si nevím moc rady, tak se těším na konzultaci! :) Jinak jsem se již také pustila do domácích úkolů. :) Přeji krásný čas a ještě jednou velice děkuji za Vaši ochotu!!!
        Srdečně zdraví Lucie S.




        Po zhlédnutí TV pořadu Všechnopárty, kde jste byla hostem u Karla Šípa, jsem si musel přiznat, že jako každodenní čtenář neznám nic z Vašich knih.
        Což je ostuda, kterou jsem v krátké době rychle napravil.
        V naší Knihovně Kroměřížska jsem si vypůjčil několik knížek.

        Ta o Vašem více než stoletém dědečkovi je okouzlující už jen tím, jaký měl životní náboj, zájem o všechno, skvělý přehled, řád, nepřipouštěl si k tělu nemoci, nekonečný optimismus, až to člověka štve, že je to v podstatě jednoduchý recept, ale nedokážeme ho v plné míře naplnit.
        Vystihla jste ho pro čtenáře opravdu věrně.
        Pak jsem se začetl do díla Živel Lustig.  Jak se píše kniha. Ta je napsané opravdu mistrovsky! Vykreslila jste pana Lustiga tak věrně a tak důvěrně, že jsem se už v první třetině četby rozhodl, že knížku musím mít doma, protože se k ní určitě budu vracet. Jeho život byl pro běžného člověka naprosto neuvěřitelný, a on to věděl, proto svými drastickými zážitky a vším, čím prošel, šetřil a rozdával jako na lékárnických vahách. Obdivuhodný přístup k lidem! To dnešní pseudocelebrity ani netuší, jaké složitosti a zákruty může člověku život připravit, čím může projít, jaké nemoci ho mohou nahlodávat, ale dokážou se tvářit jako ředitelé Zeměkoule, obsazují titulní strany časopisů a jsou přesvědčené, že tak to má být, tak je to správné. 
        Napsala jste nádhernou knihu, přiblížila osobnost s neutuchající zásobárnou energie, optimismu, člověka nesmírně bohatého, ne materiálně, ale tím, že dokázal rozdávat plnými hrstmi radost, moudrost, dobré nápady, chytré myšlenky, humor - jen podle toho se pozná skutečně bohatý člověk.
        Jsem opravdu moc rád, že jsem prostřednictvím Vaší knihy dostal možnost pana Arnošta Lustiga o něco blíže poznat. A moc Vám za to děkuji.
        Teď si dám pauzu zase na jiné čtení, ale k Vašim knihám se určitě vrátím. 
        S přáním všeho dobrého, ať máte stále zajímavé nápady, nevyčerpatelnou inspiraci, ať Vám  slouží zdravíčko a máte hodně radosti ze života i ze svého okolí. 
        Z Kroměříže zdraví Mirek Karásek
         


        Dočetl jsem Vaši knihu "Živel Lustig". Chvílemi jsem se smál a chvílemi jsem měl hrdlo stažené jako ve svěráku a oči mi přestávaly fungovat. A tak bych Vám chtěl za to, že jste tuto knihu napsala, velice poděkovat. To není kniha. To je stříbrný tác, na kterém leží dvě srdce. To Vaše, a pana Lustiga. Moc Vám děkuji. V pátek odjíždím s manželkou vybrat si náš vánoční dárek, který jsme si sami, jak říkáme, naježili. Jedeme do Chorvatska, kde si každý den vylezeme na naši skálu, zalezeme pod prastarou pínii a budeme číst a luštit sudoku. K tomuto místu se váže taky docela pěkný příběh... Až se vrátíme, tak si tuto Vaši knihu otevřu znovu. Tentokrát s tužkou a papírem. Dělám to tak vždycky, když mne něco hodně zaujme.
        Mějte se hezky, paní Dano, a ať se Vám ve všem jen daří.
        Zdeněk Majzlík


        
        Dobeška 21. října 2018

























        Moje ranní úvaha po kurzu  – Kdo je spisovatel a co já?
        Spisovatel - to je ten, co nám vypráví příběh, kdo nás zaujme, potěší, rozesměje, rozpláče, nechává nás žít životy svých postav. Umí vtáhnout do děje, odpoutat od svého života, nebo právě objeví nepoznané zákoutí sebe sama. 
        Ten co zaměstnává cele naši mysl, poučí o jiném bytí, ukáže nepoznané obzory, drží v napětí příběhu a pustí až poslední věrou svého vyprávění. Co tedy chci já? – být alespoň malou částicí těch úžasných vypravěčů děje svých i cizích prožitků. 
        Chci umět své příběhy zhmotnit na papír a předat potomkům osudy svých předků i svoje zážitky, protože poznáním z čeho jsem stvořená, kým počata, co prožili babičky, dědové, matky a otcové, jací byli, proč dělali,  jak uměli – je důležité vědět. 
        Pak snad porozumím sobě a svým pohnutkám a to si přeji napsat svým dětem a vnoučatům. 
        Znajíc své kořeny, mohu nechat dozrát ovoce svého života. 
        „Hlavně, aby jen tak zbůhdarma neshnilo Haničko.“ – říká  můj šotek nadcházejícího dne.
        Hana Lhotská

        
        Akademie BI České spořitelny 2016

        Moje poznámky z kurzu kreativního psaní:
        Psát může každý, koho to baví. Jenže i psaní má svá pravidla, která dělají z pouhé zprávy umělecké dílo a povyšují text na poutavé čtení, které čtenáře chytne a nepustí. To a ještě více jsem se dozvěděla v kurzu kreativního psaní pod vedením Dany a Kláry a s vámi se podělím o to nejdůležitější:
        Klíčové je najít geniální téma a máme půlku hotovou. Pak jen píšeme a text revidujeme a přepisujeme tak dlouho, než jsme s ním plně spokojeni.
        Nadpis a první věta, která obsahuje háček na čtenáře, musí zaujmout.
        Je důležité, pro koho píšeme, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nikdy nepřečteme. Náš příběh musí mít začátek, prostředek a konec.
        Příběh stavíme jako dům z cihel, jen naše cihly jsou trochu jiné: dialog, popis, akce. Důležité je vyškrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce.
        Jména postav by neměla mít snadno zaměnitelná jména, aby měl čtenář jasno.
        Postavy máme ploché a plastické, které mě baví víc. A také máme hrdiny a antihrdiny.
        Důležité je v příběhu vysvětlit motivaci postavy pro svoje činy.
        Náš text musí čtenáře chytit za srdce. Důležité je i poučení, i když není přímo napsáno.
        Je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí.
        A teď to hlavní: psaní je krásné!
        Olga Shelongová

        
        
        
        Dobeška 26.-27. ledna 2019
        Dekuji moc, ze jsem se mohl zucastnit kurzu.
        Uzival jsem si tu atmosferu svobody, alespon na chvili, nez zase zalezu do pracovni ulity a dalsich nezazivných projektu.
        Horst






        Byl to také pro mě neuvěřitelně hezký pocit "odprezentovat" kus sebe před ostatními, ztratit ostych... a odezva byla nad očekávání tak pozitivní!.... NO, prostě děkuji! Ten víkend byl pro mě silně motivujicí, uvědomila jsem si, že se psaní chci věnovat... nejen jako koníček... chci se nyní v tomto všem dál rozvíjet, zapsala jsem se do dalšího kurzu ČTK o žurnalistice, dokonce poslala inzerát do jedné redakce!:)) možná troufalé, ale já bych si to opravdu přála! Tak jsem se chtěla zeptat Vás jako zkušené novinářky na nějaké tipy pro začínající ´´psavce´´:), kteří by chtěli jednou chtěli psát pro nějaký časopis , na jakých místech přijímají elévy psaní, jaké jsou první pracovní možnosti v tomto oboru...nebo i další kurzy, o kterých víte, že stojí za to.....budu ráda za jakýkoliv poznatek, i když vím, že je to často také o náhodách.... ale na druhou stranu, štěstí přeje připraveným (alespoň někdy) a také jsem se chtěla zeptat: měla bych zájem o ten desetidílný kurz, který má začínat tuším v lednu...
        Šarlota Šetinová



        Kritika - tvrdá a upřímná - má svou funkci a správně ji plní. Už první den jsem si díky rozboru prací kolegů našla, v čem dělám chyby. Jako učitelka jsem schopna okopírovat Vaši formu učení. Slohová cvičení dnes dětem nejdou. A tohle je závaba a práce v jednom - myslím, že to ocení. Děkuji Daně, Kláře a Petrovi.
        Jana



        Děkuji za skvělý kurz. Moc jsem si to užíval, spoustu se toho naučil a potkal jsem zajímavé lidi.
        Viktor Polzer




        Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
        Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
        Shakespeare vymyslel tragikomedii.
        Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
        Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
        Tragedie je neštěstí, které člověka potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
        Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
        Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
        Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
        Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
        Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
        David Gardner říká, že „není nic tak limitujícího, tak ničícího představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o tom, co známe“. Je to tak? Do jaké míry může autor „psát sebe“ a zároveň si zachovat potřebný nadhled nad tématem?
        Autor, zvláště začínající, se musí držet pravidel. Když začne příliš experimentovat, většinou z nezkušenosti sklouzne ke zmatku, ve kterém se čtenář ztratí. V jednoduchosti je krása.
        Chápu jasně, že dobrý člověk nemusí psát dobré věci, ale zaujalo mě, že špatný člověk dokáže psát krásné a dobré věci.

        Dana Pravdová, 2006



        Pět vět, co jsme se naučili:
        1. Každý je jiný a nepotěšíš všechny.
        2. Přijímej a dávej konstruktivní kritiku.
        3. Napsat zajímavý popis je sakra těžké. :-)
        4. Psaní je boj o pozornost čtenáře.
        5. Poučky jsou skvělé – dobrý autor je ale umí ignorovat.
        Monika Řeháčková



        Bylo pro mě přínosné uvědomit si, že jsem schopná něco napsat, i když jsem si v tomto případě moc nevěřila. Zajímavý byl i způsob práce - hodnocení mých spolupisatelů. Děkuji taky za příjemné vedení kurzu a za vstřícnost a laskavé posuzování prací.
        Lenka Fleischmannová



        

        Poslední kurz v keramice Dobešky 31. ledna 2019
        Naučila jsem se, že čím absurdnější zadání, tím je větší zábava to psát. Líbila se mi jemnost a klid Moniky, novopečené autorky, a pocit, že nás učí naše spolužačka a ne paní učitelka.
        Trochu se mi stýskalo po Daně. Kdybych věděla dopředu, že nebude, tak bych asi nepřišla. Ale to bych o hodně přišla!
        Jitka Zahradníková



        Co jsme se naučili během letního semestru 2018:
        1) zbytečně neprodlužovat úvod do povídek – snažit se rychle dostat k věci
        2) princip flinty na zdi – pokud nějaký předmět/osobu/myšlenku zmíním, tak by tato zmínka měla hrát nějakou roli v příběhu, který vyprávím (čtenář by jinak byl zmaten)
        3) vyprávění bude zajímavější a napínavější, když do něj zasadím i dialogy
        4) pokud chci popsat lidský charakter, tak bych se ho měla snažit vystihnout v nějaké akci, aby si čtenáři dokázali sami udělat obrázek o jeho povaze
        5) pokud chci někomu popsat vtipný/smutný zážitek, tak se nehodí říkat „Bylo to takové a takové“, je lepší čtenáře svým popisem přimět, aby tu emoci sami pocítili (a ne jim to nutit a nakazovat jim, jak se mají cítit)
        6) přidáváním dalších a dalších přívlastků k podstatným jménům můžeme příběhu spíše ublížit – občas je dobré s nimi šetřit
        7) když nevíme co psát, tak je dobré prostě začít, nekontrolovat to, a až zpětně vše upravit a zkorigovat
        8) nemusíme se bát kritiky, naopak si z ní můžeme odnést něco pro svůj prospěch (pokud je konstruktivní)
        9) je dobré si nejdřív opravdu vyslechnout názor druhého (doopravdy ho poslouchat bez toho, abychom si v hlavě již předem sumírovali odpověď), nemusíme se hned snažit obhájit
        10) Také jsem se naučila, že svoje spolužáky můžu poznat zase o něco víc tím, že budu poslouchat jejich příběhy – ve vlastním psaní se toho totiž moc skrýt nedá, to umí snad jenom mistr, a to my ještě nejsme. Jsem ráda, že jsme díky Vám byli v prostředí, kde se nikdo z nás nemusel stydět nahlas přečíst to, co sepsal – věděli jsme, že nás nebudete soudit, ať už napíšeme (podle nás) sebevětší slátaninu, a že každý náš příběh doopravdy vyslechnete a pokusíte se na něm najít to dobré, co by se dalo vypíchnout a nějak zlepšit. Myslím, že to stojí hodně energie, vydržet celý seminář ve střehu a hodnotit naše příspěvky – je vidět, že Vás Vaše práce opravdu naplňuje a baví – což podle mě v dnešní době není tak běžné a proto nás to všechny nakoplo, abychom se snažili a navzájem se poslouchali. Váš seminář se mi (i napodruhé) opravdu moc líbil a děkuji za něj.
        Valentýna Kloboučníková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018



        Podzimní čtvrtky  2018
        1. Je třeba skočit rovnou "do vody", tj. nezdržovat čtenáře nudnými úvody a popisy.
        2.  Vyvarovat se opakování stejných slov nebo slov se stejným slovním základem v jedné větě nebo "blízko" u sebe.
        3.  Každé literární dílo má své stavební kameny (cihly) - motiv sdělení, popisy, dialogy, závěr.
        4.  Některé skutečnosti není třeba sdělovat přímo, vyplynou z textu, pokud je při psaní máme stále na mysli.
        5.  Popis vyzní naprosto jinak, pokud ho pojmeme z pozice někoho zúčastněného a konkrétního. Popis "zvenku" je NUDA!!
        Jarka Výborná

        


        1. Úvodní věta musí upoutat pozornost, aby čtenáře nalákala na zbytek příběhu.
        2. Mít v příběhu přímou řeč, případně dialog - ten zrychluje plynutí příběhu.
        3. Proporce příběhu - Úvod, zápletka, pointa - musí být v rovnováze. Ne příliš dlouhý úvod.
        4. Když chceme vyeskalovat příběh, používat krátké věty - větší dramatičnost.
        5. Pozor na slova se stejnými kořeny. Spíše se vyhnout, pokud to není vyloženě úmyslné.
        Těším se na další hodinu.
        Kačka Illnerová



        Povídkové středy 2019
        Díky za včerejší skvělý večer. Dnes jsem ten zážitek podpořil dřívějším odchodem z práce a 16 kilometrovým pěškovýletem domů a mohu směle prohlásit, že mi o dost jednotek klesnul krevní tlak :-). Klesnul, ale teď vážně. To psaní mě naplňuje, ty lidi co tam potkávám mě naplňujou a ta cesta sama o sobě, taky. 
        Mirek



        Dozvěděla jsem se, že lze používat stejné principy pro psaní dialogu pro filmy a knihy, ale musíme tomu věnovat pozornost, protože obě média mají své výhody a nevýhody.
        Dialog je nejlepší způsob, jak se divák/čtenář může dozvědět o povaze postavy. Je to mnohem přesvědčivější způsob, než popisovat charakteristiky jednu po druhé.
        Také mně připadala jako zajímavá poznámka, že je možné začít psát svůj příběh z nějakého zajímavého místa a ne ze začátku dějů, nikdy by mě to nenapadlo, že příběh stejně bude mít začátek, střed a konec.
        Hodina proběhla rychle a byla zajímavá, nemám žádné připomínky.
        Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni   
         


        1) Na začátku vyprávění bychom měli "zaháčkovat" čtenáře hned první větou.
        2) Psát ho jako detektivku.
        3) I zajímavý titulek je důležitý.
        4) Nemusíme se bát používat i vulgarismy - občas jsou potřeba.
        5) "Uklízečka tasí Savo a začíná souboj." (Geniální věta z popisu smradu).
        Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění v Plzni



        Co jsem se naučila:
        -        Odstřihnout úvod „jak jsme jeli“ a jít rovnou do akce
        -        U příběhu se vyvarovat zdlouhavým popisům, přídavným jménům.
        -        Když už mám flintu na zdi, tak ji využít
        -        Nepoužívat výrazy, které jsou jasné a známé jen určitému okruhu lidí. Ostatní takový výraz nejspíš odradí.
        -        Začít údernou větou, která se dobře zapamatuje.
        To mi vůbec nešlo, tak jsem nějaké zkoušela napsat cestou domů. Je to lepší?
        1.Pane bože, co tady dělám? Sice úchvatný západ slunce nad oceánem, ale pode mnou šedesáti metrové prázdno! 
        2. Řítím se úzkou pěšinou na kole. Sakra! Tuhle zatáčku nad srázem nemůžu zvládnout.  
        3. Průšvih!  Na tachometru 130 km/hod a manželovo horské kolo opouští střechu našeho auta.
        Jitka Tužová



        Ještě jednou díky za příjemný víkend. Neskutečně jsem si to užila, i když lehce nervózní. Ale to spíš z vlastní stydlivosti předstoupit před ostatní.
        Z víkendu žiju ještě dnes a asi nejspíš ještě hodně dlouho budu.
        Taky se těším, doma už je pokračování nahlášeno.
        Míša Čápová




        Co jsem se naučila na kurzu
        1)Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
        2)Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
        3)Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité)
        4)Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
        5)Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
        Caroline Kotníková


        
        Braník  23. února 2019 
        Při psaní kratšího textu je třeba omezit úvodní popis 2. Co nejdříve začít vyprávět příběh 3. Zaujmout názvem, nebo prvními větami 4. Text prokládat přímou řečí 5. Vynechat všechno, co zajímá jen přímé účastníky, ostatní by nudilo Nevím proč mám pocit, že mi to nejdůležitější, co jsem se dnes naučila, uniká.
         Zdenka Laňková



        Na kurzu jsem si znovu po delší dobře připomněla, jak důležitý je název a první strana každého textu.
        Není vhodné čtenáře zahrnovat zbytečnostmi, protože "nejlepší nápad je škrt" a je škoda dobrou historku kazit vždy pravdou.
        Novou informací pro mě bylo, jak často se čtenář chytá drobných zmínek v textu a snaží se v nich najít souvislost nebo pokračování. 
        Kristýna Mazánková




        Ahoj Dano,
        ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo klubovně. :-)
        Moc mě mrzí, že ty pražské večerní kurzy pro mě zatím nejsou moc reálné. Ale budu to mít v hlavě, a až holky trochu povyrostou, třeba to nějak zvládnu. 
        Pavlína Šaurová



        1. U krátkých vypravování je dobré začít hlavní akcí příběhu, poté dále čtenáři nastínit okolnosti děje. Snažíme se dát příběhu spád. Proto je lepší používat kratší a výstižné věty.
        2. Díky dialogu můžeme blíže nastínit charakter postav. Už z toho, co postava říká a činí, by nám měla být jasná její povaha. Vše, co bychom mohli o postavě říci, je tedy lepší ukázat - nechat postavu samu jednat - představit charakter postavy v akci.
        3. Někdy je důležité naznačit okolnosti a prostředí dialogu, aby z něj bylo zřejmé, jaké postavy jsou.
        4. Každé drama má tři části: začátek, střed, konec (Aristoteles); teď, včera, zítra (Hemingway).
        5. Vždy, když něco píšeme, musíme mít na paměti, že čtenář ví jen to, co jsme napsali. Nemůžeme u něj být, abychom mu vysvětlovali, že tohle jsme mysleli takto nebo že tímto jsme chtěli říct toto, atd…
        Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni



















        5 vět, co jsme se naučili.
        Psaní je řemeslo jako každé jiné. Musíme se učit, zda to funguje.
        Rozlišovat realitu a literární pravdu. V psaném projevu musí být pravda víc, než pravda.
        Nepoužívat slova stejná nebo stejného významu krátce po sobě.
        V krátkém psaném příběhu nerozvíjet více dějových linií.
        Je dobré používat přímou řeč, upoutá čtenáře.
        Napsaný příběh číst zřetelně a nahlas. Při hlasitém čtení se poslouchat.
        Kristýna Schillerová



        - Nadpis i první věta musí zaujmout.
        - Pozor na opakování slov se stejnými kořeny.
         Dialog dělá text živějším.
        - Pro větší napětí se hodí krátké jednoduché věty.
        - Hlídat proporce hlavních částí příběhu.
        Lenka Košutová, Fakulta designu a umění v Plzni



        5 vět z hodiny:
        Přímá řeč oživuje text.
        Na začátku by měl být háček, který zaujme čtenáře.
        Dobrý popis je jedním ze základních kamenů psaní.
        Text udrží jen určité množství zajímavých spojení.
        Je důležité dávat pozor na objem jednotlivých částí textu.
        Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



        Milá Dano,
        ráda bych Ti touto cestou ještě jednou poděkovala za velmi příjemný víkend plný inspirace a neskutečně skvělých rad, jak psát. Jak psát s chutí a dobře.
        Máš-li ještě místo, ráda bych pokračovala v dlouhodobějším kurzu. Mohla bych chodit ve čtvrtek, jen si nejsem jistá, zda bych mohla pokaždé. Přikládám i pozvánku na moje autorská čtení (do prázdnin budou už jen dvě, po prázdninách vypíši další dva termíny).
        Tento čtvrtek přijdou i tři lidé, kterým se podařilo vydat vlastní knihy. Udělalo by mi radost, kdyby se ti podařilo na některé čtení dorazit. Je to komorní prostředí nabité nadšením lidí, kteří se ve svém volném času věnují psaní.
        Eva Bílková



        Kurz tvůrčího psaní 16.-17.3. 2019



















        Odnesla jsem si toho z kurzu opravdu hodně. Kromě spousty důležitých rad a doporučení, jako např.:
        - než začnu psát, ujasnit si, o čem příběh vlastně je
        - snažit se zaujmout už na začátku, skočit klidně i doprostřed děje (cestopisy)
        - střídat dialog, popis, akce
        - dávat pozor na neodůvodněné změny času, moc postav, opakování slov
        A pro sebe osobně: tolik se nerozepisovat (neokecávat), neboli škrtat a škrtat..:-) a taky se snažit psát víc "načisto", ne s tolika verzemi a přehledněji, abych se v tom sama vyznala, mám-li to po sobě již po první verzi přečíst.
        Jinak samozřejmě spoustu zajímavých lidí a inspirujících příběhů.
        Jana Formánková


        Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018

        Došlo mi, že je potřeba hned na začátku si uvědomit, pro koho píšu.
        Nepoužívat komplikované obraty a souvětí.
        Pro oživení textu báječně funguje přímá řeč.
        Nepodceňovat název a začátek.
        Textu často pomůže, když se podíváme na situaci očima někoho jiného.
        Petra Manychová



        Milá Dano!,
        Děkuji Ti za trpělivost s mým psaním, bavilo mě psát s Tebou. Teď jsem si přečetla po dlouhé době moji prvotinu Kačerov a hned jsem viděla chyby, ale neopravím to, pro výstrahu.
        Dano, mohu jen malou připomínku? Prosím, nenech aby jeden žák bral po přečtení do rukou papír s textem druhého žáka a dělal mu tam opravy. To přeci můžeš jen Ty. Mně se to stalo na hodině s Monikou, posledně se to zase přihodilo Ivetě. Promiň, přišlo mi to  nefér, a proto Ti o tom píšu.
        Lenka Štraubová



        Naučila jsem se, že titulek a první věta jsou nejdůležitější. Nesmím zapomenout na "méně je více" a mé nejoblíbenější "pravidla lze porušit, pokud to funguje".
        Jsem ráda, že jsem našla odvahu se přihlásit, protože už teď vidím chyby, kterých jsem se při psaní dopouštěla.
        Moc jsem si kurz užila a děkuji, že něco takového existuje :) Určitě se nevidíme naposledy.
        Bára Týmalová


        
        
        
        Autorské čtení  na Dobešce  16. března 2019




        1. Prvá veta (háček) a celkovo úvod musia čitateľa zaujať a vzbudiť v ňom potrebu čítať ďalej
        2. Priama reč text oživuje a dodáva istú dynamiku
        3. Nemali by sme do textu podsúvať informácie, ktoré buď niesú podstatné, alebo ich potom nevyužijeme, a čitateľ bude zmätený.
        4. Mali by sme sa naučiť písať, a opisovať prostredie, dej tak aby sa do toho čitateľ vedel ponoriť s nami, a nezačal sa po chvíli nudiť.
        5. Text delíme na úvod, jadro, záver / začiatok/stred/koniec - neznamená to však že musíme stále postupovať chronologicky.
        Katka Rybárová



        Klára Dvořáková alias Olívie Úžasná je účastnicí kurzů Psaní podle Lustiga a vydala dvě vlastní knížky: Už nikdy mě nelíbej! (2017) a A co když je to láska? (2018). Získala 5. místo v  a anketě iDNES.cz Bloger roku.
        Vyrostla na malé vesnici, vystudovala vysokou školu "přes počítače", pak si vzala kluka z města, přivedla na svět syna a před pár lety se rozhodla přestat žít "obyčejným" životem. Teď tak trochu čaruje v Roztokách a každý týden píše novou povídku na svůj blog. Někdy je vtipná, jindy k zamyšlení, každopádně pomáhá a přináší magii do našich životů.
        Pokud jste člověk, najdete se v nich a poznáte se.
        Autorka přesto čestně prohlašuje, že příběhy nejsou o vás, ale o někom úplně jiném, koho dobře znáte nebo teprve poznáte.



        Ahoj Dano,
        ráda bych ti touto cestou ještě jednou velice poděkovala za možnost, že jsem mohla chodit na tvé dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní. Určitě jsem se něco naučila, poučila a obohatila část mysli, která umělecky cítí. Bylo mi ctí a přeji ti mnoho úspěchu ve tvé práci i osobním životě.
        Ivča Loudová


         
        Dobeška 16. března 2019, křest knih a autorské čtení

































        Ahoj, Danuško.
        Literárně-jazzový program jste měly se sestřičkou perfektně sestaven. K slzám jste mne dojaly společným hudebním vystoupením s tatínkem - Tvůj polibek na jeho čelo…
        Mne osobně se nejvíc líbila povídka Tatarky, paní. Asji Žilové. Připomněla mi vzrušené revoluční časy roku 1989, vnitřní urputnost vzdoru národa stále tehdy ještě obkrouženou neviditelným poutem strachu, zda nedostanou bojůvky Milicí rozložené kolem Prahy rozkaz k tvrdému zásahu a výsledkem „něžné“ revoluce nebude nakonec stejně masakr.
        Všechna čtení byla velmi zajímavá, krásně vyjádřená (Hadí kámen), vtipné pregnantní vylíčení mileneckého zážitku (V pasti), vzpomínky na živelnost a rozvernost Arnošta Lustiga, přítomnost jeho dcery, paní Evy.
        Prostě krásný a zajímavý večer na Dobešce.
        Děkuji za pozvání.
        Přeji Ti krásný jarní čas plný zajímavých zážitků i obyčejného štěstí, zajímavých setkání během všech Tvých kurzů. Na shledanou se těší
        Milada Trojanová



        Braník 23. března 2019






















        Dobrý večer Dano,
        přemýšlím nad dnešním dnem celý večer a říkám si, jak napsat a shrnout v pěti větách, co  jsme se naučili.
        Kurz byl velmi zajímavý, protože jsem zjistila, že co člověk - to jiný typ čtenáře. A ne všem se moje psaní musí líbit. Další věc je, že každý vnímáme naprosto stejnou věc a příběh tolika způsoby. Nad tím žasnu - to by jednoho prostě nenapadlo. Je potřeba přemýšlet už i o zadání, ani to není jen tak.
        Pojem základní cihly se mi vryl do paměti a slibuji si, že budu ve svých textech na ně myslet, vlastně to pro mě bylo to nejdůležitější. Děkuji za společný čas a setkání, budu se těšit na zítřejší zážitky a setkání. Hezký večer.
        Eva Palivcová



        5 veci, co jsme se dneska naucili:
        1. nebat se precist svůj vytvor bez ohledu na to, jak se z toho citim, protože lide na kurzu jsou super a poskytuji podporu a dobrou zpětnou vazbu
        2. psani je remeslo a da se naucit
        3. funguje klasika uvod-stat-zaver, pribeh musí byt srozumitelny a uveritelny
        4. dulezite je ctenare zaujmout a udrzet jeho pozornost po celou dobu pribehu, nesmeji byt zadna hlucha mista
        5. každý pribeh musí byt nakombinovany z popisu, dialogu a akci
        a bylo toho asi mnohem vice, diky za hezky den
        R. Havlova



        Braník 23. března 2019
        Moc děkuji za úžasný první den kurzu. Jak jsem slíbila, posílám svůj příspěvek o teroristickém útoku. Mám radost, že se líbil i tobě. Pochvala od zkušeného spisovatele pro amatérského pisálka je opravdu velmi cenná a snad mě nakopne psát více!
        - dopoledne bylo naprosto "výživné", zpětná vazba posluchačů byla upřímná a konstruktivně kritická. Za mě nový důležitý poznatek více se zamyslet nad čtenářem/posluchačem.
        - Největší plus však byly rady od vás, zkušených spisovatelů. Váš pohled, rady a tipy byly velmi přínosné a naučné.
        - Ve druhé části dne mi chyběla právě ta zpětná vazba (rady, typy, "takhle ne a takhle jo"), jakožto ohodnocení lektora daného úkolu - v našem případě zadané téma pro náš charakter. Postrádala jsem ponačení a hodnocení příběhů ve smyslu jak dobře bylo téma zpracováno.
        - Na druhou stranu jsem měla možnost napsat příběh v časovém presu, na dané téma a pracovat s fikcí. Tahle zkušenost pro mě byla naprosto nová, přínosná a velkou výzvou, ze které jsem přes počáteční stres měla nakonec velkou radost.
        - Rychlo-cvičení v podobě příběhu o 7 slovech pobavilo, ale nenechalo mozkové závity chladnými.
        Ještě si dovolím poznámku pod čarou: možná bych byla bývala utnula zvrtlou fylozofickou debatu o podstatě pedofilie o 10 minut dříve. Né, že by mě výživný obsah debaty pohoršoval, ale přeci jen jsme byli na kurzu psaní. Cenný čas byl tak stráven diskuzním kroužkem, kde se rádi mluvicí nechali unést a vzdálili se od tématu na hony daleko.
        Moc se těším na zítřejší den.
        Katka Milfaitová