
Po stážích na francouzské univerztě Université Lille Nord de France (1990) a v zahraničních médiích - v pařížské redakci rozhlasové stanice Evropa 2, v časopisech Le Nouvel observateur a L´Hebdo a švýcarských novinách 24 heures (1990-1991) se stala nezávislou publicistkou.
Od roku 1993 se zabývala též PR a stala se šéfredaktorkou několika firemních periodik – např. Citroen Aktuality, magazín Elegant společnosti ZČE, časopisy firmy Siemens (Se zóna a Aktuality) a ÚJV Řež (Jaderník). V roce 2004 přijala nabídku na pozici vedoucí interní komunikace v ČEZ, kde založila zaměstnanecký magazín ČEZ News, který několikrát získal medailové ocenění ve Zlatém středníku. V roce 2006 odešla do ČSA na pozici ředitelky interní komunikace a šéfredaktorky palubního časopisu ČSA Review.
V roce 2008 manažerskou práci v polostátních firmách opustila a vrátila se k tvůrčí práci – publicistice a psaní knih. Jejím knižním debutem byl podíl na dokumentu o „zázračné“ rehabilitační sestře Ludmile Mojžíšové (Grada 1996), samostatně napsala šest knih. Jako publicistka píše pro MF Dnes a IDNES reportáže, investigativní články a cestopisy, příležitostně spolupracuje i s dalšími redakcemi (Marianne, Právo, Český rozhlas). Od února 2014 připravuje každý všední den fejetony pro rozhlasový pořad Apetýt brněnského studia Českého rozhlasu. Publikuje též v zahraničních médiích. Např. její interview s kapitánem Schettino ze ztroskotané lodi Costa Concordia otiskly či citovaly noviny i ve Švýcarsku, Velké Británii a Švédsku.
V roce 2008 manažerskou práci v polostátních firmách opustila a vrátila se k tvůrčí práci – publicistice a psaní knih. Jejím knižním debutem byl podíl na dokumentu o „zázračné“ rehabilitační sestře Ludmile Mojžíšové (Grada 1996), samostatně napsala šest knih. Jako publicistka píše pro MF Dnes a IDNES reportáže, investigativní články a cestopisy, příležitostně spolupracuje i s dalšími redakcemi (Marianne, Právo, Český rozhlas). Od února 2014 připravuje každý všední den fejetony pro rozhlasový pořad Apetýt brněnského studia Českého rozhlasu. Publikuje též v zahraničních médiích. Např. její interview s kapitánem Schettino ze ztroskotané lodi Costa Concordia otiskly či citovaly noviny i ve Švýcarsku, Velké Británii a Švédsku.
Od srpna 2014 pracuje v redakci časopisu National Geographic.
Dana Emingerová je žákyní dlouhodobých kurzů tvůrčího psaní Arnošta Lustiga, které v jeho duchu pravidelně organizuje v divadle Dobeška i v rámci Akademie ČTK. Působí jako porotce Zlaté litery PR klubu i jako expert na interní a krizovou komunikaci, o níž přednáší ve firmě Lexik, pro PR club i v dalších vzdělávacích společnostech (Cooperation, TOP Vision, IIR).
Dana Emingerová žije v Praze spolu se svým manželem, novinářem Petrem Pravdou, se kterým má tři syny. Její mladší sestra Eva je jazzová zpěvačka a bývalá úspěšná volejbalová reprezentantka. Právě s ní se Dana stala juniorskou vicemistryní ČR v dorosteneckém volejbale (1979). Od roku 1990 osm let pracovala ve výboru Mezinárodního klubu lyžujících novinářů SCIJ jako vice-prezidentka. Několikrát vyhrála lyžařské závody na světových novinářských setkáních SCIJ (1988, 1991, 1993, 1994, 1995).
![]() |
Reportáž o Daně Emingerové (začátek 13:56 |
Knihy Dany Emingerové:
- Živel Lustig - Jak se píše kniha (2011)
- In flagranti (2011)
- Něžná tygřice (2009)
- Táhne mi na dvě stě (2002)
- Dva životy. Hovory s Viktorem Fischlem (2002)
- Legionář a sněžná žena (2012)
- Kravaťáci (2012)
- Svět v kapce rosy (2014)
- Stamichman (2015)